Volkswagen světovou jedničkou v obratu, Toyota předčí ziskem
Toyota a Nissan, podpořeny slabým jenem dokázaly v uplynulém roce zvýšit svůj obrat o 14 procent a zisk dokonce o 80 procent – a nechaly tak konkurenci z Německa, USA a jižní Evropy daleko za sebou.
Přes špičkový výkon Japonců ohledně obratu a zisku zůstává světové prvenství vyhrazeno německému výrobci – koncern Volkswagen dosáhl celosvětově nejvyššího obratu 197 miliard eur. Nicméně náskok před světovou dvojkou koncernem Toyota se snížil ze 41 na 25 miliard eur.
V dlouhodobém srovnání dopadají německé automobilky výrazně lépe než jejich japonští konkurenti. Obrat německých koncernů vzrostl v uplynulých deseti letech o 72 procenta z 227 na 391 miliard eur, japonské automobilky zvýšily ve stejném období svůj obrat jen o 28 procent – z 293 na 374 miliardy eur. V kategorii zisku dosahují němečtí výrobci ještě lepších výsledků – zisk dokázali téměř zpětinásobit – z 6 na 27 miliard eur –, zatímco jejich japonští konkurenti zvládli zvýšit svůj zisk jen o čtvrtinu – z 23 na 28 miliard eur.
To jsou výsledky analýzy finančních ukazatelů 17 světově největších automobilových koncernů, kterou čtvrtletně provádí auditorská a poradenská společnost EY.
Toyota nejziskovější, BMW nejvýnosnější
Zatímco Volkswagen dokázal uhájit svou vedoucí pozici v kategorii obratu, postoupila Toyota díky růstu o 132 procenta na vrchol žebříčku ziskovosti. Třetí nejvyšší zisk vykázal v uplynulém roce koncern BMW s téměř 8 miliardami eur.
Co se týče výnosnosti ukázal koncern BMW znovu konkurenci záda – s rozpětím EBIT ve výši 10,5 procenta se umístil před Toyotou (9,8 procenta) a Hyundai (9,5 procenta). O takových maržích si mohou jihoevropští výrobci nechat zdát – PSA, Peugeot a Fiat (bez Chrysleru) sklouzli v uplynulém roce těsně do červených čísel (-2 miliony eur) – po pozitivním výsledku EBIT ve výši 329 milionů eur v minulém období. Pro srovnání – německé automobilky dosáhly provozního zisku ve výši zhruba 30 miliard eur, japonští výrobci dokonce celkového zisku zhruba 28 miliard eur.
Úspěch německých automobilek závisí na Číně
Za to, že přes přetrvávající stagnaci na domácím evropském trhu dokázali celosvětově zvýšit tempo, vděčí němečtí výrobci především vynikajícímu vývoji v Číně. Celkově se počet vozidel prodaných v uplynulých pěti letech německými výrobci v Číně více než ztrojnásobil – z 1,1 na 3,7 milionu. Podíl čínského trhu na celkovém obratu německých automobilek stoupl v tomto období z 12 na 28 procent. Pro srovnání – americké automobilky prodaly 22 procenta svých vozidel v Číně, podíl japonských výrobců činí jen 14 procent.
Tamní růst více než vyrovnává přetrvávající slabý vývoj v západní Evropě. A význam čínského trhu pro německé automobilové koncerny nadále razantně poroste – nejpozději v roce 2015 předstihne Čína západní Evropy ve funkci největšího odbytiště pro německé automobilky.
Peter Fuß, partner EY pro automobilový průmysl v Německu, říká: „Výrazný růst lze střednědobě očekávat pouze mimo Evropu. Německý automobilový průmysl , výrobci a subdodavatelé, bude budovat výrobní kapacity především na rostoucích trzích.Také průzkum trhu, vývoj, design a marketing se musí stále častěji provádět na místě. Koncerny nebudou mít jinou možnost, jestliže se chtějí udržet na špici a nepropást aktuální trendy
Silné euro tíží německé automobilky
Kurzové pohyby mají určující vliv na vývoj ukazatelů právě v případě německých a japonských výrobců. Výrazně oslabený jen zlevňuje japonské automobily v zahraničí a zhodnocuje zahraniční tržby při přepočtu na jen – v tomto smyslu rostl obrat výrazně více než počet prodaných vozidel. Právě o 3 procenta se zvýšily prodeje japonských koncernů – při růstu obratu ve výši 14 procent.
Silné euro naproti tomu snižuje zahraniční tržby evropských automobilek při přepočtu na společnou evropskou měnu. „Zhodnocení eura bylo v uplynulém roce – vedle slabých prodejů v Evropě – jednou z největších výzev pro evropské automobilové výrobce,“ říká Petr Knap, partner oddělení podnikového poradenství společnosti EY. „Zatímco japonská konkurence může díky oslabení jenu nabízet své výrobky v zahraničí levněji a současně vykazovat růst obratu a zisku, musejí se němečtí výrobci potýkat s opačnými efekty. Odliv kapitálu z mnoha rozvíjejících se ekonomik již způsobil další devalvaci tamních měn. A také krize na Krymu a oslabení rublu se projeví negativně.“
.
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
