Autokaleidoskop

Výstavu organizuje Citroën Hétizage, subjekt, který má na starost správu historického odkazu a dědictví značky. Zájemci se zde mohou seznámit nebo znovu setkat s díly, která jsou často jen málo známá, ale jejich tvůrci poznamenali francouzskou a mezinárodní uměleckou scénu. Někteří z nich jako Flaminio Bertoni či Pierre Louÿs pracovali pro Citroën, jiní jako Victor Vasarely, Jean-Pierre Lihou či Françoise Nielly používali modely značky jako umělecký podklad, zatímco jiní si je přisvojili pro vytvoření nových děl - Bernard Rancillac, César, Ora-ïto. Výstava přináší svědectví o společných hodnotách jako je odvaha, kreativita a inovace, které Citroën sdílí se světem umění. Světem, který již více než 90 let podporuje.
Rétromobile je pro Citroën rovněž příležitostí k oslavě několika narozenin: 30 let modelu Citroën BX a 80 let vozu Citroën Rosalie.

Pierre Louÿs (1894-1976) po absolvování Ecole des Beaux-Arts zahájil kariéru jako novinář a v roce 1920 nastoupil do společnosti Citroën, kde se věnoval ilustracím aut a reklamním plakátům. V roce 1924 byl jmenován ředitelem uměleckého a fotografického oddělení, tuto funkci zastával až do svého odchodu ze společnosti v roce 1934. Během tohoto období se podílel na velkých komunikačních operacích včetně osvětlení Eiffelovky.


Umělci u Citroënu
Zvláštní postavení Citroënu ve světě automobilové tvorby je možná důsledkem toho, že značka od svých začátků v roce 1919 udržuje intenzivní vztahy se světem umění. Již v roce 1923 totiž vznikaly první reklamy pro Citroën, jejichž autorem byl talentovaný autor plakátů a zaměstnanec značky Pierre Louÿs. O něco později, v roce 1932, pověřila značka navržením nových modelů místo průmyslového designéra sochaře Flaminia Bertoniho. Vznikly modely, které se staly později legendami, jak byl Citroën Traction Avant nebo Citroën DS
Flaminio Bertoni (1903-1964) byl italský sochař a malíř, který se po studiích na výtvarné škole v italském městě Varese usadil v Paříži a v letech 1932 – 1964 pracoval pro Citroën. Brzy se stal ředitelem designového oddělení značky. Stál u zrodu legendárních vozů značky jako byl Citroën Traction Avant, Citroën 2 CV, Citroën DS, Citroën Ami6. V roce 1961 mu francouzský ministr kultury André Malraux udělil rytířský Řád umění a literatury.


„Předmět“ Citroën
Kromě umělců, kteří pracovali pro značku, existují i jiní, kteří v „předmětech“ značky Citroën viděli prostředek pro vyjádření a využívali je jako podklad pro svá díla. Citroën GS se šipkami tak představuje „energetismus“, jak si ho představuje malíř Jean-Pierre Lihou, Citroën CX Victora Vasarelyho znázorňuje „kinetismus“ a nedávná Artcar verze Citroënu Survolt je pomalovaná fluoreskujícími, kontrastními odstíny, autorkou je současná výrazná umělkyně Françoise Nielly.
Na druhou stranu Alberto Martinez vytvořil sochařské dílo, které je oslavou hydraulických šoupátek, malých dílů opracovaných s přesností na mikrometr uvnitř hydraulického řídicího systému Citroënu XM.
Na Citroënu GS se šipkami jsou dominantní, zvýrazněné a měnící se síly vyjádřeny barevným odstupňováním celkem 73 odstínů barev.
V průběhu historie někteří umělci „předmět“ Citroën přetvářeli a znovu používali ve formě nových děl. Příkladem je Bernard Rancillac s dílem Apsara, v němž použil části karoserie vozu Citroën XM, sochař César a jeho slisovaný Citroën ZX nebo Chico Mac Mutrie s „živou sochou“ vytvořenou z Citroënu DS, kterou nazval Totemobile. V poslední době je příkladem tohoto směru designer Ora-ito, který se inspiroval dědictvím Citroënu a vytvořil svá první velká umělecká díla EVO a UFO, jejichž tvary si vypůjčil od legendárního vozu Citroën Traction Avant a Citroën DS.