Autokaleidoskop

Jeden z nejznámějších jezdců předválečné éry Bernd Rosemeyer se proslavil především za volantem pověstných šestnáctiválcových Stříbrných šípů Auto Union v závodech Grand Prix a rekordních jízdách. Díky svým výsledkům v Evropě, Africe a také ve USA – a v neposlední řadě i kvůli odvážnému jezdeckému stylu se stal miláčkem publika. Byl hrdinou třicátých let minulého století. Na vrcholu kariéry se bohužel smrtelně zranil při pokusu o vytvoření světového rekordu začátkem roku 1938.
Závodnickou kariéru začal Rosemeyer při motocyklových závodech na travnatých tratích, později na okruzích. V roce 1931 získal první závodní stroj značky Zündapp, s nímž hned začal vítězit. Za vyhrané peníze koupil stroj BMW, o rok později s stal smluvním továrním jezdcem NSU, o rok později přešel k DKW.
V říjnu 1934 obstál na výbornou při výběru nových jezdců pro tým Auto Union a dostal angažmá na místo v závodním voze se středovým šestnáctiválcovým motorem. Svoji bravurní jízdou se okamžitě zařadil do společnosti takových jezdců jako byli Hans Stuck nebo Achille Varzi. Od té doby se v podstatě datuje jeho doslova raketový vstup do světa Grand Prix. Krátce po premiéře na berlínském okruhu Avus v roce 1935, vzbudil pozornost na Severní smyčce Nürburgringu, když dojel jen těsně druhý za Rudolfem Caracciolou. Z našeho pohledu nelze opomenou jeho prvenství na Masarykově okruhu v září 1935, které bylo zároveň jeho prvním vítězstvím ve Velké ceně. S náskokem šesti minut porazil jezdce na vozech Alfa Romeo, když jeho kolegové Stuck a Varzi závod nedokončili
V následujícím roce sbíral s Auto Unionem Typ C o objemu šesti litrů a výkonu 520 k jeden úspěch za druhým, mj. vyhrál Grand Prix Německa, Švýcarska a Itálie, což mu s dalšími výbornými výsledky vyneslo titul mistra Evropy. Zvítězil ještě ve Velké ceně do vrchu – a také se stačil oženit s pilotkou sportovních letadel, s níž se seznámil právě v Brně.
V roce 1937 překonal Rosemeyer některé pomyslné „hranice zvuku“ v motoristickém sportu. Na legendární Severní smyčce Nürburgringu zajel jako první jedno kolo pod 10 sekund – respektive za 9.54 minut. Při závodech na Avusu dosáhl s aerodynamicky kapotovaným Auto Unionem rychlosti 380 km/h. Z USA si přivezl vítězství ve Vanderbiltově poháru. Při rekordních jízdách na dálnici u Frankfurtu překonal magickou hranici 400 km/h a pro poslední vítězství si dojel při Grand Prix v Doningtonu v říjnu 1937.
Další pokud o světový rekord, který se uskutečnil 28. ledna 1938 na dálnici mezi Frankfurtem a Darmstadtem (dnes A5) skončil bohužel tragicky. Při rychlosti 430 km/h dostal Auto Union na mokré vozovce smyk, který zapříčinil poryv větru, neovladatelný vůz sjel na krajnici, narazil do stromu a zhruba po dalších sto metech se vrak vozu zastavil o dálniční most. V jeho troskách na místě zahynul Bernd Rosemeyer ve věku 29 let.



JL, 28.1.2013