Autokaleidoskop

Slavnostního otevření, které se konalo 26. března 2013, se zúčastnila řada hostů včetně profesora MUDr. Josefa Kouteckého (pamětník prvního pražského slona Babyho), srílanského ministra pro ekonomický rozvoj Basil Rajapaksa a ředitele srílanské zoo, který symbolicky předal řediteli Zoo Praha Miroslavu Bobkovi další dvě slonice, jako nový přírůstek do vybudované expozice. Mimochodem, ze Srí Lanky sem byl převezen první slon již před 80 lety (slon Baby). Po oficiálním přestřižení pásky bylo pokřtěno první pražské slůně Sita, narozené letos v únoru.
Základní kámen k vybudování pavilonu byl položen v květnu 2010 a samotná stavba pak činila po finanční stránce přes půl miliardy korun. Za zmínku jistě stojí i použité dekorace ve stylu velkofilmu Letopisy Narnie. Vytápěná část, jež tvoří hlavní zázemí pro slony, má rozlohu 1400 metrů čtverečních, venkovní tři výběhy pokrývají plochu 8,5 tis. metrů čtverečních. Zajímavostí jsou skrytá krmítka, která nutí své obyvatele k samostatnosti a vyhledávání potravy.
Zároveň došlo k zpřístupnění další expozice, věnované hrochům, jenž nabízí návštěvníkům zajímavý pohled na obyvatele pod vodou. Tři současní pražští hroši Slávek, Maruška a jejich společný potomek hroch Váleček si mohou začít zvykat na nový domov. A nedělá jim to problém. Luxusní vnitřní ubikace s proskleným bazénem a venkovní tvořený pláží a dalším bazénem jim poskytují dokonalý komfort. A zdá se, že jim tu nic nechybí. Jejich původní prostor, kde hroši žili doposud, bude přebudován na expozici Amazonie.
Osobně jsme se byli na tyto pavilony podívat a musíme říci, že jsme byli mile překvapeni. Celkové umístění expozice není nikterak rušeno okolní přírodou, ba právě naopak. Pokud se na chvíli u výběhů zastavíte, můžete mít pocit, že jste se z čista jasna přenesli do krásné přírody národních parků daleko do exotické Srí Lanky – původní domoviny slonů. Spokojenost je patrná i na nových obyvatelích obou pavilonů, jak slonů, tak i hrochů, kteří zde nikým a ničím nerušeně žijí svůj život v harmonii a v souladu s přírodou. Nevadí jim ani velké množství malých i velkých návštěvníků, kteří s upřeným zrakem a výskotem například sledují hrocha Slávka, jak se se svým obrovským těžkým tělem stále znovu a znovu potápí do vody bazénu, aby se za dětského jásotu znovu vynořil. Měli jsme i pocit, že mu to dělá dobře a má z toho sám radost.
Součástí prohlídky Údolí slonů je i naučná stezka, která vypovídá o životě těchto nádherných zvířat. A kdo by si nechtěl sednout na „trenažér“ v podobě sloního hřbetu a vyzkoušet tak na vlastní kůži jízdu na slonovi? To se přeci hned tak nepoštěstí.
Na závěr nám nezbývá, než s uznáním pochválit práci všech, kteří se na výstavbě obou expozic podíleli a zároveň poděkovat, protože se to „povedlo“. Přejeme všem novým obyvatelům, aby si své nové příbytky ve zdraví a pohodě užívali a my, abychom se s nimi mohli během prohlídky ještě dlouho těšit a měli z nich radost.
Ostatně přijďte se podívat.



A.Soukupová 30.5.2013