Toyota i-Real - mobilita budoucnosti
Toyota je odhodlána vyvíjet dopravní prostředky s nulovými emisemi. Dalším krokem je model i-Real, který sice vypadá futuristicky, ale Japonci věří, že vozidla osobní mobility jako je tento se zařadí mezi příští dopravní prostředky do města s nulovými emisemi.
Poslední tříkolová verze i-Real vychází ze studií předchozí generace označovaných jako PM, i-Unit a i-Swing. Model PM z roku 2003 vycházel spíše z automobilu, zatímco o dva roky později se objevily studie i-Unit a i-Swing, které se vyvinuly do podoby skutečně osobní přepravy umožňující volnější komunikaci s ostatními lidmi.
Model i-Real se zatím nevyrábí, ale představuje další krok ke komerčnímu využití a výrobě prostředku. Cestující sedí v „křesle“, které jej obklopuje ze tří stran, a řídí nakláněním doleva nebo doprava v závislosti na požadovaném směru jízdy. Velikost vozu odpovídá velikosti člověka a díky poloze posedu umožňuje řidiči komunikovat s dopravním prostředkem přirozeným způsobem. K pohonu vozítka slouží akumulátor s elektromotorem pohánějícím obě přední kola. Akční rádius činí 30 km, poté je nutné akumulátory znovu dobít z elektrické sítě.
Technické finesy vyniknou při změně režimu jízdy – tedy z nízké rychlosti po městě (6 km/h) na rychlejší přepravní rychlost 30 km/h. V režimu jízdy nízkou rychlostí se i-Real napřímí a má kratší rozvor kol a může se tak snadno pohybovat mezi chodci, přičemž zorná linie řidiče je srovnána s výškou očí chodců. Kromě toho vozítko zabírá menší prostor.
Při pohybu vyšší rychlostí se mírně skloní, posune zadní kolo směrem vzad, aby se snížilo těžiště a zlepšila celková stabilita.
Čidla umístěná po obvodu vozítka neustále sledují ostatní chodce i překážky a podle potřeby upozorňují řidiče, i okolní účastníky provozu, zvukovými i vizuálními signály.
Model i-Real je čtvrtou generací studie osobního dopravního prostředku firmy Toyota. Na délku měří necelý metr; v režimu jízdy vyšší rychlostí se rozvor kol prodlouží a délka se protáhne na 1,5 m.
JL, 21.3.2008
Model i-Real se zatím nevyrábí, ale představuje další krok ke komerčnímu využití a výrobě prostředku. Cestující sedí v „křesle“, které jej obklopuje ze tří stran, a řídí nakláněním doleva nebo doprava v závislosti na požadovaném směru jízdy. Velikost vozu odpovídá velikosti člověka a díky poloze posedu umožňuje řidiči komunikovat s dopravním prostředkem přirozeným způsobem. K pohonu vozítka slouží akumulátor s elektromotorem pohánějícím obě přední kola. Akční rádius činí 30 km, poté je nutné akumulátory znovu dobít z elektrické sítě.
Technické finesy vyniknou při změně režimu jízdy – tedy z nízké rychlosti po městě (6 km/h) na rychlejší přepravní rychlost 30 km/h. V režimu jízdy nízkou rychlostí se i-Real napřímí a má kratší rozvor kol a může se tak snadno pohybovat mezi chodci, přičemž zorná linie řidiče je srovnána s výškou očí chodců. Kromě toho vozítko zabírá menší prostor.
Při pohybu vyšší rychlostí se mírně skloní, posune zadní kolo směrem vzad, aby se snížilo těžiště a zlepšila celková stabilita.
Čidla umístěná po obvodu vozítka neustále sledují ostatní chodce i překážky a podle potřeby upozorňují řidiče, i okolní účastníky provozu, zvukovými i vizuálními signály.
Model i-Real je čtvrtou generací studie osobního dopravního prostředku firmy Toyota. Na délku měří necelý metr; v režimu jízdy vyšší rychlostí se rozvor kol prodlouží a délka se protáhne na 1,5 m.
JL, 21.3.2008
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout











