Autokaleidoskop

Tento moment je patrný u všech studií, navržených podle filozofie Nagare. Textura povrchu podporuje hru světel a stínů, takže vůz jako by se řídil prostorem, což umocňuje dynamický image modelu. Tyto povrchy se mění podle daného typu vozidla, což je dobře patrné na konceptech. I když se vozy profilují jako osobité modely, jejich stylistický duch je shodný.
Dalším na první pohled patrným identifikačním momentem je charakteristická pětiúhelníková maska chladiče, která se model od modelu liší, ale vždy deklaruje příslušnost ke značce Mazda. Přesné křivky, velikost a ztvárnění masky chladiče zase odvisí od charakteru toho kterého modelu, v každém případě je „gril“ chladiče základním znakem „tváře“ vozu.
Dalšími charakteristickými stylistickými prvky jsou např. blatníky a podběhy kol ve stylu RX8 nebo koncová světla každého z konceptů. Všechny tyto prvky – spolu s klínovitou siluetou konceptu – jsou základními kameny designerské filozofie „Flow“.


Interiérový design
Až dosud se design soustředil na evoluci exteriérového designu Nagare, což je patrné z vývoje vnějšího designu pěti konceptů. Laurens van den Acker, generální ředitel designerské divize, k tomu říká: „Při vývoji interiéru se soustředíme na tři klíčové oblasti – orientaci řidiče, lehkost – která je pro Mazdu velmi důležitá – a „Flow“. Kombinace tří elementů dělá naše interiéry unikátní a dělá naše vozy opravdovými modely značky Mazda. Můžete namítnout, že jiné značky se také soustředí na orientaci řidiče a snižování hmotnosti, ale pouze filozofie Nagare v kombinaci se zmíněnou dvojicí elementů může definovat ducha značky a automobilů Mazda.“
Orientace řidiče je klíčovým elementem, protože duší všech modelů Mazda by měl být sportovní nádech, který je klíčem k charakteristice všech modelů Mazda. Druhým aspektem je interpretace fenoménu „lehkost“ jako jedné ze stěžejních budoucích hodnot značky.
Podle Laurense van den Ackera existují čtyři aspekty, vztahující se k fenoménu lehkost: „Prvním aspektem je vytvoření vizuální lehkosti – věci musí vypadat lehce, nezastrašovat hmotností. Toho lze dosáhnout vytvořením splývavých povrchů, jemných křivek, atd. Druhým aspektem je fyzická lehkost – interiérové díly a komponenty musí být lehké. Třetím aspektem je mentální vnímání lehkosti. Filozofie Zoom-Zoom dělá značku Mazda vitální a mladou. Čtvrtým aspektem je udržitelná lehkost. Důležitou roli hraje výběr odpovídajících materiálů a technologických postupů, možnosti recyklace atd. Filozofie Flow nechce nudit a unavovat příliš mnoha informacemi – jejím cílem je předávat informace pouze tehdy, když je to zapotřebí. Méně bývá někdy více. Naše interiéry působí příjemně jednoduše a mají jen několik málo oblastí předávání informací.“


Vývoj nových materiálů
Úspěch vizuálně světlých interiérů, vytvořených podle konceptu “Flow” (tak, jak je popisuje Laurens van den Acker) do značné míry závisí na inovativních způsobech využívání materiálů. V tomto směru designerský tým automobilky Mazda tvrdě pracuje na vývoji revolučního přístupu k volbě interiérových i exteriérových materiálů a k jejich formám.
Mazda již vyvinula vyspělé materiály, které vyhovují přísným ekologickým normám a respektují odpovědnost vůči životnímu prostředí. Bioplasty, při jejichž výrobě a zpracování se produkuje méně CO2 než u konvenčních plastů, se objevily v konceptu Taiki. Nyní se pracuje na implementaci těchto a podobných materiálů do interiérů produkčních automobilů. Zároveň návrháři musí garantovat zachování stoprocentní funkčnosti a ergonomičnosti a vytvoření příjemného a uklidňujícího prostředí.
Laurens van den Acker vysvětluje: „Ve vztahu ke konceptu Nagare filozofie „Flow“ staví na tom, jak jednotlivé objekty navazují jeden na druhý – například jak se palubní deska včleňuje do sedadel, jako třeba u konceptu Taiki, nebo jak je do interiéru začleněný palubní informační systém. Zatím jsme na začátku nového přístupu k této problematice. Namísto toho, aby se řidič cítil jako písař u psacího stroje, u kterého má každá klávesa svoji funkci, přemýšlíme, jak propojit jednotlivé funkce do sítí. S pomocí konceptu Nagare chceme emotivně a vizuálně provázat i materiály a jejich barvy.“


Syntéza umění a vědy
„To nejzajímavější na designu značky Mazda s ohledem na technologie, které jej vytvářejí, je, že před nějakými 20 lety bychom si nic takového nemohli dovolit, prostě by to nebylo možné,“ vysvětluje Peter Birtwhistle, šéfdesigner společnosti Mazda Europe. „Komplexnost a jemnost povrchů je tak mimořádná, že ani nejzručnější modeláři by nebyli schopni ručně vyrobit sádrové modely.“
Podle tradičního postupu vývoje designu designer načrtne skici vozu a pak se podle nich vyrobí malý sádrový model. Pokud se líbí a projekt dostane zelenou, připraví se větší sádrové modely. A potom vysoce kvalifikovaní modeláři pracují na sádrovém modelu v měřítku 1:1, který dá opravdu věrohodnou představu o vzhledu nového vozu.
Tímto postupem vznikaly celé generace vozů, ale nástup počítačů a vyspělejší metody počítačového modelování mění zažité procesy při vývoji nových automobilů. Stále častěji se vozy vytvářejí už od počátku v počítačích, nebo se do počítačové formy převede úvodní dvourozměrná skica. Vyspělý software umí transformovat třírozměrné vizualizace na základě vstupních dat ve formě dvourozměrných náčrtků. Tyto informace se kombinují s technickými informacemi, jako jsou např. údaje o stávajících komponentech, včetně motoru a pohonného systému – těmto prvkům se říká „hard points“. Za pomoci počítače vznikne realistický třírozměrný model, aniž by bylo nutné vytvářet sádrový 3D model. Data lze z počítače exportovat do sofistikovaných obráběcích fréz, které rychle a precizně vytvoří realistický model v měřítku 1:1. A ta samá data lze později využít i při výrobě komponentů skutečných automobilů nebo při přípravě lisovacích forem pro karosářské díly.
Dnes protěžované komplexní povrchy lze vytvořit pouze digitálně – je snazší navrhnout a vyrobit „čistý“ povrch než komplexně texturovaný povrch. Díky integraci vyspělých počítačových metod modelování dokáží návrháři přenášet odvážné designerské nápady do reality, a později k zákazníkům.
„Na každém novém konceptu jsme se učili,“ říká Laurens van den Acker. „Spolupracovali jsme s řadou nejodvážnějších konstruktérů světa. Mazda se chlubí dlouhou historii designerských inovací. Je snem každého designera pracovat s konstruktéry, kteří chápou jeho záměry a neomezují jej. Proto úzce spolupracujeme s našimi konstruktéry, technology i dodavateli. Každý je členem našeho týmu.“

Příběh a důležitost filozofie Flow
Po řadě schůzek, debat, vytvoření stovek skic, vyhodnocení výzkumů a vypracování studií proveditelnosti se zrodil designerský jazyk Nagare – a tento moment avizovalo představení konceptu Nagare.
Odkud se vzal a jak se vyvíjel? Designerský tým hodnotil dynamické kvality stávajících vozů Mazda. Nic nevystihovalo charakter modelů a značky Mazda lépe, než slogan „emoce v pohybu“. Mazda se zkrátka veřejně zavázala k tomu, že bude vyvíjet vozy, které je radost řídit. Během debat se designerský tým ujistil, že ty samé emoce musí vozy Mazda vyzařovat i v momentech, kdy stojí v klidu.
„Pro inspiraci jsme si zašli do přírody – hledali jsme příklady vyjádření pohybu. Sledovali jsme pohyb vody, větru...,“ vysvětluje Laurens van den Acker. „Takovéto přírodní splývavé linie vyvolávají pocit pohybu. Chtěli jsme, aby podobné pocity vyvolávaly i naše vozy. „Zjistili jsme, že automobilový průmysl je jedním z mála odvětví průmyslu, které dosud nevyužívá úžasné přírodní textury a formy. Architekti, módní návrháři se již přírodou nechávají inspirovat. Pochopili jsme, že máme skvělou příležitost vytvořit unikátní designerský jazyk značky Mazda.“
Od tohoto momentu designeři automobilky Mazda začali zkoumat možnosti texturovaných povrchů u automobilů, jako kdyby karosářské panely vozu byly opravdu tvarovány větrem nebo proudící vodou. Návrháři začali pracovat s definováním designerského jazyka, který by odpovídal splývavé filozofii „Flow. Boříme letitá designerská dogmata. Při debatě o čitém designu vám každý doporučí odstraňovat linie, dokud máte co odstraňovat. My naopak linie přidáváme. Pokud to ale uděláme správně, výsledek vypadá skvěle a naprosto přirozeně.“


Flow – designová série Nagare
„Každý koncept ukazuje svou osobitou různorodostí povrchů poněkud odlišnou interakci mezi pohybem a splýváním. Tady neexistuje jednoznačně správná nebo evidentně špatná cesta při zachycování pohybu, takže každý z konceptů, je odlišnou interpretací našeho nového stylistického přístupu ke ztvárnění povrchů,“ říká Laurens van den Acker.
Prvním konceptem, vytvořeným podle filozofie Flow, byla Mazda Nagare z roku 2006. Protože šlo o první z celé série designových studií, přičemž některé byly blíže k podobě produkčního modelu než jiné, koncept Nagare sloužil pouze pro představení a vysvětlení filozofie Flow pro tvorbu splývavých povrchů.
V lednu 2007 se objevila Mazda Ryuga, která ukazovala především nápaditost v kombinacích krásy pohybu a člověkem vytvořenými strukturami. V tomto konkrétním šlo o tradiční japonské zahradní skalky.
Když se v dubnu roku 2007 představila Mazda Hakaze, koncepce Flow začala být nástrojem, který má blízko k modelům sériové produkce.
Interiérové možnosti splývavého designu Flow začaly dostávat reálné kontury s uvedením konceptu Taiki v říjnu roku 2007.
Studie Furai z ledna 2008, tlumočila především extrémní sportovní možnosti splývavého designu Flow.

Všechny koncepty série Nagare potvrzují, že filozofie Flow není jen samoúčelným designovým cvičením, ale strategií, která se posouvá stále dopředu – směrem k využití v sériové výrobě automobilů. Série studií Nagare se neuzavírá, a postupně se představí další automobilové koncepty této řady.


JL, 22.7.2008