Autokaleidoskop

Druhý ročník se dostal na vysokou úroveň jak po stránce organizační, tak sportovní. Slovo amatérský v názvu seriálu rozhodně neznamená nízké nároky jak na přípravu před závody, tak na organizaci závodů. Zabezpečení z hlediska bezpečnosti jezdců a diváků je náročné a vyčerpávající, ale pořadatelům se poctivá práce vyplatila. Během celé sezóny nedošlo k žádné újmě na zdraví diváků a havárie jezdců nezanechaly žádné vážné následky.
Přestože je seriál deklarován jako amatérský, promotér na konci sezóny na slavnostním vyhlášení nejlepších v jednotlivých třídách rozdělí za pomoci partnerů seriálu ceny celkem za 900 000 KČ.
Kalendář se skládal z deseti závodů. Sezónu trochu netradičně otvíral závod na mosteckém autodromu. Bezpečná trať se ukázala jako vhodná k rozjetí po zimní přestávce. Následovaly závody na již známých tratích – Zbraslav (Točná), Kdyně, Železná, Hronov, Ještěd, Benecko, poprvé závodníci zavítali do Prachatic, na Živohošť a na slovenskou Babu. Tratě jsou různorodé, na své si přišli vyznavači rychlých tratí i ti, jimž více vyhovují tratě technické.
Účastníci měrou vrchovatou naplnili motto seriálu „ automobilové závody pro každého“. Bohatá účast dělala radost organizátorům, i když kladla velké nároky. Účast na prvním závodě (150 jezdců) naznačila, jak velký je zájem. Průměrná účast byla 111 závodníků na startu. Takovou účastí se nemůže v naší republice pochlubit žádný jiný seriál v jakékoliv automobilové disciplíně.
Dokládá jen potvrzení správnost původní myšlenky Edy Patery a její realizace. Mezi jezdci se vytvořila opravdová parta, na trati si sice nedarovali ani setinu sekundy, v depu jsou ovšem kamarádi. V seriálu se sešli, jak začátečníci, ale vyrostli zde opravdu výborní jezdci. Vedle nich závodili jezdci, kteří jezdili nebo stále startují v jiných seriálech. Tak jsme mohli ve výsledkových listinách najít známá jména našeho motorsportu, jako jsou Miroslav Adámek, Tomáš Hank, Antonín Muzikant, Jiří Hák, Pavel Šofr, Josef Srnský sr., Jiljí Chmelař, Karel Patočka a další. Doufáme, že jednou budou mít stejný zvuk i jména Jana Semlbauera, Jana Kočiše, Aleše Komárka a dalších rychlých a talentovaných jezdců.
Technické předpisy dělily automobily na dvě skupiny, na sériové, s minimem úprav a na závodní, kde se objevovaly vozy na vysoké technické úrovni. Jednotlivé skupiny se dělí do tříd podle objemu motoru. Nejslabším třídám vévodily Suzuki Swift jimž se snažily sekundovat např. Škody, nebo Peugeoty, ve středních třídách se schází pestrá konkurence – Hondy, Nissany, Citroëny, Peugeoty, Renaulty, VW, Opely a další. V nejsilnějších třídách probíhá ikonický souboj dvou japonských značek Subaru a Mitsubishi. Závody zpestřila i účast supersportovních aut, jako je mj. Audi R8, Porsche 911 a Chevrolet Corvette.
Velkým magnetem je kategorie historických automobilů. Zde startovaly opravdové klenoty motoristické historie. Mohli jsme vidět kolekci všech variant závodních škodovek od Š 1000 MB až po Š 130 LR z roku 1985, který je hranicí pro účast v kategorii historických aut. Vedle škodovek viděli diváci také třeba Renault Alpine, Mini Cooper, Ford Escort MkI, Lada VFTS, VW Golf, Audi Quattro, plejádu vozů BMW, Jaguar, Fiat, Lancia, Triumph a další.
Českou závodní premiéru v seriálu měl speciál Ford RS 200 bývalé skupiny B, tedy toho nejlepšího, co se v historii rallye objevilo. Startovní pole historických automobilů se vyrovná podnikům specializovaným na historické automobily, navíc je v tomto seriálu jezdci mohou předvést v opravdu závodním tempu, pro které byly tyto skvosty stvořeny.
Seriál si získal velkou popularitu nejen mezi jezdci, ale i mezi fanoušky a diváky, jejichž účast byla na některých závodech až překvapivě velká. K informování diváků u tratí posloužil tištěný barevný program, který pořadatel distibuoval zdarma. Informace o seriálu mohli zájemci najít www.edda.cz