Autokaleidoskop

Vítězství v kategorii T4 a celkové třetí místo ve třetím ročníku Silk Way Rally, součásti tzv. Dakarské série, totiž vybojovala v Rusku posádka tvořená jezdcem Alešem Lopraisem, navigátorem Vojtěchem Štajfem a mechanikem Milanem Holáněm. Na novém speciálu Tatra 815 Jamal si posádka dojela pro vítězství po více než pěti tisících kilometrech mezi Moskvou a Krásnou Poljanou u Soči.
Pro Vojtěcha Štajfa nebyla navigátorská role v kamionu Tatra premiérou. Po boku Aleše Lopraise už usedl v roce 2009 na Rally Dakar. I když tehdy v Argentině musela posádka soutěž kvůli technickým problémům v předposlední etapě vzdát, tak na maratonské rally nezanevřel.
Odjezd na Silk Way Rally byl sice poněkud hektický, jelikož Štajf odjížděl s týmem po vlastní ose přes Polsko, Lotyšsko a Litvu téměř ihned po dojetí do cíle na Rally Bohemia. Důvodem bylo bližší seznámení s týmem a novou technikou. Zejména umístění sedačky a navigačních přístrojů je v souvislosti s každodenní několikasetkilometrovou porcí trati důležité i pro navigátora a na jediném testu dva týdny před odjezdem nebyl interiér Jamalu ještě dokončen. Vojtěch Štajf na cestu do místa startu vzpomíná s úsměvem: „Cesta do Moskvy byla sice trochu zdlouhavá, ale poučná. Především těm, kteří kritizují úroveň našich silnic, bych doporučil se projet po mezinárodní silnici spojující litevskou hranici s Moskvou. I druhé závodní Tatře posádky Vrátný/Pustějovský/Almáši dával děravý povrch zabrat možná víc než tratě první speciálky. Naše nová Tatra Jamal jela na podvalníku, u kterého jsme kvůli hlubokým kolejím zase málem prodřeli měchy. Každopádně spolu s čekáním přes osm hodin na ruských hranicích jsem si připadal jako o pětadvacet let zpátky“.
A jak hodnotí výsledek? „Měl jsem radost, že jsme si výborně porozuměli a od začátku jsme se i přes drobné potíže pohybovali na špici mezi kamiony, které jsou obzvlášť v Rusku velmi sledované a skvěle obsazené. Přeci jen hostitelská země má svůj tovární tým, u kterého veřejnost očekává pouze vítězství. My tak tajně doufali v boj o bednu, což i pro mě znamenalo velkou zodpovědnost. Zdejší zkoušky jsou navigačně i svým povrchem náročnější, než na Dakaru. V Jižní Americe jednotlivé pozice v itineráři následují po několika kilometrech, na Silk Way jsou to stovky metrů. Kromě neustálého sledování směru a odboček je v každé etapě víc než padesátka tzv. „waypointů“, tedy povinných průjezdních bodů a navigátor tak kromě nich musí ještě hlídat omezení rychlosti a jiné důležité povinnosti. Zdejší itinerář vykazoval některé nepřesnosti, což vedlo občas i k bloudění. Především v etapách u Kaspického moře nevidíte živáčka, takže na rozdíl od Dakaru vás ani nemá v případě chyby kdo nasměrovat, divák je ve zdejších stepích skutečně jehlou v kupce sena. I to zapříčinilo zdánlivě nevinnou navigační chybu, kterou posádka zaplatila téměř čtyřicetiminutovou ztrátou ve třetí etapě. Měl jsem ten večer velmi špatnou náladu, protože jsme v té chvíli v etapě již o dvacet minut vedli a já svou chybou připravil tým o dílčí vítězství. S kluky jsme se domluvili, jak v podobných případech nejasností v itineráři postupovat a hned druhý den jsme si spravili náladu vítězstvím ve zřejmě nejnáročnější etapě soutěže, téměř 500 km dlouhé speciálce Astrachaň - Astrachaň“.
V dalším průběhu závodu začali naopak bloudit domácí borci z modré sborné a naopak náš tým díky skvěle fungující technice, Lopraisovu jezdeckému nasazení, pohodě v kabině a zodpovědné navigaci vynesl žlutý speciál Tatra až na druhé místo v průběžném pořadí. Když už se zdálo, že pro stříbrné věnce si posádka dojede až na cílovou rampu, jako z jiného světa zapůsobila zpráva o penalizaci pro dosavadního lídra Kabirova na Kamazu. K tomu Štajf dodává: „Po páté etapě ve Stavropolu si na každodenním jezdeckém brífingu vzal slovo ředitel závodu Jakubov a varoval posádky před finanční i časovou sankcí za případné překročení rychlosti na spojovacích úsecích v dalším průběhu rally, jelikož právě na tento nešvar docházely na vedení závodu stížnosti od místních orgánů. Druhý den pak francouzská jury nařídila měření v obci na trase mezi dvěma částmi speciálky s tolerancí 20 km/h nad limit. Do této tolerance se vešlo více jak třicet posádek, které rychlost překročily, Kabirov však obcí projížděl údajně hodně přes 100 km/h. Naše posádka se tak posunula na první místo. I taková je rally a já na této události oceňuji zejména to, že jury dala svým rozhodnutím najevo, že pravidla platí i pro favorizované domácí jezdce.“

V.Š., 26.7.2011