Autokaleidoskop

 

Poslední ročník Dakaru přinesl radost Aplhandovi v osobních automobilech a Čaginovi v kamiónech, zatímco VW na svůj úspěch čeká a také naši Tomeček a Loprais vyšli naprázdno. Zvláště pro Tomáše Tomečka byla soutěž smolná, když havaroval už na portugalské zkoušce. Celoroční příprava se zbortila během okamžiku jako balíček karet. Svým způsobem zapracovala souhra náhod, neboť těžký jeřáb, potřebný k podstavení Tatry na kola, dorazil teprve po pěti hodinách a posádce o pouhých 20 minut ujel poslední trajekt do Afriky. Čest Tater zachránil pěkným čtvrtým místem Brazilec de Azevedo s českým spolujezdcem Jaromírem Martincem. Tomáš Tomeček se však zachoval jako opravdový sportovec a hned na místě přiznal svoji jezdeckou chybu. Ani v nejmenším se nevymlouval na nejrůznější technické problémy, jak bývá u většiny závodníků dnes zvykem. A ještě jeden paradox. Prakticky celý rok se média o Tomečka nezajímají, ale havárií se proslavil víc než kdyby dojel třeba druhý.

V porovnání s minulým rokem doznala jeho „ostrá" Tatra 815 Dakar Terrno 2 „Livescore" podstatných změn a nyní je shodná s Tatrou „Petrabras" týmového kolegy de Azeveda. Ještě dodejme, že oba vozy včetně doprovodného se připravují v týmu Letka Racing, právě pod vedením inženýra Tomáše Tomečka, který Dakarem žije od rána do večera.

Největší inovací přestavěného kamionu je posunutí motoru i kabiny směrem dozadu, čímž se zlepšilo rozložení hmotnosti mezi oběma nápravami a také změnila poloha těžiště. Tento koncept vyzkoušel s úspěchem vloni již Brazilec de Azevedo.

Protože Tomeček je tatrovákem tělem a duší, používá na rozdíl od Lopraise, vzduchem chlazený dvanáctiválec Tatra o objemu 19 litrů. Dosahuje točivého momentu 2300 N.m a výkonu 700 k. Z pochopitelných důvodů dává přednost životnosti motoru, než vysokým výkonem, který by se klidně mohl vyšplhat až na nějakých tisíc koní. Ovšem takovou sílu při závodě nevyužije, neboť pro kamiony je největší rychlost omezena na 150 km/h. Mimochodem motor má za sebou už čtyři Dakary a 14stupňová převodovka jedenáct ročníků.

Na „korbě" veze tři rezervní pneumatiky, elektrickou svářečku, benzinovou elektrocentrálu, vyprošťovací plechy, lopaty a nejnutnější nářadí. Další důležité náhradní díly jsou v doprovodné Tatře řízené každoročně Petrem Vodákem.

Začátkem května vyjel Tomeček poprvé na kopřivnický polygon, poté se vydal do slovenské Senice, kde jsou podobné podmínky jako na Sahaře. Proto se bývalému vojenskému území také přezdívá slovenská Sahara. Věřte nebo ne, ale jsou tam i písečné duny.

V těchto dnech odjíždí se spolujezdcem Vlastou Morávkem do Maroka na Rallye Orpi, kde by rád navázal na vítězství z loňského roku. „Od rallye očekávám hlavně prověření všech prvků při extrémním zatížení. Žádné testování totiž nemůže nahradit účast ve vlastním závodě, v němž na nás čeká takřka 1700 kilometrů na čas", vysvětluje účast Tomeček, který propadl Dakaru už v roce 1995, kdy navigoval do vítězného konce Karla Lopraise. Po třech letech na horkém sedadle vzal volant do ruky a hned se zařadil mezi nejrychlejší jezdce s kamiony. Na svém kontě má zatím druhé a dvě třetí místa.

 

Jindřich Lasík, 26.5.2006