Autokaleidoskop

První etapa jedenáctého podniku vedla nádhernou krajinou novozélandského venkova, po hladkých šotolinových cestách. Posádky absolvovaly dvě identické série po třech zkouškách, které doplnila krátká divácká superspeciálka na předměstí Hamiltonu.
Během srpna se nad oblast soutěže snášely přívalové deště. V posledním týdnu však převažovalo suché a slunečné počasí, a tak se na povrchu vysychajících úseků objevovala směs písku a kluzké šotoliny. V zastíněných oblastech zůstávalo naopak bláto.
Úvodní zkoušku vyhrál Latvala před Hirvonenem a hned na následujícím úseku se dostal do čela Hirvonen, který měl po první sekci měl na svého třiadvacetiletého krajana k dobru 5,3 sekundy.
„V tak dobrém rytmu jsem na Novém Zélandu ještě nejel. Když se mi na těchto hladkých tratích jede takhle dobře, mám pocit, že ani nemusím jet moc na hraně. V zatáčkách je ale těžké najít správnou rovnováhu. Když najedete příliš na vnitřní val, okamžitě vás to vyhodí z ideální stopy a ztrácíte čas. Tratě vyschly o něco rychleji, než jsme předpokládali, takže to na prašné šotolině docela klouzalo,“ říkal Hirvonen.
Latvala se odpoledne nechal předjet Loebem, ale zůstal v jeho těsné blízkosti. Věděl, že třetí pozice na startu druhé etapy bude výhodnější, protože trať se vyčistí od nánosu prašné šotoliny. Loeb se však zapomněl na startu do předposlední zkoušky, dostal 30s penalizaci a tým musel přepočítávat ideální čas pro Latvalu, aby si pozici za úřadujícím mistrem světa udržel. Mladý Fin startoval čtyři minuty za Loebem a jakmile byl Francouz v cíli, dostal Latvala do sluchátek pokyn, v jakém čase musí do cíle dojet on. Proto v závěrečných metrech zpomalil a svůj plán dokonale splnil.
Na divácké superspeciálce se před Latvalu dostal ještě Dani Sordo, ale i tak byl spokojený. „Jsem rád, že se mi po problémech v Německu vrátila sebedůvěra a dostal jsem se zase do tempa. Ráno jsem se cítil tak na 95%. Odpoledne jsem se trochu zapotil, protože jsem v jedné zatáčce najel na val na vnitřní straně zatáčky a urazil přední nárazník. Tratě byly docela suché, ale když se objevil mokrý úsek, docela to ne něm klouzalo. Šotolina nebyla tak čistá, jak jsme si mysleli.“
Po první etapě vedl Hirvonen před Loebem (+27,8), Sordo (+30,0), Latvalou (+30,1) a Duvalem (+1.27,9), Petter Solberg se Subaru byl až sedmý.
Druhá etapa se odehrávala severozápadně od Hamiltonu, 130 km jižně od Aucklandu. Pět šotolinových zkoušek vedlo po pobřeží Tasmánského moře a závěr obstarala superspeciálka nedaleko základny soutěže.
Navzdory předpovědi počasí, která slibovala déšť, se jelo až na pár přeháněk na suchu. Když se ráno Hirvonen probouzel, byl takovýto scénář tím nejhorším, co si mohl přát. Suchý povrch znamenal pro vedoucího jezdce spoustu prachu, který z ideální stopy odklízel jezdcům, startujícím až za ním. Každá zkouška se navíc jela pouze jednou, takže Fin nemohl profitovat z odpoledních.
Jeho největší rival v souboji o titul mistra světa Loeb z něj však postupně vydatně ukrajoval a na předposlední zkoušce se před Fina probojoval. Tentokrát to byl Loeb, který si počkal, až dojede Hirvonen do cíle posledního úseku a na závěrečných několika metrech zpomalil. Tímto taktickým manévrem se nechal předjet oběma jezdci Fordu a pro poslední etapu si zajistil lepší startovní pozici.
„Věděl jsem, že budu ztrácet, ale nemyslel jsem si, že to bude tolik. Prašné šotoliny bylo na povrchu hodně a nesmírně to klouzalo. V rychlých úsecích jsem s Loebem držel krok, ale v pomalých jsem právě kvůli nánosům šotoliny ztrácel. Byl to těžký den, ale je za námi a rozdíl není zas tak velký. Jezdec, auto, rozpisy i rytmus byly v pořádku. Nemohl jsem taktizovat, protože jsem byl první na trati i v cíli. Mám dobrou pozici a jediné, co mohu dělat, je snažit se být zítra rychlejší než ostatní,“ přiznal Hirvonen.
Pro Latvalu bylo vedení po závěrečné zkoušce, do které startoval ze třetí pozice, překvapením. „Být ve vedení je skvělý pocit, ale zítra mi to může přinést problémy. Chtěl jsem dojet Loeba a čekal jsem, že budu třetí. Na poslední erzetě jsem jel naplno a stejně musím jet i zítra – a být přesný. Hlavní je, nemít strach z první startovní pozice. Důležitá je psychická síla. Před šesti měsíci jsem vyhrál ve Švédsku. Bylo by krásné tady vítězství zopakovat, ale máme před sebou ještě celý jeden den a velkou bitvu. Možná by to mohlo být jako loni, kdy tu Ford vyhrál o 0,3 sekundy. Bude to napínavé.“
Pořadí po druhé etapě: 1. Latvala, 2. Hirvonen (+9,3), 3.Loeb (+13,3), 4. Sordo (+15,7), 5. Duval (+1.40,9), 6.Aava (+2.49,8), 7. P. Solberg (+2.52,8).
Po dvou dnech startovali do závěrečné etapy první čtyři jezdci s méně než patnáctisekundovým rozdílem. Prvními dvěma jezdci na trati byli Latvala a Hirvonen. Prvně jmenovaný měl podmínky o poznání horší a jeho krajan se dostal po první sérii dvou zkoušek do vedení. Při druhých průjezdech stejných úseků již handicap znečištěného povrchu odpadl a Hirvonen si před Latvalou vybudoval náskok 9,8 sekundy. Do cíle zbývala jedna řádná rychlostní zkouška a krátká divácká speciálka nedaleko servisní zóny.
Takřka třicetikilometrový úsek Whaanga Coast je jedním z nejtěžších v celém seriálu MS. Jeho náročnost pocítil na vlastní kůži nejprve Latvala, který po nájezdu na val poškodil chladič Focusu RS WRC a musel odstoupit. Následoval Hirvonenův defekt a pozdější hodiny, které pro Fina znamenaly minutovou ztrátu a propad na třetí místo.
„Je to jedno z největších zklamání mé kariéry, ale tak už to chodí. Věřil jsem si, že mohu tuhle erzetu projet normálním tempem a dojet si pro první místo. Nakonec to dopadlo jinak a daroval jsem vítězství Loebovi. V obou šampionátech to s námi nyní nevypadá dobře, ale stále je tu určitá šance. Osmibodový náskok v šampionátu jezdců nebude jednoduché smazat. Pozitivem víkendu je zjištění, že mám na to, abych vyhrával šotolinové soutěže. Když jsem viděl, že Jari-Matti zastavil na trati, bylo mi jasné, že musím dojet do cíle. Asi devět kilometrů před cílem jsem zjistil, že mi uchází vzduch z pravé zadní pneumatiky. Vůbec nevím, kde a jak se to mohlo stát. Pak jsem se asi kilometr před cílem roztočil a nárazem do valu na krajnici jsem urazil přední nárazník. To se nemělo stát,“ přiznal Hirvonen po absolvování 16 rychlostních zkoušek a 353,04 km.
Latvalova nehoda se stala 3,5 kilometru po startu. „Blížil jsem se k dlouhé levé zatáčce, kde auta při prvním průjezdu vyjela úzkou stopu. Ztratil jsem přilnavost a auto se dostalo do širokého smyku. Sešlápl jsem plynový pedál až na podlahu, abych se z toho dostal, ale přetočil jsem to a vyjel jsem na vnitřní kraj zatáčky, kde seděl v písku usazený kámen. O ten jsem prorazil chladič a hned mi bylo jasné, že je zle, protože se rozsvítily kontrolky teploty oleje a vody. Mám z toho špatný pocit, ale po problémech v Německu jsem se naučil, že se musím sebrat a jít dál,“ říká třiadvacetiletý Latvala.
Z „darovaného“ vítězství se mohl radovat opět, letos už posedmé, Sebastien Loeb. „Nevěděl jsem přesně, co se děje. Slyšel jsem Daniho v rádiu, ale až když jsem viděl stojícího Latvalu, řekl jsem si, že musím na Mikku vyvinout co tlak. Jel jsem absolutně naplno. Nakonec ho potkal defekt a rázem jsme byli ve vedení a soutěž se otočila. Předtím už jsem si myslel, že se na první místo nemůžeme dostat.“

1.Loeb – Elena	Citroën C4	3:59.18.9
2.Sordo – Marti	Citroën C4	+17,5
3.Hirvonen – Lehtinen	Ford Focus RS	+41,5
4.P. Solberg – Mills	Subaru Impreza	+2.48,9
5.Aava – Sikk	Citroën C4	+3.30,7
6.Andersson – Andersson	Suzuki SX4	+7.37,4
7.Gardemeister – Tuominen	Suzuki SX4	+7.54,9
8.Villagra – Perez Companc	Ford Focus RS	+8.35,0
9.H Solberg – Menkerud	Ford Focus RS	+9.15,2
10.Prokop – Tománek	Mitsubishi Lancer	+13.49,0

Průběžné pořadí

Jezdci	Body	Značky	Body
1.Loeb	86	1.Citroën Total	141
2.Hirvonen	78	2. BP Ford	121
3.Sordo	51	3.Subaru	74
4.Atkinson	40	4.Stobart Ford	51
5.J-M Latvala	34	5.Munchi''s Ford	22

JL, 1.9.2008