Autokaleidoskop

Bohužel letošní sobota pro nás začínala o trošku hůře, než bychom zamýšleli. Již od volného tréninku nám chyběla síla a autu se vůbec nechtělo dopředu. Časově to sice nevypadalo tak zle, protože nám dost pomáhala nakropená trať, ale i tak bylo od začátku cítit, že něco není správně.


Nakonec došlo již mezi prvními tréninky k rozhodnutí, že večer po rozjížďce, si motor zkoukneme podrobněji a případně ho pro jistotu vyměníme. Sobotou jsme se postupně protrápili až na start rozjížďky a tady ani vlastně přesně nevíme co se stalo. Jestli začala trucovat svíčka nebo už to nebavilo kabeláž od cívky. Každopádně na startu se motor rozhodl, že ubraný výkon, otáčky a ani tlak turba není dostatečná provokace a rozhodl se "vyhodit z provozu i jeden z válců" .Tímhle už naštval i mě a akorát potvrdil správnost výroku o večerní výměně. V záchranném režimu jsme dojeli pro páté místo a začali v poklidu s výměnou. Na motoru chyběly tlaky a celkově nebyl v nejlepší kondici.... Kluci byli vzhůru zhruba do šesti ráno, a tak nějak jsme si mysleli, že to nejhorší je za námi. Haha...

Od prvního zavrčení neuplynulo ani pár hodin a my stáli na startu druhé rozjížďky. Z druhé řady se povedl start někam na třetí místo, poté se ještě povedlo ukořistit jednu příčku a trošku vylepšit náš pohled na letošní Matchenberg.

Bohužel, celou lepší náladu nám přímo zmasakrovala druhá rozjížďka hned na startu. Při bliknutí světel se jeden z ventilů rozhodl, že navštíví sousedy a pro nás to byl na místě konec. Nevyjeli jsme ani první kopec a v podstatě právě vyměněný motor byl po pěti kolech po smrti. Samozřejmě, že když už si ventil všimnul, že ho nikdo nehlídá, využil svobody a podíval se všude kam až mohl. Asi jako všem ostatním, mi v tu chvíli bylo jasné, že tady naše cesta letošním Německem končí. Nebo spíše měla skončit ?


Způsob, kterým byl tento víkend napsaný, byl zvláštní. Buď byl spisovatel fanouškem sci-fi a nebo byl prostě zdrogovanej. Každopádně to, co se dělo dál, se dá jen těžko shrnout. Proto můžu v podstatě spatra zkusit popsat situaci z našeho pohledu s nádechem poděkování všem zúčastněným.
Největší vyzdvihnutí po tomto víkendu musí jít jasným směrem, to co kluci (celý tým), tento víkend předvedli, by v klidu stačilo na nominaci dalšího dílu Marvelovky . Po celém týdnů řešení všech problémů, co se nám s technikou vyskytly, po nekonečném cestování pro nové díly, přes sobotní bezesnou noc do šesti ráno, tak dokonce i po momentě, kde padnul právě vyměněný motor, po ujetí pěti kol, se kousli, i ve chvíli, kde i když bych se označil za optimistu, jsem se i já rozloučil s vidinou výsledků, jakýchkoliv bodů a označil Matchenberg za letošní bodově černou díru, a šli na tento týden již čtvrtou výměnu motoru a nevzdali to.


Když jsem se vrátil s informací, že první semifinálové jízdy začínají za 35 minut a jen si sklesle a zlomeně sedl, se ty blázni dali do práce a předvedli, že čas je opravdu jen relativní pojem. Samotná výměna motoru zabere mezi třemi až čtyřmi hodinami, abychom si byli opravdu jistí, že jsme ready. Zde ale bylo potřeba vyměnit vše... Od svodů kde byly přivařeny zbytky ventilů, přes výfukový tlumič, celé sání, které se proměnilo v rumba-kouli, celé olejové hospodářství se vším všudy, až po turbo. Bohužel, některé díly jsme nové ani neměli, což se například nejvýrazněji týkalo právě posledního zmíněného.


Tudíž, úspěšnost celé operace byla od začátku nereálná. Koho ale zajímá že na to potřebujeme aspoň tři a půl hodiny když do startu semifinálových jízd první divize zbývá pár minut? Takže, i když čert nechtěl, jsme se po neuvěřitelných dvou hodinách objevili na startu, kde jsme neměli být. Poděkovat chci také všem co nám přišli pomoct, schválně nejmenuji jednotlivě, oni ví. Úplně stejně chci také poděkovat všem z řad závodníků, co se podíleli na naší pomoci.


Ačkoliv trošku nechápající, jsem se objevil v na startu semifinále, kde jsem původně vůbec neměl co dělat. Plán byl jasný, celá tato operace proběhla s vidinou záchrany bodů a pokusu o postup do finále. Tady šlo o jistotu a možnost, že člověk může v jedné zatáčce zkazit úsilí tolika vyčerpaných lidí byla na startu o to více motivujícím faktorem.


Myšlenka, že tento motor se do auta určitě dostat neměl a že sázíme vše na divokou kartu, o které jsme věděli, že má problém a že s námi jel jen do počtu, tomu také moc nepomáhala. Nemluvě o turbu, které právě prošlo peklem a snaží se tvářit, že mu to nevadí.


Nakonec se start celkem povedl a dokonce se našel prostor pro nečekaný posun až na druhé místo. Jakmile jsem si uvědomil, že jsme druzí, stále jedeme a nikdo to do nás nenarval zezadu, jsem se na místě rozhodl, že to stačí a že na půl plynu to dotlačíme do cíle i kdybych měl cílem prohodit transponder.


Nakonec všechno vydrželo a s velkou radostí jsme přivítali finále. Když jsem projížděl cílem, tak jsem cítil radost stejnou jako bychom právě vyhráli a myslím si, že při pohledu minimálně na náš tým jsem nebyl sám.



Na finále jsme se stavěli značně klidnější, sice s menším výkonem, ale hlavně jsme tam byli. Tudíž vidiny na výsledky nebyly úplně přehnané. Trošku jsme pokukovali po bedně, ale člověk nikdy neví, co se v první zatáčce stane, takže v podstatě cokoliv jsme po tomto víkendu brali jako úspěch.
Překvapením, ale ještě nebyl konec... Od startu naše česká střela vypálila jako bychom jí za to něco slíbili a na rovince do kopce prořízla startovní pole bez pardonu. Pro můj údiv jsme se nějakým způsobem vpasovali až na první místo a pak už stačilo jen aby auto vydrželo až do konce a abych si někde zbytečně nepotykal se svodidly.


Po takto hektickém víkendu, to přišlo jako blesk z čistého nebe a neumím si představit lepší odměnu pro všechny zúčastněné. Z poslední záchrany jakéhokoliv bodu, se stal další malý krůček správným směrem od našich pronásledovatelů v celkovém bodování a my si můžeme připsat další vítězství a konečně zase zahrát tu naší.


Poděkovat chci také všem fanouškům, kteří nás tlačí do předu, i vy jste motor pro tohle vše. Všichni, kdo dočetli až sem, asi vědí, co nás čeká tento víkend, takže se na Vás těšíme na asi největší akci u nás.


Pro informovanost, třeba to někoho zajímá, zatím jsme letos přišli o jeden motor. Všechny ostatní jsou vyměněny preventivně, buď když se nám něco nezdá, nebo cítíme nějaký jiný problém. Zatím nám tato strategie dá se říct vychází.

Petr Nikodém 29.6.2023


Super Buggy

1.Nikodém
2.Antony
3.Bartelen
4.Mercier
5.Theuil
6.Horák


Průběžné pořadí

1.Nikodém 124
2.Mercier 103
3.Bartelen 91
4.Antony 88
5.Jordák 71
7.Bartoš 69
8.Horák 62


Buggy 1600

1.Wibbeler
2.Jaspers
4.Peters
4.Pytloun
5.Crepeau
6.Vaculík M.
8.Novotný


Průběžné pořadí

1.Novotný 90
2.Wibbeler 88
3.Jaspers 83
4.Peters 78
5.Crepeau 77
11.Pytloun 47



Junior Buggy


1.Feuillade
2.Florián
3.Ottink
4.Duřt
5.Pytlounová
6.Šafránek



Průběžné pořadí


1.Florián 131
2.Feuillade 109
3.Duřt 103
4.Ottink 100
5.Pytlounová 77
6.Plná 75
7.Kolomý 74
8.Šafránek 71



ME v Nové Pace



Evropský šampionát pokračuje o víkendu v Nové Pace za účasti 84 jezdců, které doplní ještě 16 jezdců z Divize Touring Autocross a 28 v Mascom Cupu. V sobotu jsou na programu od 9.30 tréninky na které naváže v 16.30 první série rozjížděk. V neděli se začíná v 8 hodin. Vzhledem k tomu, že je závod vysílán v přímém přenosu na ČT 2 od 14 do 17 hodin se budou muset pořadatelé opravdu činit, aby závod skončil v 17 hodin.
V prestižní divizi Super Buggy se objeví Nikodém, Antony, Horák, Bartoš, Jordák, V.Vaculík. Největšími soupeři při neúčasti Stubbeho, Feuillada, Tafaniho, Kubíčka budou největšími soupeři Mercier a Bartelen, možná i Grencis, pokud dorazí.
V Buggy 1600 je přihlášeno 41 jezdců, mezi nimiž nechybí žádný z favoritů. Domácí Jakub Novotný si bude chtít zvýšit bodový náskok na Wibbelera a další jezdce.
Junior Buggy čítá 16 jezdců včetně čtyř dívek (Pytlounová, Plná, Doubravová, Svobodová).


JL 29.6.2023