Petr Nikodém hodnotí první dva závody
V Humpolci stříbrný, v Nové Pace zlatý, taková je bilance úřadujícího evropského šampiona Petra Nikodéma v úvodních dvou autokrosech domácího šampionáty. Dnes se s vámi podělí o své dojmy.
Stříbro z Humpolce
Kolotoč se nám po zimní pauze znovu roztočil a kde jinde může sezóna začít, než již tradičně v Humpolci. Zima byla jako vždy krátká, ale naštěstí nemohla být kratší než ta předešlá, což znamená že do Humpolce se letos jelo s autem, které párkrát startovalo i před závodem a první závodní víkend byl o to klidnější a příjemnější.
Celým víkendem jsme prolétli bez větších problémů. Dařilo se zajet rychlá kola, dokonce i vyhrávat starty, což je na humpolecké trati asi nejdůležitější článek skládačky. Bohužel počasí přípravám před závodem nepřálo a na trati to zanechalo svůj podpis. Díky četnosti velkých děr se z trati pomalu vytratila místa k možným předjížděcím manévrům a tušili jsme že semifinálové a finálové jízdy budou hlavně o startu.
Postupně jsme se prokousávali víkendem, cestou jsme si přivlastnili letošních prvních deset bodů z rozjížděk, přežili semifinále a z prvního místa startovali do finále. Věděli jsme, že Vojta Vaculík nastoupí na finálový start s hrabkami, které s sebou nesou výhodu startu, ale za mě osobně se na nich poté hůře jede ,a to je asi hlavní důvod proč na nich nikdy nepojedeme my.
Shrnuto, podtrženo jsme nastupovali do finále s tím, že nyní neodstartujeme první, ale s myšlenkou, že o to, to bude zajímavější a lepší test na nadcházející sezónu. Dalo by se říct, že prohraným startem šlo vše podle plánu, ale bohužel jak jsem naznačoval již výše, trať už tou dobou nebyla v kondici pro Bůh ví jaké vymýšlení ataků. I tak bych řekl, že finále bylo zajímavé, rychlé a já si ho osobně užil z celého víkendu asi nejvíce. Bohužel od druhého kola vypl posilovač, což trošku zkomplikovalo postup jízdou, nepomáhala ani žlutá vlajka po dobu celého finále v posledním místě, které zbylo k předjíždění, ale to už k tomu patří.
V cíli jsme se po dlouhém boji mohli radovat z druhého místa a ze spousty dalších poznatků ohledně auta, které budou důležité pro blížící se Evropu. Díky všem kteří přišli fandit a již tradičně nás ženou vpřed. Je super zase po dlouhé pauze cítit závodní atmosféru
Letošních prvních 35 bodů vezeme z Nové Paky
Celou sobotou jsme prolétli bez zastavení po vyhraných trénincích, následovala rozjížďka stylem start - cíl, což nikdy neomrzí, a mohli jsme sbírat další důležitá data a nastavení na Evropské závody. Trať byla v sobotu trošku pocuchaná, a i díky tomu jsme zjistili další slabinky, které jsme mohli odstranit a doladit.
Například naše boje se servem postoupili po Humpolci na další úroveň, když si již silnější servo-motor ťukal na čelo, kam že jsme ho vytáhli a boj prostě vzdal a radši se rozsypal na atomy. Dvě kola do cíle jsem ho měl tedy moc rád a posilovnu jsem si náramně užíval. Nakonec se to dá asi pochopit, protože jsme zjistili, že se zakroutil i tisícihran na tyči řízení, takže díru jsme zřejmě potkali řádnou. Každopádně, vše se podařilo dát do kupy a v neděli nás čekal nový hon. Zde musím poděkovat Vencovi Fejfarovi za pomoc a poskytnutí možnosti opravy řízení.
Na neděli se nám trať dost umírnila a s lepším počasím se závod přibližoval evropské atmosféře. Souboje jsme si užívali hned od rána, a i přes nevydařené starty, se podařilo vždy vrátit na první místo. Díky lepšímu stavu tratě se dalo docela hezky předjíždět a až do finále jsme se dostali vždy z prvního místa.
Po přežitém a až zbytečně akčním semifinále, byl finálový startovní rošt správně našlápnutý, člověk nevěděl, kterou stranu si má hlídat dřív a početná divácká kulisa dodávala až evropský nádech.
Od startu nás všechny zvenku přeskočil Kuba Kubíček a následovalo čtení a pronásledování. S Kubou v Pace oba létáme již skoro od narození a oba ji dobře známe. Bylo jasné, že předjet jeden druhého bude složité a Kuba umí navíc dobře bránit. Nakonec jsem se v druhém kole pokusil o útok. Když jsem viděl, že Kuba jde do zatáčky zevnitř, zkusil jsem si víc nadjet a Kubu podjet. Bohužel v tom samém momentu Kubu kopla díra a začal se přetáčet přesně ve stopě o které pro mě bylo rozhodnuto již před zatáčkou. Následoval kontakt, který bych neoznačil ani za zvláště tvrdý ani za chtěný. Prostě sled událostí, který ani jeden z nás nechtěl. Ve výsledku jsme tam zůstali stát oba a vypadalo to, že tímto krasojízda končí.
Naštěstí pro nás, v hledáčku smůly byli zaškrtnutí i jiní a díky nešťastné boudě Libora Paula, byl závod opakován. Bylo hezké, že jsme dostali 15 minut na opravu a dostali jsme tak další příležitost pokračovat v boji.
Chtěl bych poděkovat všem co nám přišli pomoct a dostali nás zpět na start finále - řekl bych, že tyhle chvíle dělají autokros autokrosem. Auto bylo doslova obsypané, a i díky tomu jsme nakonec ještě čekali u brány s přebytkem času a připraveni na další kolo.
Opakovaný start se povedlo vyhrát a celý průběh byl o dost jednodušší. Nakonec se povedlo auto dovézt v klidu až do cíle a máme letošní první plný počet bodů.
Chci poděkovat celému týmu za TOP stav a TOP rychlost celého auta - jsme ready na Evropu. Také bych chtěl poděkovat všem lidem co obětovali víkend a pohodlí domova a přišli nás tlačit vpřed stylem, který je jen u nás v Česku. Jestli je něco, co nám můžou všude jinde závidět, tak je to schopnost tvořit ten pravej "bordel" a atmosféru stačí zažít nájezd na start a člověk už se těší na Evropu.
PN 4.5.2023
Celým víkendem jsme prolétli bez větších problémů. Dařilo se zajet rychlá kola, dokonce i vyhrávat starty, což je na humpolecké trati asi nejdůležitější článek skládačky. Bohužel počasí přípravám před závodem nepřálo a na trati to zanechalo svůj podpis. Díky četnosti velkých děr se z trati pomalu vytratila místa k možným předjížděcím manévrům a tušili jsme že semifinálové a finálové jízdy budou hlavně o startu.
Postupně jsme se prokousávali víkendem, cestou jsme si přivlastnili letošních prvních deset bodů z rozjížděk, přežili semifinále a z prvního místa startovali do finále. Věděli jsme, že Vojta Vaculík nastoupí na finálový start s hrabkami, které s sebou nesou výhodu startu, ale za mě osobně se na nich poté hůře jede ,a to je asi hlavní důvod proč na nich nikdy nepojedeme my.
Shrnuto, podtrženo jsme nastupovali do finále s tím, že nyní neodstartujeme první, ale s myšlenkou, že o to, to bude zajímavější a lepší test na nadcházející sezónu. Dalo by se říct, že prohraným startem šlo vše podle plánu, ale bohužel jak jsem naznačoval již výše, trať už tou dobou nebyla v kondici pro Bůh ví jaké vymýšlení ataků. I tak bych řekl, že finále bylo zajímavé, rychlé a já si ho osobně užil z celého víkendu asi nejvíce. Bohužel od druhého kola vypl posilovač, což trošku zkomplikovalo postup jízdou, nepomáhala ani žlutá vlajka po dobu celého finále v posledním místě, které zbylo k předjíždění, ale to už k tomu patří.
V cíli jsme se po dlouhém boji mohli radovat z druhého místa a ze spousty dalších poznatků ohledně auta, které budou důležité pro blížící se Evropu. Díky všem kteří přišli fandit a již tradičně nás ženou vpřed. Je super zase po dlouhé pauze cítit závodní atmosféru
Letošních prvních 35 bodů vezeme z Nové Paky
Například naše boje se servem postoupili po Humpolci na další úroveň, když si již silnější servo-motor ťukal na čelo, kam že jsme ho vytáhli a boj prostě vzdal a radši se rozsypal na atomy. Dvě kola do cíle jsem ho měl tedy moc rád a posilovnu jsem si náramně užíval. Nakonec se to dá asi pochopit, protože jsme zjistili, že se zakroutil i tisícihran na tyči řízení, takže díru jsme zřejmě potkali řádnou. Každopádně, vše se podařilo dát do kupy a v neděli nás čekal nový hon. Zde musím poděkovat Vencovi Fejfarovi za pomoc a poskytnutí možnosti opravy řízení.
Na neděli se nám trať dost umírnila a s lepším počasím se závod přibližoval evropské atmosféře. Souboje jsme si užívali hned od rána, a i přes nevydařené starty, se podařilo vždy vrátit na první místo. Díky lepšímu stavu tratě se dalo docela hezky předjíždět a až do finále jsme se dostali vždy z prvního místa.
Po přežitém a až zbytečně akčním semifinále, byl finálový startovní rošt správně našlápnutý, člověk nevěděl, kterou stranu si má hlídat dřív a početná divácká kulisa dodávala až evropský nádech.
Od startu nás všechny zvenku přeskočil Kuba Kubíček a následovalo čtení a pronásledování. S Kubou v Pace oba létáme již skoro od narození a oba ji dobře známe. Bylo jasné, že předjet jeden druhého bude složité a Kuba umí navíc dobře bránit. Nakonec jsem se v druhém kole pokusil o útok. Když jsem viděl, že Kuba jde do zatáčky zevnitř, zkusil jsem si víc nadjet a Kubu podjet. Bohužel v tom samém momentu Kubu kopla díra a začal se přetáčet přesně ve stopě o které pro mě bylo rozhodnuto již před zatáčkou. Následoval kontakt, který bych neoznačil ani za zvláště tvrdý ani za chtěný. Prostě sled událostí, který ani jeden z nás nechtěl. Ve výsledku jsme tam zůstali stát oba a vypadalo to, že tímto krasojízda končí.
Naštěstí pro nás, v hledáčku smůly byli zaškrtnutí i jiní a díky nešťastné boudě Libora Paula, byl závod opakován. Bylo hezké, že jsme dostali 15 minut na opravu a dostali jsme tak další příležitost pokračovat v boji.
Chtěl bych poděkovat všem co nám přišli pomoct a dostali nás zpět na start finále - řekl bych, že tyhle chvíle dělají autokros autokrosem. Auto bylo doslova obsypané, a i díky tomu jsme nakonec ještě čekali u brány s přebytkem času a připraveni na další kolo.
Opakovaný start se povedlo vyhrát a celý průběh byl o dost jednodušší. Nakonec se povedlo auto dovézt v klidu až do cíle a máme letošní první plný počet bodů.
Chci poděkovat celému týmu za TOP stav a TOP rychlost celého auta - jsme ready na Evropu. Také bych chtěl poděkovat všem lidem co obětovali víkend a pohodlí domova a přišli nás tlačit vpřed stylem, který je jen u nás v Česku. Jestli je něco, co nám můžou všude jinde závidět, tak je to schopnost tvořit ten pravej "bordel" a atmosféru stačí zažít nájezd na start a člověk už se těší na Evropu.
PN 4.5.2023
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
