Autokaleidoskop

Pobavení vyvolal hned na úvod Tomáš Hank, zřejmě nejdéle jezdící vrchař, který při skládání svého Renaultu Clio, zjistil, že od něj nemá klíče. Sice si hned vzpomněl, že je má na ponku, ale k němu měl v tu chvíli do Špindlerova Mlýna 200 kilometrů tam a 200 zpátky. Díky závodnické rodiny Srnských z Vrchlabí se podařilo klíče roztržitému závodníkovi doručit do startu prvního tréninku. Na trati dlouhé 2600 metrů byly postaveny dva retardéry, jejichž umístění se ještě po první tréninkové jízdě měnilo.
Obě tréninkové jízdy proběhly plynule, kratší pauzy si vyžádalo jen pár drobných kolizí většinou v retardérech, a tak se končilo podle časového harmonogramu. To už bohužel neplatí o vlastním závodě. Do jaké míry probíhalo odklízení vozidel po haváriích nebo pro technické potíže nemůžeme posoudit, protože jsme u nich nebyli. Během závodu vyvstal však další problém, kvůli kterému byl závod také přerušován poměrně dlouhými přestávkami. Na vině byly vybité baterie vysílaček pořadatelů a u počítačů zpracující výsledky.
Velice mile nás překvapil výkon Jiřího Háka se Subaru Impreza, jenž se vloni vrátil na závodní tratě snad po 25 letech. Pro nezasvěcení připomínáme, že v 70. letech patřil, stejně jako třeba Jiljí Chmelař, k absolutní vrchařské špičce. Ještě si dobře pamatuji s nádherným vínovým Renaultem 8 Gordini nebo později s Fordem Escort či spiderem Dangel.
Nechceme se nikoho dotknout, ale mezi aktivními jezdci s mnohaletými zkušenostmi a „zbytkem světa“ je vidět přeci jen rozdíl třídy. Do té první skupiny bychom vedle zmíněného Háka zařadili (máme teď na mysli kategorii současných automobilů) ještě třeba Josefa Stočese, Petra Benedikta, samozřejmě Tomáše Hanka, Antonína Eliáše, Aleše Hodouše, Eduarda Pateru nebo Martina Kožmína. Z nedalekého Orlíka přijel provětrat svůj Ford Escort Cosworth věčně usměvavý a pohodový Pavel Šofr. Z mladší generace moc hezky jezdili Danča Komárková i Aleš Komárek, oba s Mitsubishi Lancer, „bokem“ projížděl poslední zatáčku před cílem Jan Kotrba, rovněž s Mitsubishi Lancer atd.
Po rozdání posledních pohárů a lahví sektu se přihlásil ředitel závodů Roman Linhart se svým slibem ze začátku sezóny, že když ta proběhne bez průšvihu, skočí po závodech na Živohošti do Vltavy. Proto se zřejmě všichni tak snažili o hladký průběh, aby nebožákovi studenou koupel dopřáli. Roman důstojně nakráčel na molo a za hlasitého povzbuzování se vrhl do stříbropěnné Vltavy.
Více na www.edda.cz


SE 1400
Občasný účastník seriálu Vlasta Suk ml. zvítězil před Vladimírem Novákem, oba na Suzuki Swifth. Třetí místo pro Láďu Rosičku a jeho Peugeot bylo hezkou odměnou za těžký boj proti japonské přesile. V této třídě panuje kamarádská atmosféra, v depu je najdete vždy pohromadě, a přestože si na trati nedarují ani tisícinku zadarmo, tak tvoří úžasnou partu.


SE 1600
Vítězství Tondovi Širokému všichni přáli, po vyléčení z prachatické rány se dostal do velkolepé formy. Druhá skončila s dalším Peugeotem rychlá Eva Kleintová. Možná pro někoho překvapením, znalce kopců to ovšem překvapit nemohlo, bylo třetí místo Josefa Stočese na pohárovém Saxu. Jeho vyzrálý jezdecký styl přinesl bronzové ovoce před Alešem Hodoušem, který se na stejném Saxu objevil letos teprve podruhé.


SE 2000
Honza Semlbauer tentokrát svou vítěznou zbraň, Integru, nahradil opět Hondou, ale Acurou RSX, ale na vítězství nestačila. K titulu mu však stačilo dojet do desátého místa, druhou jízdu neriskoval a více se věnoval mávání na diváky, než urputnému boji o čas. První místo vybojoval Roman Hovorka na Cliu, pro stříbro si dojel Martin Čábela s Integrou a po vyrovnaných výkonech skončil třetí Petr Černý pilotující Clio.


SE +2000
V jediném nerozhodnutém duelu dal Teemu Tirronen najevo, že svou kůži lacino neprodá a zvítězil před rychlým Honzou Kvasničkou. Třetí místo za dvěma Mitsubishi patřilo Jiřímu Hákovi, což mu zajistilo třetí místo v konečné klasifikaci. Čtvrté místo znamená pro půvabnou Danielu Komárkovou konečné stříbro.


E1-1600
V této třídě už bylo na startu třináct aut, z nichž byl podle očekávání nejrychlejší Jan Kočiš na Fabii, přestože dojížděl staré pneumatiky, navíc bez nahříváků a žádné možnosti k zahřátí jízdou před startem. Za ním skončil Petr Mužík na Renaultu Clio a třetí Pavel Milan Černý s Hondou Integra.


E1 +2000
Teoretickou šanci na celkové prvenství měl Eda Patera, vůdčí osobnost celého seriálu a promotér. Ve druhé jízdě zajel rekordní čas, když se jako jediný dostal 1.20 min, což představovalo průměr 105 km/h. Ovšem Aleš Komárek druhým místem všechny kalkulace zatrhl a konečné vítězství je jeho. Třetí skončil soutěžák Martin Kožmín, který bavil diváky ladnými smyky.


Zítra přineseme reportáž z kategorie historických automobilů.


JM + JL, 6.10.2009