Autokaleidoskop

„Fanoušci si často myslí, že by výsledek mohl být ještě lepší než minule, ale ono je to strašně těžké, působí tam fakt moc proměnných. K úspěchu na Dakaru se musí všechno dokonale sejít: perfektně fungující auto, rychlý a spolehlivý jezdec, skvělá práce spolujezdce, vynikající podpůrný tým – a k tomu ještě musíte mít velikou dávku štěstí. Mým cílem je stejně jako loni boj o první desítku. Ale už jsme letos něco odjeli a viděli jsme, že máme dobrou rychlost a můžeme se posouvat zase o něco výš než dřív. Když se tedy Viki (spolujezdec Viktor Chytka) bude dobře cítit a dobře navigovat a já udržím potřebné tempo… Dakar je hrozně dlouhý a neuvěřitelně náročný, a tak nemusíte být pořád nejrychlejší. Tam, kde nám to půjde, pojedeme, co to dá. Kde ne, trochu zvolníme – a když bude všechno fungovat, mohlo by to vyjít. Ale jestli by to mělo stačit třeba na osmé místo nebo nějaké hezké umístění ještě víc vpředu, to si netroufnu říct,“ usmívá se Martin Prokop.

Připomeňme, že z někdejší neporazitelné ekipy Peugeotu jenom jeden soukromě nasazený vůz, ale konkurence vypadá i tak hrozivě: rychlé a spolehlivé Toytoy, mrštná Mini, stále zrychlující buginy nebo celá armáda špičkových jezdců. Přibyl třeba i dvojnásobný mistr světa Formule 1, Fernando Alonso, s Toyotou –a ten před soutěží nenechal nic náhodě. Má za sebou spoustu testovacích kilometrů (asi nejvíc ze všech účastníků), převážně v dunách – a bude určitě soupeřem mimořádně těžkým.

Ve složení posádek Prokopova MP Sports týmu se toho pro nadcházející Dakar mnoho změnilo. Stálý spolujezdec Jan Tománek se ještě zotavuje po zranění z Marocké Rally, proto ho nahradí Viktor Chytka, sympatický dlouhán, který se do auta tak tak vejde. „S Vikim jsme už v březnu odjeli soutěž v Abu Dhabí,“ říká k tomu Prokop – „a tak to na Dakaru naštěstí nebude úplný začátek naší spolupráce. Viktor je podle mě jeden z mála u nás, kdo dokáže v takhle rychlém autě navigovat na úrovni první desítky. Nároky na spolujezdce jsou tam obrovské a kluků, kteří to zvládnou a můžou Jendu Tománka zastoupit, je opravdu málo. Viktor určitě znamená dobrou volbu, i přes jeho výšku. Naštěstí byl čas ještě ve starém Shreku tu sedačku trochu upravit, ale stejně: příjemné to nebude ani pro jednoho z nás. Těch kilometrů nás čeká spousta a bude to určitě bolet!“

Posádka druhého Fordu Raptor s motorem Mustang 5.0 V8 a interním označením Shrek 1, vyvolala pro mnoho lidí šok. Tvoří ji totiž Martin Kolomý se spolujezdcem Jiřím Strossem. Kolomý má za sebou už deset Dakarů – ale v kamionu! Po rozchodu s týmem Buggyra se rychle dohodl s Martinem Prokopem na pozici týmové dvojky, která šéfovi musí krýt záda. A navíc musí počítat s možností tzv. „kanibalizace“. To znamená, že když bude potřeba, musí Prokopovi ze svého auta poskytnout třeba diferenciál nebo převodovku.

Bude to ale pro Kolomého, známého nekompromisním jízdním stylem bez jakéhokoli taktizování, ta správná role? „Nemůžeme si myslet, že by Martin mohl jet s prstem v nose,“ komentuje to Prokop. „Potřebuji, aby byl v pořadí blíž za mnou než minule Tomáš Ouředníček – a to už je nějaká rychlost, opravdu žádná legrace, Martin za to bude muset pořádně brát. Navíc bude mít auto dost těžké, plné náhradních dílů. Takže musí jet tempo a rozumně volit míru rizika, aby Shreka pokud možno dotáhl až do cíle.“

Když už jsme se dostali k technice, nepřinesla ta velká podzimní havárie na Marocké Rally, při níž byl původní Shrek prakticky úplně zničen, i něco pozitivního? Tedy možnost uplatnit na nově stavěném voze zase nějaká pokročilejší technická řešní?

„Na to nebyl vůbec čas,“ vyvětluje Martin Prokop. „Skvělí kluci z mého týmu stihli vlastně postavit jen kopii toho rozbitého auta. I tak to zvládli v rekordním čase a já jim za to moc děkujui. Vlastně jsme na novém Shrekovi udělali jen ty úpravy, které už byly v plánu pro původní auto. Máme nové a důkladně otestované tlumiče, maličko jsme ještě vylepšili motor.

Ty krůčky už jsou opravdu malé, auto je dopiplané skoro k dokonalosti a najít nějaké výrazné zlepšení už je hodně těžké. Ale něco vlastně přece jen: podařilo se nám třikrát zrychlit vysouvání hydraulických zvedáků, tzv. noh, kterými si pomáháme při zapadnutí v písku. Ono to vypadá jako hloupost, ale když opravdu zapadnete a vyhrabáváte se po deseti centimetrech, kdy musíte ty nohy dvacetkrát vysunout a zasunout, znamená to v součtu najednou dvě minuty k dobru. A zkuste dvě minuty nahnat na trati! Auto je teď z pohledu řidiče skvělé, a tak jsme si to zase trochu pokazili. Zkušenost nás totiž naučila, že v natolik dlouhé soutěži se vždycky nějaký technický problém objeví – a na ten musíme být připraveni. Proto s sebou povezeme skoro osmdesát kilo náhradních dílů, které jsme velice složitě rozmisťovali po celém autě, abychom zachovali ideální rozložení hmotnosti.“

Martin je známý tím, že v soutěžích příliš nebourá, za téměř dvacet let své kariéry měl dosud vlastně jen tři velké „rány“. Ale přišla děsivá havárie letos na podzim v Maroku, za kterou jezdec ani spolujezdec nemohl, ale z níž Honza Tománek vyšel s nepříjemným zraněním, Martin „jen“ s menším otřesem mozku, ale jejich Ford Raptor prakticky přestal existovat. Jak se s tímhle vlastně jezdec dokáže vyrovnat, nebude to Prokopa na Dakaru brzdit?

„Těžko říct. V prosincových testech jsme jeli pěkné tempo, bylo to parádní svezení, už mi to zatraceně scházelo. Otázka je, co se stane, až se dostaneme na rychlé pisty a poletíme na roztočenou šestku. Tam už je potřeba trocha odvahy – a teprve tam uvidíme, co to se mnou udělá. V té hlavě to ale pořád někde je.“



MP Sport 2.1.2019