Martin Macík na Dakaru
Trocha čísel o Dakaru 2017. Na startu bylo 316 strojů – 83 automobilů, 50 kamionů, 146 motocyklů, 37 čtyřkolek, 500 závodníků z 59 národností, 1460 akreditovaných novinářů (ČR 7), 4,4 milionu diváků. Soutěž měřila 9000 km, z toho speciálky 2300 km, když byly dvě etapy zrušeny a jedna zkrácena.
„Dakar je z padesáti procent o štěstí a z padesáti o smůle,“ začíná vyprávění o letošním ročníku Martin Macík ml. „V soutěži byly pro nás zásadní tři okamžiky. Prvním byla vrtule, kdy jsme přes dvě hodiny opravovali hned v úvodu roztrženou vrtuli a chladič. Byla rozbitá na sto kusů a díra v chladiči. Do bivaku jsme ale nakonec dojeli, byť nás mezitím všichni předjeli. Ze 49. místa, tedy posledního, jsme se dostali ve zbytku etapy, asi po nějakých 200 kilometrech, na 25. příčku.“
Druhým důležitým okamžikem, který sehrál roli, byla bezchybná navigace v páté etapě. „Jel jsem Dakar podruhé a z desátého místa i svého navigátorského výkonu mám radost. Nikde jsme výrazněji nebloudili. Bravurně jsme zvládli i většinu navigátorských špeků, v kabině panovala dobrá nálada. Jediné, co mě nepotěšilo, byly dětské nemoci a bolesti všeho druhu, které mě pronásledovaly od startu až do cíle.“
Třetí zásadní věcí na Dakaru je maximální rychlost. „Od začátku se jede pěkný kvapík, za etapu zařadíte až tisíc pět set krát. Musíte se koncentrovat po celou dobu, nejde ubrat ani na dvě sekundy, pořád jedete plný plyn, třeba i na dvojku. Závod mě začal bavit, dá se říct, až ve druhé polovině, a to je vidět i na výsledcích jednotlivých etap. V páté jsme zajeli neuvěřitelné čtvrté místo a od deváté jsme byli pravidelně v první desítce – dvakrát osmý, devátý a sedmý čas. Dvě etapy před cílem jsme se probojovali do první desítky,“ říká Martin Macík ml.
Na Dakar se vypravil s novým Liazem a na vývoji to bylo vidět. „Auto fungovalo super díky těžišti sníženým o patnáct centimetrů. V zatáčkách se nemusím bát poslat auto bokem, aniž bych se strachoval, že se převrátíme jako dřív. Na podvozku ještě můžeme zapracovat, abychom byli ještě rychlejší. V kabině sedíme teď trochu dál, což se příznivě projevuje v rozbitých úsecích.“
Franta, jak se kamionu přezdívá, dokázal zdolat i úseky na první pohled nesjízdné. Navíc Martinovi Macíkovi poskytl nový závodní stroj prostor pro techničtější jízdu a posádce zase větší komfort, který v náročném závodě dokáže ušetřit síly. „Na trati jsme měli méně technických závad než loni. Mechanici byli sehraní, každý věděl, co má dělat, a kamion vyjížděl do všech etap v perfektním stavu. Nebýt jediné výraznější opravy vrtule u chladiče, mohli jsme být v pořadí ještě výše. Ale tak to na Dakaru chodí,“ říká Michal Mrkva, mechanik týmu Big Shock Racing.
A podívejte se na pár pozoruhodných čísel z letošního Dakaru týmu Big Shock Racing:
9 000 ujetých km, z toho 2 300 měřených
22 náhradních pneumatik přivezených do Jižní Ameriky, pouze 1 vyměněná na trati
7 900 projetých litrů nafty
53 °C nejvyšší naměřená teplota během závodu
-3 °C nejnižší naměřená teplota během závodu
39,9 °C nejvyšší teplota člena posádky
64 shozených kg živé váhy, rekord drží navigátor František Tomášek: 9 kg
30 krát vyslovená fráze „Je to honička, být jednička“ (hlavně Lavorem)
3 h průměrně denně naspal mechanik týmu Big Shock Racing
8 propocených kombinéz posádky
tisíce fotografií s místními fanoušky, kteří nám dodávali energii
a nespočet nezapomenutelných zážitků…
Aktuality, zajímavosti, videa z dění v týmu Big Shock Racing můžete sledovat na:
http://www.facebook.com/martinmacikjrdakar
https://www.facebook.com/lukaskvapilarmy
http://www.facebook.com/bigshockracing
www.bigshockracing.cz
JL 27.1.2017
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
