MS Rally Truck - stále v první desítce
Během páté etapy ostrý Liaz 4x4 Dakar olomouckého MS – rallytruck týmu Marka Spáčila projížděl neustále velmi náročným terénem. Startovalo se z Neuquenu. Nájezd na speciál byl od bivaku vzdálený 173 kilometrů. Do té doby se jelo závodníkům pohodlně po asfaltu.
Pak to začalo. Více než pět set kilometrový měřený úsek byl skutečným sítem, jimž propadli do další etapy jen ti, kteří dokonale ovládali techniku řízení svých strojů a dokázali se ve členitém terénu zkoncentrovat. Šlo o nejnáročnější závod prvního týdne rallye. Poprvé se projíždělo dunovými poli. Některé průjezdy zablokovala zapadlá auta a kamiony. Povrchy se měnily přibližně po desítkách kilometrů. Štěrk střídal písek, tvrdé a prašné pisty byly plné zatáček, pastí a terénních vln. Náročné byly i prudké sjezdy. Brzdy závodního Liazu nejsou stoprocentní. Dostaly zabrat v druhé etapě, kde chtěl Marek předjet konkurenční kamion, který se nenechal.
„Říkal jsem, že čtvrtá etapa byla rozbíjecí, ale ve středu to bylo desetkrát horší. Byla tam od začátku samá díra a na závěr dunové pole. Nejen my jsme měli problémy. Někteří tam bloudili a pořadí se měnilo,“ řekl Marek Spáčil. Posádka musela v písku zastavit a také hrabat. „Nestihli jsme odfukovat, tak jsme museli ručně a taky hrabat,“ pokračoval Spáčil. Navíc se rozkutálely na korbě náklaďáku rezervy, takže je bylo nutné během závodu znovu připevnit. „Dvakrát jsme stáli a myslím, že jsme ztratili asi patnáct dvacet minut.“
Ani po náročném závodu si však nikdo z MS - rallytruck týmu nešel odpočinout. Jarda Lamač v bivaku studoval plán trasy na čtvrteční závod a mechanici se pustili opět do údržby zelené liazky. Jako v předchozích dnech pracovali do noci, museli spravit odfuky, dofouknout pneumatiky, zkontrolovat řízení, vyčistit kardany a připevnit levý zadní blatník. „Za pět dní budeme mít naspaných asi dvanáct hodin,“ řekl mechanik Luděk Podhorný, podle něj je čas na odpočinek jen během tankování na benzínkách. „I když ani tam ne, protože podepisujeme kšiltovky a chováme děti, aby si je mohli rodiče s námi vyfotit,“ dodal Luděk.
Denně, poté co závodní Liaz vyjede z bivaku, parta Luděk Podhorný, Kamil Grygar a Tomáš Hubený sbalí vercajk, naskáčou do Tatry 6x6 a vyrazí po trase asistence, která měří přibližně stejně jako závodní etapa. Po hodinách strávených v kabině Tatry, zaparkují v bivaku, roztáhnou plachtu a čekají. Spát jdou většinou kolem druhé až třetí hodiny ráno.
Ve středu večer původně nechtěl zahálet ani novinářský Nissan Patrol. Jeho posádka se v bivaku původně chtěla jen najíst, vyzvednout stany a frčet si nadjet další etapu, kvůli exkluzivním fotografiím. Plány zhatilo tornádo, kvůli němuž organizátoři dokonce měli odklonit část závodu před třetí kontrolou. Těm co stihli projet by se měly časy počítat, ostatním se započítají časy nejhoršího z nich.
(zura)
„Říkal jsem, že čtvrtá etapa byla rozbíjecí, ale ve středu to bylo desetkrát horší. Byla tam od začátku samá díra a na závěr dunové pole. Nejen my jsme měli problémy. Někteří tam bloudili a pořadí se měnilo,“ řekl Marek Spáčil. Posádka musela v písku zastavit a také hrabat. „Nestihli jsme odfukovat, tak jsme museli ručně a taky hrabat,“ pokračoval Spáčil. Navíc se rozkutálely na korbě náklaďáku rezervy, takže je bylo nutné během závodu znovu připevnit. „Dvakrát jsme stáli a myslím, že jsme ztratili asi patnáct dvacet minut.“
Ani po náročném závodu si však nikdo z MS - rallytruck týmu nešel odpočinout. Jarda Lamač v bivaku studoval plán trasy na čtvrteční závod a mechanici se pustili opět do údržby zelené liazky. Jako v předchozích dnech pracovali do noci, museli spravit odfuky, dofouknout pneumatiky, zkontrolovat řízení, vyčistit kardany a připevnit levý zadní blatník. „Za pět dní budeme mít naspaných asi dvanáct hodin,“ řekl mechanik Luděk Podhorný, podle něj je čas na odpočinek jen během tankování na benzínkách. „I když ani tam ne, protože podepisujeme kšiltovky a chováme děti, aby si je mohli rodiče s námi vyfotit,“ dodal Luděk.
Denně, poté co závodní Liaz vyjede z bivaku, parta Luděk Podhorný, Kamil Grygar a Tomáš Hubený sbalí vercajk, naskáčou do Tatry 6x6 a vyrazí po trase asistence, která měří přibližně stejně jako závodní etapa. Po hodinách strávených v kabině Tatry, zaparkují v bivaku, roztáhnou plachtu a čekají. Spát jdou většinou kolem druhé až třetí hodiny ráno.
Ve středu večer původně nechtěl zahálet ani novinářský Nissan Patrol. Jeho posádka se v bivaku původně chtěla jen najíst, vyzvednout stany a frčet si nadjet další etapu, kvůli exkluzivním fotografiím. Plány zhatilo tornádo, kvůli němuž organizátoři dokonce měli odklonit část závodu před třetí kontrolou. Těm co stihli projet by se měly časy počítat, ostatním se započítají časy nejhoršího z nich.
(zura)
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout








