Lukáš Vojáček - dvacetiletý mistr
S vozem Opel Astra OPC začal u nás jako první startovat v závodech do vrchu Petr Vojáček, nyní jdou ve jeho šlépějích již několik sezon syn Lukáš a týmová kolegyně Gábina Jermanová. V příštím roce chce vyrazit opět do Evropy.
Kvůli škole musel však oželet seriál Mistrovství Evropy, objevil se pouze ve dvou podnicích, ale podle všech plánů se na evropské tratě po roční pause vrátí a opět s Astrou OPC.
V uplynulé sezoně šestkrát vyhrál, pětkrát dojel druhý a dvakrát třetí. Tyto úspěchy mu vynesly zasloužený mistrovský titul, čímž navázal na bohatou kariéru svého otce Petra, vicemistra Evropy 2007 a vítěze Trofeje FIA. Má rád dlouhé tratě, jako je třeba Ecce Homo nebo italské, a pokud ještě zaprší, potom se cítí jako ryba ve vodě. V tu chvíli je bez konkurence.
„Na Evropu se zase těším. Každý závod je jiný a má své kouzlo. Rakousko je první a často ještě sněží. V Portugalsku se startuje ve starobylém univerzitním městě a cíl je hodně vysoko v horách. Španělsko je kapitola sama pro sebe, osmdesát tisíc diváků, sedí na svodidlech a závod prožívají. Měl jsem tam problémy s tím, že nevidím do zatáček, protože je zakrývají diváci. Jarda Malý mi poradil, že musím mířit na jejich hlavy, protože nakonec stejně uhnou. Italské závody mají také báječnou atmosféru, jsou dlouhé, k tomu spousta pěkných vozů a hodně spiderů. Ve Slovinsku to máme kousek k moři, v Chorvatsku je zázemí v pivovaru, na Babě je skvělé depo a diskotéka. Ve Šternberku se střídají rychlé a pomalé pasáže. Protože jsem tam před dvěma lety vyhrál první závod, při třetím startu s Opelem, tak tam jezdím rád. Nejhorší je Německo, stojíme na louce, ve vesnici není ani hospoda, do Trieru dvacet kilometrů. Samé roviny a jen tři čtyři protahováky,“ popisuje evropské tratě Lukáš Vojáček, který až dosud na nich sbíral spíš jen zkušenosti.
V roce 2008 by chtěl obhájit titul mistra republiky a v ME skončit do osmého místa, i když my si myslíme, že přes nízký věk má už dneska navíc a může pomýšlet na stupně vítězů. Zvláště když má za sebou skvělé zázemí – svého otce Petra, dále mechaniky Jirku Lindaufa a Romana Hynka a hlavně šéfmechanika Honzu Kubíčka. „Bohužel s námi nemůže jezdit po závodech, a tak o nastavení vozu s ním vedeme někdy i hodinové telefonáty. Ještě, že jsou mobily.“ Výsledkem je skvěle připravený Opel Astra OPC, jenž přes zimu dozná opět dalšího vylepšení.
Jindřich Lasík, 19.12.2007
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
