Autokaleidoskop

Druhá etapa ze Santa Rosy do Puerto Madryn byla pořadateli označována jako relativně jednoduchá, speciálka měřila 253 km, po níž následoval vražedný, monotónní a nekonečný přesun do Puerto Madryn, jehož si ve více než 40stupňové spalující výhni užili zejména motocyklisté a jezdci na čtyřkolkách. Zvěsti o snadnosti etapy vzaly rychle za své. Rychlé pasáže se střídaly s úseky plnými hlubokého jemného písku typu feš-feš, do nějž zapadala osobní auta a postupně zatarasila trasu, kamionům startujícím za nimi způsobila velká zpoždění.
Ještě ve dvou třetinách trasy udávala tempo kamionů čtveřice de Rooy, Kabirov, Van Vliet a Loprais, která uháněla ve vzájemném rozestupu jedné minuty. Čagin a Mardějev jeli až za nimi, de Azevedo ztrácel už přibližně půlhodinu. Aleš Loprais zdolal i jedno kritické místo výletem mimo trať a průletem křovím, které z obou stran lemovalo pistu. Daň v podobě ztraceného zrcátka a rozbitého světla se v tom okamžiku zdála akceptovatelná. Když se podobná situace opakovala o pár kilometrů později, tak již výlet mimo trať kvůli stromům možný nebyl a Tatra musela zastavit. Motorkář, který utopil svůj stroj v měkkém hlubokém písku, jej nakonec dokázal odtáhnout do bezpečí. V okamžiku, kdy Aleš opětovně akceleroval se ozvala zlověstná rána a auto se po několika stech metrech definitivně zastavilo. Bohužel došlo k závadě, která se na dakarských speciálech snad ještě nikdy neobjevila – destrukci přítlačného kotouče a lamely spojky. Taková závada se nedá na trati odstranit. Zatímco probíhala satelitní komunikace mezi posádkou a asistenčními vozy, projížděla kolem postupně další auta a každé z nich posádku zasypalo záplavou prachu, až po skoro třech hodinách strávených na místě vypadali všichni jako čerti.
„Veliká škoda, auto jelo senzačně, Van Vlieta jsme prakticky dojeli a aktuálně jsme v etapě byli na druhém místě,“ řekl Aleš Loprais.
Následovaly taktické šachy, z nichž nevedlo mnoho pozitivních východisek. Od cíle etapy nebylo možné k porouchanému vozidlu dojet, navíc na posledních 50 kilometrech ležela v cestě další sekce velmi těžkým pískem. Dojet k vozu po trase doprovodným autem bylo nemyslitelné, neboť všechny přístupové cesty ke trati hlídala policie, a znamenalo by to diskvalifikaci. Bylo evidentní, že Alešovi může pomoci pouze jiný soutěžící na trati a v případě tak vážné závady pouze odtažením.
Pořadatelé mezitím odklonili většinu soutěžících jinam, neboť došlo k dalšímu ucpání trati osobními auty, takže ti, kdo přicházeli v úvahu pro případnou pomoc, nebyli v dosahu. Poslední naděje svitla s projíždějící posádkou kamionu MAN Roberta Randýska, který jede rychlý doprovod týmu Offroadsport.cz Miroslava Zapletala. Randýsek zapojil Tatru na lano a dotáhl ji do cíle speciálu.
Loprais Tatra Team znovu děkuje týmu Offroadsport.cz za nezištnou a profesionální pomoc, bez níž by nebylo možné v dakarské rallye pokračovat.
V cíli speciálky už čekala doprovodná šestikolka Babča Leoše Lopraise, která vůz odtáhla za 9 hodin na laně do bivaku, kde zbytek týmu mezitím naplánoval opravu.
Alešova ztráta v etapě činila 3:21:25 hodiny a znamenala propad na 46. příčku. Co je však podstatné, Tatra se dostala do bivaku a oprava mohla proběhnout. I relativně krátká speciálka znamenala poměrně velké ztráty pro řadu favoritů a klíčové etapy přijdou na řadu v závěru první poloviny a v celé druhé polovině rallye.

Loprais Team, 5.1.2009