Autokaleidoskop

K závodu jako takovému Toho zatím ještě moc napsat nemůžeme, a tak se krátce podělíme o dojmy z cesty a prvních pár hodin v Argentině. Vyráželi jsme v pondělí v 6. 15 hodin z Prahy a náš první let směřoval do Frankfurtu, který funguje jako jedno z evropských shromažďovacích letišť pro zaoceánské lety. Tam na nás čekalo obrovské jumbo se třemi řadami sedadel, do kterého se „naskládala“ úctyhodná armáda lidí, včetně členů hned několika týmů směřujících sem za rallye Dakar.
Čtrnáct hodin je dlouhá doba nejen na spánek, přečtení všech časopisů a velké části knížky, dvě velká jídla a jednu svačinu, shlédnutí filmu Mamma Mia, ale také několik procházek po letadle a popovídání s dalšími cestujícími. V jejich případě jsme čelili zvědavým dotazům na rallye a my jsme jim je opláceli otázkami na Argentinu. Na obrazovce jsme průběžně mohli sledovat jak se posunujeme po mapě světa, takže jsme alespoň pomyslně zamávali západnímu pobřeží Afriky a Dakaru, nad kterými jsme prolétali.
Ne, že by let nebyl příjemný, ale přece jen už jsme byli rádi, když jsme v devět hodin místního času (o půlnoci našeho) přistáli. Přivítal nás příjemný letní večer v argentinské metropoli. Letiště je asi 30 km od města, tak jsme se dvěma taxíky pohodlně dopravili do hotelu. Za chvíli přijel i André se synem Lucasem. Jen jsme se přivítali a domluvili plán na dnešek, už jsme spěchali do postele.
Ráno odjel André s Tomášem, Petrem a dalšími dvěma Brazilci do asi 100 km vzdáleného přístavu pro auta. My s Vojtou, Radkem a Tomášem Fajmanem jsme se vydali vypátrat místo, kde proběhnou administrativní přejímky. Máme ho tu asi 300 metrů od hotelu a ráno tam byl ještě klid. Spojili jsme výpravu s procházkou po Buenos Aires a myslím, že jsme byli všichni překvapeni, jak hezké a příjemné město to je (tedy alespoň to málo, co jsme viděli doposud). Nese si otisk španělského koloniálního vlivu, takže si tu snadno můžete připadat třeba jako v Barceloně – a to včetně jazyka … Už jsme zjistili, že angličtina nám moc na nic není, Argentinci jsou sice příjemní, ale vypadá to, že kromě španělštiny ostatními jazyky příliš nevládnou.

To je pro tuto chvíli od nás vše, za celý tým zdraví všechny

Míra Martinec, LRT team