Autokaleidoskop

Ovšem jak se říká – stará láska nerezaví – a tak si  

po dlouhé závodnické pauze, zaviněné zdravotními problémy, postavil nádherné kupátko, aby se mohl čas od času svézt jen tak pro radost třeba při závodě do vrchu nebo veteránských jízdách pravidelnosti. 

Jeho Škoda 110 R coupé vypadá dnes jako by právě vyjela z továrny, přičemž takřka veškeré práce si dělal dám včetně motoru. Klobouk dolů před takhle připraveným automobilem. Když jsem  před lety viděl torzo vozu, ani jsem nechtěl věřit, že by z něho jednou mohl vzniknout tak krásný závodní automobil.

A kdo ho vidět například při závodě do vrchu v  Hronově nebo Lanškrouně či Pod štramberskou túrou, tak nám dá jistě za pravdu.

Josef Srnský začínal v patnácti na malém motocyklu, pak jezdil různé orientační soutěže  a v zimě hlavně motoskjöring, o který nebyl v v okolí Vrchlabí nouze. Po vojně nastoupil do AZNP Vrchlabí a ve volném čase dělal mechanika starší,mu bratru Jiřímu, úspěšnému továrnímu  jezdci s F3 a Škodou Octavia, později dalšímu vynikajícímu jezdci Oldřich Brunclíkovi,.

Ve 23 letech dostal poprvé šanci usednout za volant, v rámci soustředění továrních jezdců na Kokoříně. Premiéra neskončila právě slavně – na střeše. Ale už v následujícím podniku – Rallye Jeseníky dojel osmý a na Rallye Šumava třetí.

Během působení v týmu Škoda získal několik titulů mistra republiky a vystřídal řadu vozů, přičemž největších úspěchů dosáhl se Š 110 RC a Š 120. Zvláště druhé místo za Hubáčkem s Alpinou na Rallye Vltava 72, tehdy jedné z nejtěžších soutěžích Evropy se cení hodně vysoko. V následujícím roce skončil v nabité konkurenci desátý, o rok později už se Š 120 odpadla během druhé noci z páté příčky. Měl to štěstí, že mohl řídit také prototyp Škoda 200 RS.. Ale za volant Škody 130 RS se už bohužel neposadil. Škoda, bezpochyby by patřil mezi nejrychlejší, zvláště když se jede na šotolině, sněhu nebo na mokru. Mnohokrát reprezentoval škodovku také v zahraničí, kde slavil úspěchy například v Jugoslávii, Bulharsku, Maďarsku, Německu atd.

Po odchodu z továrního týmu Škoda strávil rok ve Veteran Car Clubu Gottwaldov, kde zaučoval do tajů rallye později úspěšného jezdce Pavla Valouška, tehdy ještě na místě spolujezdce.

Poté strávil několik sezon v Barum týmu se Š 120 a Ladou MTX 1600. Když se Barum tým rozpadl, tak z finančních důvodů přešel na okruhy, a zároveň se vrátil k oblíbenému kupátku. Zdravotní problémy předčasně ukončily jeho úspěšnou kariéru na dlouhou dobu a teprve letos si mohl zavzpomínat na staré časy a v rámci závodů historických vozidel provětrat renovované ex-tovární kupé.

Takže, Josko, ať Ti to do stále ještě dobře jezdí.


Foto z Hronova: A.Hejtmánek www.alex.orlicko.cz

Jindřich Lasík, 21.11.2006