Josef Macháček bojuje o šesté vítězství
V dobré náladě a s vědomím vlastní síly nastoupil na start 32. ročníku Rallye Dakar Josef Macháček. Dvaapadesátiletý závodník a konstruktér ze stáje KM Racing, v těchto dnech usiluje o šesté vítězství v kategorii čtyřkolek. A začal dobře, v první zkoušce dojel těsně druhý.
Z důvodů předstartovního shonu a pracovního nasazení nemá člověk čas na aklimatizaci myslet.
Čtyřkolka byla celou dobu v kontejneru, a tak na ní nemohlo po vyložení v přístavu pršet. Jediným problémem bylo, že za měsíc došlo k vybití baterie, ale to není nijak závažný problém. Před startem jsem motor natočit přes kabely od svého kolegy Martina Plechatého.
Tentokrát nešlo v mém případě o nic zdlouhavého. Přejímky jsem zvládnul v rekordním čase dvě hodiny dvacet minut a podařil se mi i husarský kousek. Zapomněl jsem totiž řidičák a techniček u stroje a v kanceláři, díky tomu, že mě už za léta znají, jsem prošel i s fotokopiemi dokumentů?
Stačil jste okouknout hlavní soupeře?
Co jsem stačil očíhnout nebo vyzvědět, tak se do stavby speciálu pustil pouze Olin Bražina. Ostatní kvalitní soupeři pojedou na čtyřkolkách jen se změnami vyvinutými vzhledem k náročnosti nadcházejícího soutěže.
Při přejímkách se kolem vás točili fotografové, protože jste měl na svých plážových botách připevněny modely čtyřkolek. Mělo to znamenat, že jste se svým strojem jedno tělo jedna duše?
To úplně ne, ale chtěl jsem zdůraznit příslušnost k trochu opomíjené kategorii čtyřkolek. Trochu tím také ukazuji, že nemyslím jen na závodění, ale že se umím i pobavit. Ani jsem nečekal, jaký to vyvolá zájem fotografů, kteří se kvůli pořádnému snímku museli přede mnou plazit po zemi.
Máte na rallye připravenou svou taktikou?
Jako každoročně je mým dílčím úkolem dosáhnout v pořádku a v kondici odpočinkového dne, abych měl ve druhé části chuť do závodění. Letošní ročník je složitější i tím, že mám v KM Racingu na starosti Martina Plechatého, který jede svůj první Dakar. Snažím se mu předat veškeré zkušenosti, vysvětlit různá nebezpečí, která ho mohou postihnou nebo mu předat strategii do jednotlivých etap a vlastně vše, co jsem i pocitově za léta ježdění načerpal.
Nesvazuje vás, že jste z českých posádek hlavním kandidátem na prvenství?
Myslím, že tuhle představu mají hlavně všichni ostatní mimo mě. Každý přece ví, že po slunečných dnech obvykle přichází zataženo. A vidíme to i kolem sebe, po létech hojnosti nastala krize. Proto i po mých úspěších může nastat určitý výkyv. Mám ale štěstí, že je tu Martin, který má na to, aby mě zastoupil. Může to ale samozřejmě dopadnout i tak, že mě jednoduše pozávodí.
Jak jste se těšil na slavnostní novoroční start, kdy jste vyjížděl před zraky statisíců zvědavců z náměstí Plaza de República poblíž věhlasného Obelisku jako první ze všech dakarských účastníků?
Startovat první před tolika lidmi je událost a vždycky zajímavé. Vyjížděli jsme ale jen do přejezdové etapy, takže všechno bylo uvolněné.
Jak jste spokojený s tím, že se jihoamerická podoba dakarské rallye pojede víc než před rokem v chilské poušti Atacama?
Z toho mám radost. V Atacamě jsou etapy náročnější kvůli převýšení a pískovému podkladu. Myslím, že o letošním Dakaru uslyšíme jako o jednom z nejnáročnějších. Můžeme ale zažít řadu změn i kvůli počasí, protože podle mínění Argentinců není to, co se teď tady děje, normální.
Havárie v pohoří Sierra de Cordoba
Propad Josefa Macháčka průběžným pořadím zapříčinila havárie v pohoří Sierra de Cordoba, kde udělal salto, pochroumal stroj Yamaha i svou tělesnou schránku. „Podmínky byly v deštivém počasí těžké. Kdybych si pamatoval z loňska, jaké je tam bahno, a ráno přezul pneumatiky, mohl jsem dopadnout líp. Myslel jsem, že se napršená voda z kopců odplaví, ale jelo se na hodně kluzkém povrchu. Asi v šedesátikilometrové rychlosti mi v prudkém klesání motocykl podklouznul, šel koly nahoru a do kamení.“ Josef si poničil GPS zařízení a počítač kilometrů, celkem asi šedesát procent signalizačního zařízení. „Navíc jsem si pochroumal rameno a narazil žebro. Musel jsem si zkroutit ruku, abych si narovnal šlachy.“ Na 76. kilometru etapy stál asi dvacet minut a GPS se mu podařilo provizorně opravit. „V prvních chvílích jsem se zamýšlel nad tím, jestli má cenu pokračovat. Pak jsem se trochu zmátožil a řekl si, že dojedu do cíle etapy a uvidí se,“ prohlásil v cíli Josef Macháček. V rallye však pokračuje na 15.místě.
Milan Novotný, 4.1.2010
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
