Autokaleidoskop

Vloni Michek dojel do cíle a myslel si, že skončil jedenáctý. Nakonec po odstoupení soupeře byl klasifikován jako desátý, což byl pro český motorsport historický výsledek. Jaké měl emoce v letošním roce? „Pocity jsou odlišné, ale silné. Jsem rád, že jsem v cíli, zažil jsem toho opravdu hodně. Nejdříve bloudění, kdy jsem ztratil hodinu, dopravní nehoda, problémy s čerpadlem až po havárii na duně a zničeném kole,“ popsal Michek, několikanásobný domácí mistr v motokrosu. Trápily ho žebra, letěl nad dunovým kráterem, najelo do něj vozidlo na dálnici. Prožíval beznaděj, když s poničeným předním kolem v předposlední etapě málem skončil.

„Prošel jsem si peklem. Když jsem včera dojel do cíle, viděl jsem, jak se radují dva poslední závodníci. Že jsou po osmi hodinách v cíli. Skákali, objímali se, smáli. Tenhle moment mi vrátil nohy na zem, jsem také v cíli a zdravý. O tom Dakar je. Letošní příběh byl takový, abych si vážil finálové rampy,“ tvrdil Michek, který zajížděl skvělé časy. Vždyť byl dvakrát devátý, desátý… „Na dohled bylo šestnácté a sedmnácté místo celkově, ztrácel jsem šest pět minut. Říkal si, že to zkusíme, protože jsem závodník a od toho tady jsem. Jenže ve čtvrtek to nevyšlo a havaroval jsem.“

Michkovi nakonec pomohl ekvádorský jezdec, který mu daroval přední kolo. V předešlých etapách mu zase s opravou pomáhal Milan Engel, týmový kolega z ORION – MRG.

„Jelo se rychle po takových plantážových dunách. Vracel jsem se pro waypoint, rozjel to naplno a myslel, že na trati žádná překážka nebude. Jenže jsem se mýlil, pode mnou se najednou otevřel vyfoukaný kaňon,“ popisoval kritický moment Michek.

„Letěl jsem a obrovsky to se mnou plesklo. Motorka mě nevysadila, což je neuvěřitelné. Možná také z toho důvodu, protože jsem během letu měl dostatek času přemýšlet, co udělám a jak dopadnu. Nebyl to malý let. Rozbil jsem přední kolo na kaši. Organizátoři mě pak v CP zastavili a říkali, že je to moc nebezpečné. Musel jsem zastavit,“ vyprávěl Michek, který se nacházel kousek od vyřazení na Dakaru. Stačilo zmáčknou červené tlačítko a oznámit to organizátorům. Kolem něho už projely všechny motorky. Jenže pak vrátil poslední jezdec Juan Puga. Ten na Dakaru závodí se svým synem.
„Vrátil se, protože mu začala blbnout motorka. Tvrdil, že nechce pokračovat v závodě a nabídl mi přendání předního kola. Neskutečný frajer, neuvěřitelné. Poslední jezdec v pořadí a on se vrátí a nabídne mi pomoc. Přehodili jsme to, objal jsem ho a on jen říkal, ať už pádím pryč,“ popisoval Michek, který mohl pokračovat dál v hlavní klasifikaci.


„Bylo to hrozně emotivní, když jsem vyjížděl s kolem od Ekvádorce, ukápla slzička,“ popsal Michek, který se už těší domů. „Synkovi dám medaili a on s ní bude běhat po baráku. Udělám mu radost. A těším se na mojí ženu, která moc dobře ví, že všechny tyhle příběhy z Dakaru jsou na hraně. Že bojuju do posledních chvil a dávám do toho srdce.“


Těžká ale krásná trasa

Spokojený v cíli byl také Milan Engel, který celkově skončil třicátý. A hlavně druhý v uznávané kategorii bez asistence. Tedy bez pomoci mechaniků. „Bylo to strašně moc dlouhé, ale poslední dny rychle utekly. Cítím se, že bych měl zítra závodit, jsem v takovém kolotoči. A hlavně rád, že mi motorka vydržela a neměl jsem technické problémy. Dostával jsem v té kategorii přes prsty,“ tvrdil Engel, který je zvyklý na opravy z náročné Šestidenní. „Během Dakaru jsem musel improvizovat a také pomáhat Martinovi. Myslím, že jsem tým nezklamal, udělal jsem pro něj hodně.“

Engela v kategorii jezdců bez asistence porazil pouze Litevec Gelazninkas, v celkovém pořadí za ním byl o více než třicet minut pomalejší. „Musím pochválit organizátora, že udělal navigaci o dost složitější. Bylo to letos fakt těžké. Také z toho důvodu, že nás pustil do velkých dun, což jsem nečekal. Já jsem rád, že jsem jel hlavou, motorku nezničil. Psychicky jsem to zvládl, vždycky jsem si motorku dal rychle dohromady,“ tvrdil závodník, který na vítěze ztratil skoro pět hodin a Michek šest a půl. „Zatím nevím, co bude do budoucna, tuhle kategorii by měli rušit. Musím se poradit s mým manažerem.“


Už v tomto roce bude ORION – Moto Racing Group dál závodit, český tým se totiž stal účastníkem šampionátu World Rally Raid 2022, což je oficiální mistrovství světa v dálkové rallye. Během roku se uskuteční ještě čtyři další soutěže, první z nich je v únoru Abú Zabí. Jistou účast má Martin Michek.



1.San Sunderland gas gas 38.47.30
2.Pablo Quintanilla Honda +3.27
3.Matthias Walkner KTM +6.47
4.Adrien van Beveren Yamaha +18.41
5.Joan Bareda Bort Honda +25.42
12.Štefab Svitko KTM +59.17
23.Jan Brabec KTM + 3.12.39
30.Milan Engel KTM + 4.56.48
36.Martin Michek KTM + 6.30.40


PR 14.1.2022