Autokaleidoskop

Za Schlesserem, který tak vyhrál první letošní zkoušku, dojel do cíle Sousa se ztrátou 7.52 min před Sainzem (+5.78), který ztratil zhruba pět minut výměnou zadní pneumatiky. Hned za nimi dojelo nejrychlejší Mitsubishi řízené Romou, jeho kolega Masuoka skončil šestý za de Villiersem. Asi největším smolařem byl Peterhansel, který ještě na posledním mezičase ztrácel na Schlessera pouhou minutu, ale před cílem měl problémy se spojkou, což jej stálo 25 minut a pokles na 9.příčku.
V průběžné klasifikaci Sainz zvýšil svůj náskok o 53 sekund na takřka dvě minuty před svým kolegou Villiersem, který startoval do etapy jako první a v úvodních stech kilometrech musel třikrát zastavit, aby vyčistil chladič od trávy. Část etapy vedla totiž husou a až půldruhého metru vysokou vegetací. Třetí pozici si drží Sousa (14.20 min) z týmu Lagos, jehož Race Touareg připravuje tým Phoenix. Čtvrtá příčka patří stejně jako v etapě Romovi (+11.44), za nímž následují jeho kolegové Masuoka (+12.49) a Alphand (+16.10). Schlesser se perfektním výkonem dostal hned za tyto tovární vozy a společně s Chicheritem z týmu X-Raid s nimi dokáže držet krok.
Z pátého na desáté místo se propadl Američan Millere, jenž defektem zadního diferenciálu ztratil 40 minut. Jakmile zjistil, že nefunguje pohon všech kol, tak zastavil a společně s Vatanenem se pustili do výměny poloosy. Jenže závada nebyla v poloose, ale v diferenciálu, tak jí opět dali zpátky a pokračovali dále v soutěži. V biwaku pak mechanici závadu odstranili.
Opět skvěle si počínala naše dvojice Mirek Zapletal a Míla Janáček. Konstantním výkonem zajeli 31. čas a stejná příčka jim patří také celkově.
„Je za námi další náročný den, ale po pravdě řečeno, asi žádné nenáročné etapy ani čekat nelze“, říká Míla Janáček. „Čtvrtý den začínal opět ještě před rozedněním a my jsme se na start postavili v osm ráno místního času (tedy v 9 h našeho. Po sto kilometrech začala náročná 405 km dlouhá speciálka, která byla pro nás zas něčím novým. Máme toho s Mírou odzávoděno celkem dost, ale tak dlouhou RZ jsme ještě nejeli. Navíc jak říkal ředitel závodu Etienne Lavigne, přidali do ní pořadatelé „jen tak na chuť“ dvě dunová pole, každé o délce ca 15 až 20 km. Naše nové Pajero funguje díky práci našich mechaniků Tondy Černého a Petra Zábranského, kterým ještě asistuje řidič našeho doprovodného Volva Robert Randýsek, naprosto bez problémů, a tak se můžeme soustředit pouze na náš výkon. Já se stále ještě rozkoukávám, pokud jde o navigaci, Mirek Zapletal se snaží krotit závodnické vášně, tak abychom dojeli do Dakaru! Obojí senám podařilo na jedničku. Nikde jsme nezabloudili, pískové nástrahy jsme zvládli na drobná couvání, podfukování a opětovné dofukování pneumatik bez zastavení. Když jsme se podívali do výsledků a viděli třeba Kleinschmidtovou či Shinozuku za námi, tak to zahřeje. Ale Dakar není o jedné dobré etapě, ale o čtrnácti vyrovnaných výsledcích,“z tiskového centra unavený, ale spokojený Míla Janáček.


Čagin není k poražení
V kamionech zajel s Kamazem opět nejlépe Čagin před Staceyem (Man) a týmovým kolegou Mardějevem, Gerardem De Rooyem, ale na pěkném pátém místě dojel de Azevedo s Tatrou a Jaromírem Martincem. Po nevydařeném začátku si alespoň trochu spravil chuť Tomáš Tomeček, který byl v cíli etapy osmý, jako nejlepší český pilot, když Aleš Loprais skončil 12. a o jednu příčku za ním Martin Macík. Také celkově je v čele Čagin před Staceyem (Man, + 24.04), G. De Rooyem (Ginaf, + 54.48), de Azevedo je šestý, Loprais sedmý a Macík osmý. Tomeček se pětihodinovou penalizací přesto vyšplhal na 43. příčku, jen o dvě místa před ním jeotec Jan de Rooy, obtěžkán rovněž penalizací. Bez časové ztráty by se Tomeček držel kolem šestého místa. Škoda.


Smutek motocyklistů
Čtvrtá etapa nepřinesla žádné pozitivní zprávy. Největší tragédií je úmrtí jihoafrického motorkáře Elmera Symonse, který byl v tu chvíli na 18. místě. O náročnosti svědčí počet odstoupených závodníků, ale to je teprve začátek, nejtěžší ještě přijde. Motocyklisté zůstali přes noc v cíli zkoušky ve speciálně pro ně postaveném bivaku. Nemají k dispozici žádné náhradní díly ani kola. Spacáky a stany jim poskytli výjimečně pro tuto noc organizátoři. Ivo Kaštan do cíle dorazil na 65. pozici s lehce poškozeným motocyklem. „Celkem dost jsem upadl a ohnul řidítka. Na motorce mám nějakou práci, ale nijak to neohrožuje moje pokračování v soutěži.“
Velká smůla postihla Pavla Kubíčka, který již v první evropské etapě upadl, zranil si ruku a rameno. Do cíle dojel velmi obtížně, motocykl mohl držet pouze jednou rukou. Ivo předal Pavla do péče lékařů, kteří však neměli příznivé zprávy. Přetrhané ramenní vazy a vazy tricepsu. To znamenalo odstoupení ze závodu a cesta letadlem do Prahy, ke specializovaným lékařům. Když si představíte, že Kubíček absolvoval dvě náročné etapy s takto závažným zraněním je to úctyhodný výkon. Pořadí moto: 1. Coma, 2. Esteve Pujol, 3. Casteau...15. Katriňák...26. Macek, 65. Kaštan, 81. Macháček, 104. Pabiška. Výsledky na www.dakar.com

Jindřich Lasík, 10.1.2007