Autokaleidoskop

Třetí čas mezi pokračujícími sedmi kamiony a osmnáctý celkově zaznamenala i přes další defekt a zdravotní problémy pilota posádka Jardy Valtra. Přestože vítězný Kamaz Sergeje Kuprianova po trati doslova letěl a nepostihly jej žádné defekty, ani jiné potíže a posádka černožluté Jamalky musela na trati několikrát stát, Jardův odstup 17:25 minuty v cíli stačí vzhledem ke včerejšímu výpadku Rusa pohodlně na udržení průběžného stříbra.

„Bohužel mě v noci zasáhla nějaká viróza, a i když jsme dnes začali vcelku svižně a asi po 70 kilometrech jsme dojížděli Tomáše Tomečka, museli jsme zastavit a to nás stálo asi 6 nebo 7 minut. Následně jsme se k Tomášovi přiblížili a předjeli ho, ale znovu jsme, jako včera, chytli defekt. Dneska to bylo hodně o defektech, protože jsme cca 350 kilometrů jeli po kamení, přes taková obrovská kamenité pole. Přitom, když jsme defekt měnili, jsme si všimli, že jsou načlé všechny další kola, takže jsme museli zvolnit a na posledních 50 kilometrech se modlit, ať dojedeme do cíle, protože kolem nás začaly lítat kusy našich vlastních gum a do bivaku jsme dojeli s některými na plátně,“ popisuje dnešní etapu Jarda Valtr.

Tomáš Tomeček s Ladislavem Lálou, vedoucí druhou Tatru v poli, dorazili do cíle s pátým etapovým časem, což znamená, že si po dnešním klání udrží třetí průběžnou příčku, když před sebou mají o 40 minut posádku Jaroslava Valtra a 25 minut za sebou právě vítěze dnešní etapy Kuprianova.

Šestý etapový čas a posun v průběžném hodnocení na osmé místo. To vypadá, že s Mirkem Zapletalem už je všechno v pořádku. Je tomu skutečně tak? „Vypadá to pořád špatně, přes noc si dávám ruku do sádry, aby se bolesti alespoň částečně zmírnily, ale určitě to není ono. V podstatě od toho druhého kilometru první etapy, kdy se nám stala nehoda, řídím jen levou rukou a pravou mám jenom na řazení. Ale je to lepší, než skončit. Auto dostává hodně zabrat i auto, konkrétně převodovka, protože se mi podařilo několikrát špatně zařadit a to jsou na ni pak strašné rázy. Zubům na kolečkách to taky nedělá zrovna dobře a ozývají se odtamtud děsné zvuky. Tohle kdyby mi dělali s mým autem klienti, tak to bych rozhodně šťastný nebyl. Teď si to bohužel dělám sám. Uvidíme, snad technika vydrží až do cíle. Jsme hodně zvědavi na Mauretánii, ta sice bude taky velmi rychlá, ale bude to o chybičkách a tam se pokusíme využít všechny zkušenosti, které máme a drobně smazat zdravotní handicap,“ uzavírá Mirek Zapletal krátké shrnutí událostí posledních dní.


Rallye Dakar


Jihoamerická část týmu Bonver Dakar Project měla dnes na programu stejně jako ostatní soutěžící etapu z argentinského San Salvador de Jujuy do Bolivijské Tupizy. Z 521 kilometrů celkové délky bylo 416 měřených, s krátkou neutralizační zónou právě při přejezdu hranice mezi oběma zeměmi, a pokud se v ní někomu opravdu dařilo, byl to Štefan Svitko. Po včerejším propadu v pořadí, dnes Slovenský spolufavorit pořádně potáhl a z 12. příčky, na které nocoval, se díky 5. etapovému času posunul na 4. pozici absolutně se ztrátou 24:11 minut na Barredu Borta.

Artur Ardavičus s MANem vstupoval do etapy z 19. startovní pozice, kterou dokázal před dojezdem do cíle ještě o dvě vylepšit, nicméně před dojezdem do finiše se na pomezí Argentiny a Bolívie v nadmořské výšce okolo 4000 metrů rozhodlo vypovědět poslušnost turbo a vůz přestal mít tah. Posádka se proto rozhodla pro pokračování trasou mimo průjezdné body, což ovšem mělo za následek penalizaci v podobě 11 hodin, 40. čas v etapě a propad na 37. příčku průběžně.

Albert Llovera, Charly Gotlib a Míra Martinec startovali do etapy jako 24. posádka průběžného hodnocení a WP1 projížděli již na 19. pozici, nicméně následné zastavení znamenalo propad o 10 míst na 29. příčku. Posádka se poté pokusila ještě jednou zrychlit a v průběhu etapy se dostala znovu na 20. pozici, nicméně v cíli z toho byl „až“ 27. čas a stejnou pozici drží posádka i v průběžném hodnocení.