Autokaleidoskop

Po hektickém přejezdu z české kotliny do Monaka jsme úspěšně absolvovali administrativní a technické přejímky a doslova za pět minut dvanáct dorazili do parc fermé. Slavnostní start rallye proběhl v přístavu, kde se každoročně prohánějí monoposty Formule 1. Samotná jízda úzkými monackými ulicemi a ještě užšími tunely byla zážitkem jak pro nás, tak i pro elitu našeho světa, která se v tomto daňovém ráji zdržuje. Po zhruba třistapadesátikilometrovém přejezdu jsme se nalodili na italský trajekt Snav Sardegna, který nás po dvou dnech převezl z francouzského přístavu Séte do marockého Nadoru. AFRICA ECO RACE® tímto začala...

... protože plavba trvala o několik hodin déle, přistoupili organizátoři k redukci první etapy. Zatímco motorkáři absolvovali pouze přejezd do Jorf El Hamam, auta a kamiony vyrazily na úvodní zhruba padesátikilometrovou rychlostní zkoušku. Hned první kilometry napověděly, jak se letos v Maroku pojede – rychle a zběsile. V první etapě se dá spíše všechno ztratit než hodně získat. Doslova pár minut před startem druhé etapy jsme se dozvěděli, že naše asistenční Tatra zůstala stát po padesáti kilometrech spojovací etapy. Do cíle jsme dojeli za dvojicí favorizovaných Kamazů, abychom se vzápětí dozvěděli, že závada na naší asistenci je neopravitelná aneb prasklé hlavní ložisko na klikovém hřídeli a prasklá motorová vana. Namísto přípravy na další etapu začal boj o setrvání v soutěži.

Posádka Tatry se vydala z bivaku na třistakilometrový přejezd směrem k asistenčnímu kamionu. Na místo činu jsme dojeli za tmy, zapřáhli rozbitý kamion na vlečnou tyč a závratnou rychlostí dosahující chvílemi až 60 km/h vyrazili směr bivak. Ve dvě ráno jsme dorazili konečně na místo a příprava na etapu mohla konečně začít.
Díky solidaritě soupeřů a vstřícnosti organizátorů jsme ve spěchu přeložili alespoň nějaké náhradní díly a pneumatiky, díky čemuž jsme vůbec mohli uvažovat o setrvání v soutěži. Třetí etapa nás zavedla do marocké Assy. Nové tlumiče Reiger fungovaly perfektně, což bylo znát na řízení i relativním komfortu v kabině. Ve snaze udržet tlumiče ve formě i v následujících etapách jsme přitvrdili jejich nastavení - ovladatelnost auta přitom zůstala perfektní. Druhou i třetí etapu jsme dojížděli s defektem, shodou okolností pokaždé pravé zadní a zcela nové pneumatiky. Ve třetí etapě jsme takto jeli přes sedmdesát kilometrů, ale dohušťování naštěstí dokázalo úbytek tlaku kompenzovat.

Čtvrtá etapa zavedla startovní pole z Assy do Remz El Quebir. Přes čtyři sta kilometrů rychlostní zkoušky se neslo ve znamení defektů. První únik jsme zjistili po zhruba stech kilometrech. Výměna levé přední proběhla velmi rychle a po nějakých deseti minutách už jsme zase seděli v kabině. Po dalších sto padesáti kilometrech nás postihl druhý defekt, tentokrát pravé přední pneumatiky. Stalo se tak v prudkém sjezdu označeném třemi vykřičníky, v podstatě nejhorším místě etapy. Pohled na korbu Tatry po odjezdu z místa opravy, která opět proběhla rychle, signalizoval, že jedeme bez rezervy.

První lednový den si na nás bohužel připravil ještě jedno překvapení v podobě defektu pravé zadní pneumatiky. Do CP4 zbývalo v tom okamžiku zhruba dvanáct kilometrů a situace začínala být velmi vážná. Snažili jsme se jet dál, ale totální destrukce zadní pneumatiky znamenala třetí zastavení a boj o setrvání v závodě. Po zhruba pětačtyřicetiminutách se nám podařilo sundat rozžhavenou a deformovanou michelinku z disku, na který jsme však neměli co nasadit. Tři defekty na jednu etapu jsou prostě moc. Podobné problémy mělo ve čtvrté etapě mnoho posádek, třeba Kamaz postihly hned dva defekty. Zvažovali jsme všechny možnosti, opravdu všechny možnosti. Nakonec jsme se rozhodli, že pojedeme dál na třech kolech. Upravili jsme tlak v pneumatikách a nastavení vaků dané situaci a vyrazili ke kontrolnímu stanovišti čtyři. Ve snaze odlehčit pravou stranu auta se navigátor Ladislav Lála postavil do otevřených levých dveří vedle Tomáše Tomečka.

Třetí defekt naprosto roztrhal pravou zadní a už nezbyla žádná další na výměnu. Tomáš tak udělal to samé, co každý jiný tatrovák v této situaci. Zdvihl a uvázal kurtou nápravu a velmi pomalu, jak tank, pokračoval po třech kolech ke kontrolnímu bodu, ke kterému by se dalo lépe dostat s případnou náhradní pneumatikou. Tato nadpřirozená schopnost Tatry natolik zmátla pořadatele, že vypustili do světa falešnou Twitterovou zprávu o tom, že Tomeček utrhl celou nápravu a jede jen po třech kolech.

Po deseti kilometrech se stal zázrak. Projíždějící rychlá asistence číslo 406 nám půjčila jedinou použitelnou pneumatiku, která jim po dvou defektech zbyla. Během chvíle jsme byli opět na čtyřech kolech a sprintovali směr cíl. Do bivaku jsme dorazili sice unavení a s nezanedbatelnou časovou ztrátou, ale s nadějí pokračovat dál.

Před námi byla pátá etapa, do které jsme vzhledem k událostem předchozího dne startovali z nevýhodné pozice v hloubi startovního pole. Zejména prvních sto kilometrů se neslo ve znamení předjíždění pomalejších aut. Každý takový manévr přitom znamená průjezd clonou prachu, přes který není chvílemi vůbec vidět. Pět zničených pneumatik během třech etap v kombinaci s asistencí zaparkovanou na bezpečném místě v přes 1200 kilometrů vzdálené Zagoře znamenal další problém, který se nám alespoň částečně podařil vyřešit díky pomoci ze strany Kamazu. Tři ojeté pneumatiky pro nás v dané situaci měly cenu zlata.

Po pár kilometrech začala z camel bagu navigátora stříkat voda, díky čemuž přestal na čas fungovat intercom aneb i když někdo na někoho křičí, tak to nemusí ještě znamenat nic zlého. Až do kontrolního stanoviště čtyři šlo vše jako na drátkách. Úspěšně jsme se vyhnuli i několika navigačním pastím, abychom, podobně jako všechny kamiony a množství aut i motocyklů, na zhruba pětadvacetikilometrovém úseku sjeli z pisty, kterou se nám nakonec naštěstí podařilo najít. Krajina je v těchto místech naprosto rovná a stejná.

Někteří motorkáři ve snaze dojet k něčemu, co považovali za hromadu kamení označující některé pisty, pronásledovali karavanu velbloudů. Do cíle jsme nakonec dorazili jako třetí kamion a alespoň opticky umazali ztrátu na nejbližší konkurenty. Během etapy se utrhlo oko, které drží jednu ze dvou kurt držících dvě pneumatiky, které s sebou vezeme, na svém místě. Na korbě se od toho okamžiku muselo dít dopuštění. Vzduchové vaky, kterými zvedáme auto v případě defektu, byly zapíchnuté do plachty. Montážní páky, kterým mechanici neřeknou jinak než "pajcery", se během etapy taktéž utrhly a zmizely kdesi uprostřed pouště, aby je Leopold Paďour jedoucí s tatrou balai ("koště") za závodem a pomáhající všem závodníkům v nesnázích našel, podobně jako obruč, kterou jsme ztratili při destrukci pravé zadní pneumatiky během čtvrté etapy, a přivezl zpět do bivaku.
Den volna představuje ideální čas na odpočinek a samozřejmě i nezbytný servis. V našich podmínkách je samozřejmě vše lehce ztíženo chybějící asistenčním kamionem, ale rozhodně si nestěžujeme. Na rozdíl od mnoha jiných jsme pořád ještě v závodě a těšíme se na náročné mauretánské etapy. Naše Tatra je navzdory náročným marockým rozbíječkám a skromným podmínkám soukromého týmu v dobrém stavu. Mechanici Petr Čapka a Tomáš Bezděk odvádí vzhledem k okolnostem fantastickou práci. Posádka závodní Tatry je v dobrém rozpoložení. Jak to nakonec všechno dopadne? Zachovejte nám přízeň a vězte, že děláme maximum a chvílemi ještě o něco více.

Tomáš Tomeček: "Chtěl bych především poděkovat všem, kdo nám pomohli, za to, že jsme vůbec dojeli do Dakhly. Nechci na nikoho zapomenout, ale opravdu hodně pro nás udělali ředitel soutěže Jean Louis Schlesser, maďarský závodník Miklos Kovacs, tým Kamaz a Slovakia Rally Team Jana Zaťka a Martina Benka. Solidarita je pro tento závod typická. Auto zatím naštěstí drží. Situace s rozbitým asistenčním kamionem je samozřejmě hodně nepříjemná, ale snažíme se dělat maximum. Zdravím všechny naše partnery a fanoušky. Držte nám pěsti - čeká nás ještě hodně kilometrů."

Výborný vstup do závodu měl Jurij Sazonov s H3 Evo z dřevohostických dílen. Po třech etapách vedl, ale pak prorazil jako náš Tomeček tři pneumatiky, a klesl na osmou průběžnou příčku.

1.Shagirov – Jevtekov	Toyota	18.33.00
2.Sibalov – Amatych – Khisamiev	Kamaz	+18.33
3.Thomasse – Larrouque	Optimus MD	+27.,43
4.serradori – Haquette	Proto	+41.18
5.Sabatier – Rizzardi	Buggy	+1.03.30
20.Tomeček – Lála	Tatra	+4.50.41

L.Lála 4.1.2016