Autokaleidoskop

Denně aktualizovaný magazín ze světa automobilů, veteránů, automobilového sportu a cestování

(D7) Buggyra - Valtrovi vzala bednu stará penalizace

První část maratonské etapy přinesla změnu proti obvyklým dakarským zvyklostem v tom, že mechanici mohli vozy opravovat jen v cíli měřeného testu dlouhého 333 km, a to ještě v omezeném čase. Za práci nad povolené dvě hodiny totiž hrozila citelná penalizace.

Posádky týmu Buggyra ZM Racing mají za sebou první část maratonské etapy. Jaroslav Valtr sice dnes mezi kamiony zajel třetí nejlepší čas, ale dodatečná dvouminutová penalizace za včerejší překročení rychlostního limitu na přejížďce ho posunula na páté místo. Valtr je po sedmé etapě i tak na celkově páté pozici.

Martin Šoltys byl klasifikován na 13. pozici, průběžně si drží sedmou příčku. Róbert Kasák dnes zaznamenal 17. čas, průběžně se drží na 22, místě. V kategorii T3 – Lehké prototypy byla tentokrát z dvojice speciálu Buggyra Can-Am DV 21 rychlejší Aliyyah Koloc na dvacáté pozici, celkově je šestatřicátá. Josefa Macháčka zdržela oprava zadní poloosy, z níž rezultoval 38. čas v etapě a průběžné 11. místo. Radovan Kazarka byl ve své kategorie soutěže Dakar Classic klasifikován jako druhý a celkově je třetí.


Jaroslav Valtr už od startu tušil, že mu dnešní etapa bude sedět: „Byly tam technické protahovačky mezi skalami. Potom přišly nějaké duny, ale těch bylo tak deset procent z celé trati. Jenže byly poměrně těžké. Na jedné z nich jsem zaváhal a ztratil nějaké dvě minuty. Téměř jsem na dunu vyjel, ale musel jsem se vrátit zpátky a znovu ji najíždět. Startovali jsme moc zezadu, duny byly hodně rozhrabaný. Po neutralizaci přišly rozbíječky. A to je pro Tatru naprosto ideální terén. Letěli jsme přes ty řečiště. Po dvou dnech, kdy se nám nedařilo a technika trošičku zazlobila, jsme potřebovali nakopnout,“ uvedl jezdec Tatry Phoenix, jehož o etapový bronz připravily neúprosné saúdské radary. Včera mu totiž na třicítce naměřily 50 km/h, za což pořadatelé jeho čas v sedmé etapě navýšili o 120 sekund.


Večer čeká závodníky v bivaku klid, protože mezi oběma částmi maratonské etapy je dovolený jen dvouhodinový servis v cíli erzety a v bivaku jsou posádky samy. „Na ten klid se moc těším. Teď jsem chodil po každé etapě hned spát, protože jsem byl fakt unavený. Už nejsem nejmladší a nevím, jestli je v tomhle věku normální honit se s mladejma dvaceti, třicetiletýma divočákama po poušti. Někdy toho mám fakt plný zuby a těším se na to, že si dneska odpočnu. Zase ale nemáme ten náš krásnej obytňák, kde je teploučko. Bohužel to bude takovej kemp. Musíme odpočívat a dobře se najíst. Dneska jsem měl jen nějakou snad ovesnou kaši a připadal jsem si jako kůň,“ prohodil Jaroslav Valtr.

Jeho týmový kolega Martin Šoltys si užil v druhé polovině etapy svoje s drncajícím kamionem. „Začátek byl dobrý. Ve velkých dunách všechno fungovalo. Jednu dunu jsme nevyjeli a museli ji objet. Myslím si, že tam měli problém všichni. Bohužel asi na 230. kilometru nám upadly oba tlumiče na předním levém kole. Museli jsme zastavit, rozebrat to a vyndat ven. Chvíli jsme se zdrželi a těch zbývajících 100 km jsme jeli pomalu. To tak tlouklo, že se bez tlumiče nedalo jet rychle. Musíme stihnout přivařit držák tlumiče,“ popsal pilot Tatry 815 nutnou opravu v cíli speciální zkoušky.


Do provizorního bivaku se moc netěšil. „Půlku maratonské etapy máme za sebou. Vyspíme se asi někde na lehátku, prý tam nic pořádně není. Už to není takový luxus, kdy jsme měli tlustou matraci. Ale to nevadí,“ uvedl Šoltys.




PR 7.1.2023

Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout


Adus s.r.o.

RSS feed
Mapa webu
Validátor
© 2023 Autokaleidoskop.cz Všechna práva vyhrazena.
Partneři: Auto ESA - váš spolehlivý autobazar