Autokaleidoskop

Josef Macháček se po zajetí 25. etapového času stále drží na desáté pozici kategorie T3 – Lehké prototypy. Aliyyah Koloc se umístila hned za ním a celkově je sedmatřicátá. Martin Šoltys byl dnes osmý, což ho mezi piloty kamionů nadále řadí na osmou příčku průběžně. Jaroslav Valtr se kvůli zdržení ocitl na 11. místě etapové výsledkové listiny, v té celkové je stále pátý.


Problém se speciálem Aliyyah Koloc přišel na 100. kilometru. Ale protože startovala jen minutu před Josefem Macháčkem, tak jí posádka druhého vozu mohla okamžitě pomoci.


„Na stém kilometru jsme zlomili poloosu. Museli jsme ji vyměnit, ale Josef (Macháček) a David (Schovánek) nám pomohl. Moc jim děkuju. Tím jsme ztratili hodně času, ale písečná etapa se mi moc líbila. Přejíždět duny bylo náročné. Viděli jsme kolem sebe hodně rozbitých aut,“ popsala Aliyyah Koloc náročnou etapu, která nakonec končila původně neplánovaným dlouhým přejezdem do Rijádu.
Josef Macháček byl se svým výkonem v dunovišti spokojený. „Dnes na nás čekala krásná etapa, celá se jela jen v dunách. Bylo to náročné, chvilku jsme si vždycky odpočinuli na rychlých pláních, ale pak jsme vjeli zase do dun, kde je potřeba dávat velký pozor. Kilometry neodsejpaly, proto jsme přijeli takhle v noci,“ sdělil šestinásobný dakarský vítěz.

To Jaroslav Valtr si nástrah legendární rallye tentokrát užil do sytosti. „Etapa byla krásná. Ale bohužel od pátého kilometru jsme nedobíjeli. Na 30. kilometru jsem rozhodl, že vyměníme řemen. To kdyby náhodou auto nestartovalo, aby nás mohl Robo Kasák nastartovat. Pak se nám jelo dobře. Jen jsme se při hledání navigačního bodu dostali do trychtýře, kde se Tatra houpala. Tak jsme z něj museli v klidu vycouvat.“

V samém závěru 358 km dlouhé rychlostní zkoušky se náhle objevila další technická výzva. „Po neutralizaci se nám jelo celkem pěkně, ale posledních asi deset kilometrů jsme byli bez vzduchu v brzdách. Sjeli jsme z poslední duny, šlápnu na brzdu a nic. Nebyl vzduch, zřejmě kompresor. Jeli jsme opatrně v manuálním režimu a brzdil jsem i očima. Hodně jsem spěchal, abych byl v cíli do tmy. Teď musíme opravit kompresor, bude to dlouhá noc,“ prohlásil pilot Tatry Phoenix a po informaci o změně programu soutěže jen prohodil: „Zítra čeká maratonská etapa? To bude legrace.“


Proč se tolik snažil vyhnout jízdám v dunách za tmy? „Když nemáte světla dostatečně vysoko, tak svítíte přes dunu a nevidíte, co je pod vámi. Musíte najet opatrně a podívat se, co je dole, ale tam stejně nic nevidíte. Když jsou nebezpečné duny, jel lepší zastavit, vykašlat se na to a pokračovat ráno. Jízda ve tmě v dunách přináší i časovou ztrátu, je tak o 60 – 70 % delší, než když jedete za světla,“ vysvětil Jaroslav Valtr.




PR 6.1.2023