Varování - může se stát každému
Tak jako všichni, jsem se díval na videa o tom, jak se běženci snaží dostat do kamionů, jak jsou při tom agresivní, a jak nekompromisně si při tom vynucují pozornost. Štve mě to, ale jako vše co je jen na obrázcích, jsem to bral s rezervou. A to však jen do minulé neděle.
Kolem sedmé hodiny večerní jsem se vracel osobním autem od Lednice na Mikulov, a na kopci u vodárny jsem si všiml chodce. Tmavší oblečení, batoh, v létě tady u nás nic neobvyklého. Dal jsem nohu z plynu a uhnul do levého pruhu. Chodec tam ale přešel také. Napadlo mne ouha, bumbali jsme, silnice je nám úzká, taky nic neobvyklého. Tak jsem se snažil dotyčného pomalu objet.
Jaké však bylo mé překvapení, když panáček velmi intenzivně měnil pruhy se mnou, sundal si ze zad batoh, cpal mi jej do předního skla a velice intenzivně mě nutil zastavit. Úraz, havárka? To napadne našince asi automaticky, nicméně než jsem byl nucen zastavit, udělal jsem ještě jeden pohyb, a to zamkl auto. Jaké pak bylo mé překvapení, když panáček začal lomcovat klikou u auta, chtěl dovnitř a zleva, z polní cesty se hnala skupina dalších šesti až osmi panáčků. Tlukot na auto, do skel, lomcování klik. A řev. Dalo mě dost práce vycouvat a utrhnout frajery od kliky, rovnou dopředu to nešlo, a pak znovu vpřed, ale už s rozhodnutím, že pokud neuhnou jejich problém. Přivolaná policie dorazila asi za půl hodiny, ale to už byli frajeři v trapu, někde ve vinohradech.
Jsem poměrně velkej a škaredej chlap, ale i pro mne bylo toto setkání krajně nepříjemné a nechce se domýšlet, jaké by toto setkání mělo následky, kdyby zastavili auto se seniorem či matku s dětmi.
Jednání těchto pomoc potřebujících chudáčků, bylo natolik agresivní a pro mne neslučitelné s morálkou Evropy, že jsem se jen utvrdil v názoru, že je třeba se zvednout a neumožnit takovéto verbeži obsadit naše země.
R.Š.
Přesný televizní program najdete na http://www.ahaho.sk
Jaké však bylo mé překvapení, když panáček velmi intenzivně měnil pruhy se mnou, sundal si ze zad batoh, cpal mi jej do předního skla a velice intenzivně mě nutil zastavit. Úraz, havárka? To napadne našince asi automaticky, nicméně než jsem byl nucen zastavit, udělal jsem ještě jeden pohyb, a to zamkl auto. Jaké pak bylo mé překvapení, když panáček začal lomcovat klikou u auta, chtěl dovnitř a zleva, z polní cesty se hnala skupina dalších šesti až osmi panáčků. Tlukot na auto, do skel, lomcování klik. A řev. Dalo mě dost práce vycouvat a utrhnout frajery od kliky, rovnou dopředu to nešlo, a pak znovu vpřed, ale už s rozhodnutím, že pokud neuhnou jejich problém. Přivolaná policie dorazila asi za půl hodiny, ale to už byli frajeři v trapu, někde ve vinohradech.
Jsem poměrně velkej a škaredej chlap, ale i pro mne bylo toto setkání krajně nepříjemné a nechce se domýšlet, jaké by toto setkání mělo následky, kdyby zastavili auto se seniorem či matku s dětmi.
Jednání těchto pomoc potřebujících chudáčků, bylo natolik agresivní a pro mne neslučitelné s morálkou Evropy, že jsem se jen utvrdil v názoru, že je třeba se zvednout a neumožnit takovéto verbeži obsadit naše země.
R.Š.
Přesný televizní program najdete na http://www.ahaho.sk
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
