TATRA bude rekonstruovat Slovenskou strelu
V polovině ledna obdržela TATRA TRUCKS zprávu o schválení dotace na projekt rekonstrukce motorového vlaku Slovenská strela. Dotaci ve výši téměř 80 milionů korun automobilka využije na kompletní revitalizaci vlaku do pojízdného stavu a výstavbu speciálního depozitáře.
Celkové náklady projektu jsou vyčísleny na 118 milionů korun. TATRA TRUCKS má již k dispozici projektovou dokumentaci k budově, ve které se bude Slovenská strela po rekonstrukci nacházet. „Máme připravený restaurátorský záměr a v nejbližších dnech uskutečníme výběrové řízení na dodavatele restaurátorských prací,“ dodává k projektu Radek Strouhal.
Majitelé TATRA TRUCKS Jaroslav Strnad a René Matera kladou důraz nejen na současnou produkci a budoucnost, ale věnují značné úsilí i prostředky na podporu tradic automobilky a záchranu historických exemplářů vozidel. Důkazem toho je právě revitalizace národní kulturní památky Slovenská strela nebo projekt výstavby nového muzea automobilů Tatra, na který byla schválena dotace v polovině roku 2017.
Nové muzeum automobilů Tatra vznikne jako pobočka Muzea Novojičínska a bude ho provozovat Moravskoslezský kraj. Tomu TATRA TRUCKS pro daný účel darovala pozemek s halou bývalé slévárny, navíc také umožní využití přilehlých ploch. Předpokládané náklady na výstavbu muzea jsou vyčísleny na 123 mil. Kč, přičemž 85 procent bude financováno z evropských dotací.
Slovenská strela, jako expresní nebo rychlíkový spoj jezdila od července 1936 mezi Prahou a Bratislavou a proslavila se především velkou rychlostí. Je úzce spojen s dvojicí motorových vozů M 290.0 (Tatra 68) z poloviny 30. let 20. století, které o více než hodinu zkrátily jízdní dobu oproti nejrychlejšímu spoji vedeném parní lokomotivou. Celková řádná jízdní doba 4 hodiny 18 minut byla překonána až v 21. století, s přestávkou v Brně 35 minut pak 4 hodiny 51 minut. Průměrná cestovní rychlost byla 92 km/h (parní vlaky dosahovaly 68 km/h).
V roce 1934 objednalo československé ministerstvo železnic u Tatry Kopřivnice dva motorové vozy pro rychlost 130 km/h. Vozy s mechanickým přenosem výkonu měly být dodány v roce následujícím. Projekt vedl Hans Ledwinka, tehdejší šéf konstrukce, který do týmu přibral další experty. V roce 1935 se k nim připojil vsetínský elektrotechnický inženýr Josef Sousedík, který navrhl elektromechanický přenos výkonu, konstrukci celosvětově ojedinělou (v roce 1936 si jej nechal patentovat). Oba vozy byly definitivně hotovy v roce 1936, po prvních jízdních zkouškách v první polovině toho roku, ale byly kvůli velké hlučnosti a nižšímu výkonu vyměněny oba dieselové motory za agregáty zážehové. Při zkouškách dosáhla Slovenská strela rychlosti 148 km/h, maximální povolená rychlost ale byla stanovena na 130 km/h. Na voze byla užita řada prvků z konstrukce automobilů Tatra. Byl například vybaven kotoučovými brzdami, aerodynamickým oplášťováním či litými koly.
Tatra + JL 20.2.2018
Majitelé TATRA TRUCKS Jaroslav Strnad a René Matera kladou důraz nejen na současnou produkci a budoucnost, ale věnují značné úsilí i prostředky na podporu tradic automobilky a záchranu historických exemplářů vozidel. Důkazem toho je právě revitalizace národní kulturní památky Slovenská strela nebo projekt výstavby nového muzea automobilů Tatra, na který byla schválena dotace v polovině roku 2017.
Nové muzeum automobilů Tatra vznikne jako pobočka Muzea Novojičínska a bude ho provozovat Moravskoslezský kraj. Tomu TATRA TRUCKS pro daný účel darovala pozemek s halou bývalé slévárny, navíc také umožní využití přilehlých ploch. Předpokládané náklady na výstavbu muzea jsou vyčísleny na 123 mil. Kč, přičemž 85 procent bude financováno z evropských dotací.
Slovenská strela, jako expresní nebo rychlíkový spoj jezdila od července 1936 mezi Prahou a Bratislavou a proslavila se především velkou rychlostí. Je úzce spojen s dvojicí motorových vozů M 290.0 (Tatra 68) z poloviny 30. let 20. století, které o více než hodinu zkrátily jízdní dobu oproti nejrychlejšímu spoji vedeném parní lokomotivou. Celková řádná jízdní doba 4 hodiny 18 minut byla překonána až v 21. století, s přestávkou v Brně 35 minut pak 4 hodiny 51 minut. Průměrná cestovní rychlost byla 92 km/h (parní vlaky dosahovaly 68 km/h).
V roce 1934 objednalo československé ministerstvo železnic u Tatry Kopřivnice dva motorové vozy pro rychlost 130 km/h. Vozy s mechanickým přenosem výkonu měly být dodány v roce následujícím. Projekt vedl Hans Ledwinka, tehdejší šéf konstrukce, který do týmu přibral další experty. V roce 1935 se k nim připojil vsetínský elektrotechnický inženýr Josef Sousedík, který navrhl elektromechanický přenos výkonu, konstrukci celosvětově ojedinělou (v roce 1936 si jej nechal patentovat). Oba vozy byly definitivně hotovy v roce 1936, po prvních jízdních zkouškách v první polovině toho roku, ale byly kvůli velké hlučnosti a nižšímu výkonu vyměněny oba dieselové motory za agregáty zážehové. Při zkouškách dosáhla Slovenská strela rychlosti 148 km/h, maximální povolená rychlost ale byla stanovena na 130 km/h. Na voze byla užita řada prvků z konstrukce automobilů Tatra. Byl například vybaven kotoučovými brzdami, aerodynamickým oplášťováním či litými koly.
Tatra + JL 20.2.2018
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout