Autokaleidoskop

Roman Koudelka si snad ani jiný sport nemohl vybrat, neboť Lomnice nad Popelkou je skokům na lyžích místem zaslíbeným. Odtud pochází Karel Kodejška, který v roce 1975 získal v rakouském Kulmu titul mistra světa v letech na lyžích. Od té doby tady na skokanských můstcích „V Popelkách“ vyrostly další generace jeho více či méně úspěšných následovníků.

Ale jeden z nich má všechny předpoklady navázat na úspěchy svého rodáka – Roman Koudelka, juniorský mistr světa 2007 a vítěz čtyř závodů Světového poháru. Je známo, že k lyžování má velice blízko i značka Audi, jejíž reklamy můžeme vídat celou zimní sezonu na lyžařských svazích nebo i kolem můstků. Proto také český importér podepsal před dvěma roky s Českým lyžařským svazem smlouvu a zapůjčení svých automobilů vybraným reprezentantům.


Na sklonku roku 2014 jste dostal od Audi k dispozici k užívání model Q5, a tak se zeptám, zda šlo o vaši první zkušenost s touto německou značkou se čtyřmi kruhy ve znaku?


Jednoznačně ano. Až do té doby jsem preferoval italská auta. V současné době vlastním Fiat Punto 2000, před tím Alfu Romeo Giuliettu. Ale po zkušenostech s Audi měním názor a musím říct, že s technikou jsou Němci hodně vpředu. Audi Q5 bylo jednak mým prvním Audi a první zkušenost s pohonem všech kol. Jednalo se o verzi s dvoulitrovým turbodieselem o výkonu 130 kW, takže bylo dostatečně silné, abych ho vyzkoušel na zasněžených cestách, kterých je v okolí Lomnice hodně, zvláště těch se značkou „V zimě se silnice neudržuje“. Musím přiznat, že jsem si ho užíval, ostatně dvacet pět tisíc kilometrů mluví snad dost jasně. Pohon všech kol je vymakaný a nemá chybu.


Dnes jste ale přijel pod lomnické můstky s Audi A4 Avant quattro? Jak tomu máme rozumět?


Smlouva s Audi je vždy na půl roku, a tak přes léto jezdím se zapůjčenou a-čtyřkou avant quattro, taky s dvoulitrovým turbodieselem a pohonem quattro. Na léto parádní ideální auto. Hlavně oceňuji, jak sedí v zatáčkách, to nemá chybu. Pohon
A kdybyste si mohl vybrat, jaký model od Audi byste zvolil?
Těžko říct, možná Q7, ale na zimu určitě A6 allroad, který by se k nám do Lomnice hodil nejvíc. Ale skvělé svezení musí být i s modelem RS. Ten bych rád vyzkoušel. Zatím jsem o něm hodně četl.


Jak vás poslouchám, vy se v ježdění přímo vyžíváte. Jak se vůbec přepravujete od závodu k závodu?


Mezi závody máme od trenéra zakázáno řídit, protože jsme unaveni a potřebujeme odpočívat. Takže za volant většinou usedá asistent trenéra Jarda Šimek, také od nás z Lomnice. Většinou používáme Volkswagen Transporter 1.9 TDi 4Motion. Zpravidla hned ještě večer po závodě vyrážíme domů do Čech a ve čtvrtek už zase odjíždíme na další závod. Létáme jen do Japonska, jinak všechno auty.


Váš bývalý soupeř Adam Malysz začal po skončení aktivní skokanské kariéry zkoušet štěstí v dálkových rallye. Během dvou tří let se vyjezdil natolik, že dnes patří do absolutní světové špičky. Neměl byste časem chuť něco podobného také vyzkoušet?


Adam je v Polsku jednoznačně ikonou, je hrozně oblíbený a prakticky všude kam přijde, má dveře otevřené, a tak je schopný si sehnat i potřebné finance na závodění. Jestli by mě závody lákaly? Těžko v tuto chvíli říct. Určitě bych rád vyzkoušel někdy třeba jízdu na okruhu, ale nedovedu posoudit, jestli bych byl dobrý řidič. Spíš jsou pro mě v současné době přednější jiné věci, jako je například bydlení.


Jste z Lomnice, tak se snad ani nebudu ptát, jak jste se ke skokům dostal. Tady dřív chtěl skákat snad každý malý kluk, dneska je, bohužel, situace už trochu jiná.


Můj první trenér byl Jarda Šimek, který tady teď sedí shodou okolností s námi, pak dlouhá léta Zdeněk Remsa a postupem času ještě Tomáš Portyk. Dnes mě trénuje Richard Schaller z Rakouska, zvaný Ričí, jehož cílem je, abychom uspěli na příští olympiádě, a tomu podřizuje veškerý plán. Ale chtěl by dobře obstát i na Turné čtyř můstků, což je pro něj prestižní záležitost a hodně to prožívá. Sám bych se rád zlepšil aspoň o jedno místo ve Světovém poháru, letos jsem skončil sedmý. Takový výsledek by byl super. Ale konkurence je hrozně velká a vyhrát může minimálně deset i více skokanů.


Máte raději menší skokanské můstky nebo tzv. mamutí? A je velký rozdíl ve skoku, respektive v letu? A jak je to se skoky v létě nebo v zimě?


Když se daří, tak letí člověk hned nejdál, ale když se nedaří, tak je to špatný. Mně je jedno, jestli skáču ze sedmdesátky nebo devadesátky nebo z mamutího. V podstatě čím větší můstek, tím letíte déle a skok nebo let si užíváte. Někdo spočítal, že jen ve vlastních závodech, bez tréninků, nalétáme dohromady za sezonu osm a půl kilometru. A skoky v létě? Bereme to jako perfektní přípravu na zimní sezonu. Velký rozdíl, vzhledem k materiálům, z kterých je připravena stopa, není. Akorát snad že skáčete do zeleného nebo bílého. Někteří skokani, jako třeba Aman, ale skoky v létě nemilují.


V Lomnici jsou můstky s umělou hmotou. Mohou vás tady vůbec vidět někdy místní a přijít se na vás podívat?


V červnu jsme tady skákali za umělého osvětlení exhibici společně s ostatními našimi skokany. Bylo pěkné počasí, lidi přišli, myslím, že se akce vydařila. Bohužel na srpnové Velké ceně Lomnice jsem chyběl, protože jsem dostal týden volna a byl jsem na dovolené.


Prozraďte, kam jste vyrazil na dovolenou a protože o Vás víme, že jste velice aktivní, tak by mě zajímalo, jestli dokáže někdy vůbec odpočívat?


S přítelkyní na Krétě na osm dní. Až dosud jsme byli vždycky jen na čtyři dny. Já moc nikde neposedím. Jsem typ člověka, který nedokáže jen ležet a odpočívat. Záleží, jak se zrovna vyspím, ale určitě by to bylo někde u vody, kde by bylo i sportovní vyžití. Nejvíc si psychicky odpočinu u golfu.
Moc volna ale nemám, ale mně krátké prázdniny nevadí. Vím, že co nejpoctivější příprava je nejlepší cestou na vrchol. A v příští sezoně bych se k němu rád přiblížil ještě víc, ať už na Turné nebo v celkovém pořadí Světového poháru. Už teď mám za letošek natrénováno o dost víc než vloni a všechno to byly kvalitní tréninky. Kolikrát mě bolely nohy tak, že jsem nemohl ani chodit. Ale já jsem takhle strašně spokojený.



Děkujeme za rozhovor



Kdo je Roman „Koudy“ Koudelka?


Roman Koudelka se narodil 9. července 1989 v Turnově a bydlí v Lomnici nad Popelkou. První závod Světového poháru vyhrál 23. listopadu 2014 v Klingenthalu díky skokům dlouhým 138 a 139,5 metru. V sezoně 2014/2015 přidal ještě tři vítězství a celkově skončil na sedmém místě. V roce 2007 se stal juniorským mistrem světa. Startoval na Zimních olympijských hrách 2010 i 2014. Závěr sezony si, bohužel, pokazil, když se víc zabýval údajnými podvody soupeřů. „Pořád jsem to řešil, trochu jsem si stěžoval, že oni mají lepší podmínky. Kdybych se soustředil na vlastní výkon, tak si myslím, že by výsledky dopadly lépe. Bohužel zákulisní intriky pronikly i do skoků na lyžích, ale Mezinárodní lyžařská federace (FIS) si už snad uvědomuje, že se jim to letos trochu zvrtlo. Slíbili nám, že další sezona už taková nebude.“



JL 19.12.2015