Pozor na zrádné náledí
Většina novějších automobilů je již z výroby vybavena teploměrem, jehož čidlo je umístěno nad vozovkou. A do těch vozů, které jím vybaveny nejsou, není velký problém jej dodatečně namontovat, protože jsou k dostání v prodejnách autopotřeb.
Náledí vzniká vždy při teplotách kolem nuly stupňů Celsia. Důležité je, že „kolem“. Vznik náledí je dobře možný, i když je teplota ve výši l,5 m nad zemí nad nulou. Když je silný mráz, bývá již náledí po delší dobu vytvořeno a na silnicích většinou ošetřeno posypem,
Nejrychleji se náledí na vozovkách vytváří z tzv. mrznoucího deště, kdy na podchlazenou vozovku naprší voda s teplotou na bodu mrazu. Z mrznoucího deště může vzniknout nesjízdné náledí už i za několik minut.
Podmínky pro mrznoucí déšť vznikají zejména při tzv. teplotní inverzi, která je v našich podmínkách velice častá. Je to stav, kdy ve vyšších vrstvách atmosféry je tepleji, než při zemi. Informace o teplotní inverzi je běžnou součástí předpovědi počasí. Při teplotní inverzi se mohou vyskytovat i úseky vozovek s nezmrzlým povrchem. Záleží totiž na reliéfu terénu, přechodu z vyšších do nižších poloh a naopak.
Náledí na vozovkách vzniká také opětným zmrznutím tajícího sněhu nebo vody pramenící u vozovky (třeba z poškozeného vodovodu). Nejpomaleji se náledí tvoří kondenzací vodních par (mlhy) na chladnějším povrchu.
Pro vznik záludného mokrého náledí musí být splněny tyto podmínky: konstrukce vozovky prochlazená pod teplotu mrznutí, a k tomu bud mrholení, nebo vysoká relativní vlhkost vzduchu při teplotě klesající pod tzv. rosný bod, kdy se přebytečná vlhkost sráží na předmětech, jejichž teplota je nižší než rosný bod. Jde tedy o určitý labilní stav. Proto také při výškových rozdílech terénu bývá náledí omezeno jen na poměrné nízký pás výšek. Při ranních cestách v Praze ze Strahova na Újezd tak může být náledí v pásu vysokém třeba jen 20 m. Záleží také na tepelné vodivosti a na měrné tepelné kapacitě materiálu, na němž voda kondenzuje. V těchto souvislostech je možné, že náledí se vytvoří na živičné vozovce za jinou dobu, než na vozovce dlážděné či betonové.
Při většině nehod na náledí bývá teplota kolem 0 stupňů C!
UAMK, 2.3.2009
Nejrychleji se náledí na vozovkách vytváří z tzv. mrznoucího deště, kdy na podchlazenou vozovku naprší voda s teplotou na bodu mrazu. Z mrznoucího deště může vzniknout nesjízdné náledí už i za několik minut.
Podmínky pro mrznoucí déšť vznikají zejména při tzv. teplotní inverzi, která je v našich podmínkách velice častá. Je to stav, kdy ve vyšších vrstvách atmosféry je tepleji, než při zemi. Informace o teplotní inverzi je běžnou součástí předpovědi počasí. Při teplotní inverzi se mohou vyskytovat i úseky vozovek s nezmrzlým povrchem. Záleží totiž na reliéfu terénu, přechodu z vyšších do nižších poloh a naopak.
Náledí na vozovkách vzniká také opětným zmrznutím tajícího sněhu nebo vody pramenící u vozovky (třeba z poškozeného vodovodu). Nejpomaleji se náledí tvoří kondenzací vodních par (mlhy) na chladnějším povrchu.
Pro vznik záludného mokrého náledí musí být splněny tyto podmínky: konstrukce vozovky prochlazená pod teplotu mrznutí, a k tomu bud mrholení, nebo vysoká relativní vlhkost vzduchu při teplotě klesající pod tzv. rosný bod, kdy se přebytečná vlhkost sráží na předmětech, jejichž teplota je nižší než rosný bod. Jde tedy o určitý labilní stav. Proto také při výškových rozdílech terénu bývá náledí omezeno jen na poměrné nízký pás výšek. Při ranních cestách v Praze ze Strahova na Újezd tak může být náledí v pásu vysokém třeba jen 20 m. Záleží také na tepelné vodivosti a na měrné tepelné kapacitě materiálu, na němž voda kondenzuje. V těchto souvislostech je možné, že náledí se vytvoří na živičné vozovce za jinou dobu, než na vozovce dlážděné či betonové.
Při většině nehod na náledí bývá teplota kolem 0 stupňů C!
UAMK, 2.3.2009
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
