Autokaleidoskop

Jenže ty cesty, respektive silnice a dálnice, dělají z cestování svízelnou záležitost. Sever, jih, východ, západ, prašť, jako uhoď. Všude narazíte na bariéry z uzávěrek, na omezení, zúžení, objížďky. Statistici zjistili, že toto léto je jich u nás největší počet za posledních x roků zpět.

Ve všech směrech se auta plahočí v kolonách, popojíždějí, postávají a nakonec dlouhé minuty stojí. Nervózní řidiči okřikují děti, utrhují se na manželky, prsty bubnují do volantu, živí se klamnou nadějí, že už konečně snad…. a v hlavě se jim rodí fantasmagorické vize o tom, jak k takovému stavu došlo. Mohlo to být třeba takto?

Jednání nejvyššího orgánu správy silnic a dálnic za účasti členů poradních institucí a podvýborů. Nejhlavnější z hlavních povstane a zjedná si rázným mávnutím ruky ticho.
„Zahajuji dnešní jednání a hned v jeho začátku předkládám zásadní a nezvratitelný návrh. Do začátku prázdnin rozkopeme, co se dá a co nestihneme, to rozkopeme v průběhu prázdnin.“

Následuje potlesk a souhlasné pokyvování hlav přísedících. Pak se ale ke zděšení mnoha ozve nesmělý hlásek.
„Je opravdu nutné nasměrovat všechny ty opravy na dobu prázdnin?“
„To je irelevantní dotaz. A vůbec, co máte proti prázdninám,“ lehce zbrunátní Nejvyšší.

„Proti prázdninám nic, ale proti tomu, že občanům zkomplikujeme těch pár dní volna, na které se tak dlouho těší.“
„Jaké občany máte proboha na mysli?“
„Ty, co celý rok většinou ve stresu pracují a potřebují si od toho všeho odpočinout, nabrat nové síly, utišit rozjitřené nervy,“ pokouší se dál zastávat národa odvážný hlas.
„Ach ty, tak to se dopouštíte hrubého omylu. Ti jsou ve stresu, jako ryba ve vodě, tak proč je z něho na přechodnou dobu vytrhávat? Byli by potom zbytečně rozpolceni.“
„Ale to stání v kolonách a ještě ke všemu na letním slunci je nebezpečné. Vede k přehřátí organismu, ztrátě soustředění a to pak může být příčinou dopravní nehody a za snížení nehodovosti přece bojujeme.“

„Ale, ale, vy do toho nějak vidíte. Nahlaste své jméno mojí sekretářce, nebo ještě lépe, rovnou na personálním oddělení. A ti, co jim je v autě horko, ať si pustí klimošku. Já jí mám i v celé vile. Tedy řeknu vám, ještě že manželka stihla včas zapsat tu svojí malou elektrovoltaiku, jen pár set čtverečních metrů, jinak bych se nedoplatil. Pěkně žere, potvora chladivá,“ uleví si Nejvyšší.

„Jenže ve vozovém parku našeho národa je ještě hodně aut, která nic takového nemají,“ bojuje dál s větrnými mlýny oponent.
„Pak si musí šetřílkové stáhnout okna a doufat, že zafouká. Tak to bychom měli. Jsem potěšen, že byl náš návrh jednomyslně přijat a končím dnešní zasedání. Jako tečku za ním bych vám dal bonus a prémii v podobě nedocenitelné rady.

Přes léto budou u nás silnice v takovém stavu, že bude lepší někam odcestovat, ale ne autem.“ Následuje letmý pohled na zlaté rolexky. „Pro pána krále, to jsme se zapovídali. Za hodinu a půl mi to letí.“

Kolona se dala do pohybu a řidiče scestné myšlenky opustily. Na předvolebních bilbordech si zrovna přečetl, jak to s námi všichni myslí dobře a bojují za náš lepší život. Držme jim v tom boji palce, pro sebe to přece nedělají.



©Jiří Fryje 4.8.2016