Autokaleidoskop

Na malé letiště nedaleko Sochaux jsme dorazili společně s chorvatskými a slovinskými novináři kolem půl druhé odpoledne a po krátké prezentaci usedli do připravených modelů 407, každý podle chuti nebo co na něj zbylo. Pro první část cesty jsme s kameramanem Jirkou Středou zvolili sedan 2.0 HDi a za krásného letního počasí začali ukrajovat první kilometry pěkně zvolené testovací trasy. Během cesty jsem sledoval chování vozu, ale zároveň poslouchal poutavá vyprávění světoběžníka Jirky Středy, který s kamerou objel už všechny světadíly, kromě Antarktidy. Hodně toho nacestoval s Jakubem Vágnerem při tvorbě seriálu S Jakubem na rybách.
V malé pause na kávu jsme si vyměnili automobil s kolegy z redakce Auto 7 a odzkoušeli kombi SW s nejsilnějším motorem – benzinovým třílitrovým šestiválcem. Nutno přiznat, že se nám tenhle model po motorické stránce zamlouval o něco méně, než diesel 2.0 HDi. Ale to může být také jen subjektivní dojem.
Protože jsme potřebovali natočit jednoho veterána, tak jsme pospíchali zpátky na letiště. Tady byly totiž připraveny historické modely řady 400, s nimiž jsme se mohli sami odvést do hotelu v Belfortu. My jsme však chtěli točit, a proto jsme si vybrali typ 402 Limousine z roku 1937. Předválečné vozy byly však k dispozici jen s řidičem, tak jsme požádali o spolupráci Sylvaina Eyerscheta, typického Francouze z Muzea Peugeot. A začali honem natáčet, protože moc času nám nezbývalo. Tady musíme poděkovat paní Radce Matthey z PR oddělení společnosti Peugeot ČR, která nám po celou dobu pomáhala díky její perfektní francouzštině komunikovat se Sylvainem, a to i během rozhovoru pro televizní Auto Moto Revue. Jirka Středa je však profesionál tělem a duší, navíc umí perfektně točit z ruky, a jak říkal, „první musí být dobrá“, jsme vše zvládli včetně pořízení jízdních záběrů.
Pak nás Francouz odvezl do hotelu, kde jsme uvítací aperitiv už nestihli, a dorazili rovnou na tiskovou konferenci, po níž následovala pozdní večeře v nedaleké stylové restauraci. Do postele jsme se dostali kolem půl noci.
Druhý den čeká opět bohatý program. Nechali se opět veteránem, tentokrát Typem 401 odvést do muzea Peugeot v Sochaux, kde se nám podařilo zastihnout ředitele muzea pana Loice Henouila, a společně s paní Matthey jsme jej požádali o krátký rozvor pro Auto Moto Revue. Protože bychom chtěli stihnout ještě návštěvu depozitáře, kam se normální smrtelník nedostane, tak točíme a fotíme o sto šest. Zhruba za dvě hodiny jsme byli hotovi a mohli vyrazit do depozitáře, který se nachází na území dnešní továrny v jedné opuštěné hale, kde se vyráběly Peugeoty v letech 1920 až 2000. Asi jsme jedni z posledních, protože hala přijde již brzy zbourat a depozitář se odstěhuje. Tady na nás v přítmí dýchne vůně patiny, oleje a historie, ale i současnosti, protože vedle veteránů tady odpočívají třeba i některé koncepty. V rychlosti prolézáme desítky automobily, naskládané jeden vedle druhého, více či méně zajímavé. Mnoho z nich by si jistě zasloužilo důstojnější odpočinek, ale prostory muzea jsou omezené. Restaurátorskou dílnu jsme již nestihli, a ani na projížďky s veterány nám už čas nezbyl. Aspoň ještě zpátky do muzea nafotit Peugeot 172 Grand Sport z roku 1926. Jde o „zakázku“ pro kytínské veteránisty, kteří mají od tohoto zajímavého sportovního automobilu šasi a motor, a chystají se na jeho renovaci.
Pak už náš čeká rychlý oběd, odjezd na letiště a charterový let do Vídně, která nás vítá deštěm. Po více než tříhodinovém čekání usedáme do letadla a míříme do Prahy, kde sice neprší, ale je pořádně chladno. Před půl desátou, s malým zpožděním, jsme v Ruzyni plni zážitků a dojmů ze skvěle uspořádané akce, která neměla „hluché“ místo. Čtyřiadvacet hodiny u firmy Peugeot stálo za to. Jedna práce je za námi, druhá před námi – psaní článků, scénářů, stříhání záběrů….

Jindřich Lasík, 21.7.2008