Agresivita způsobuje 40 procent smrtelných nehod
Stres v osobním životě či zaměstnání v kombinaci se současným hektickým životním stylem se promítají v chování některých jedinců nejen na českých silnicích. Důsledky takového jednání jsou často fatální, což dokumentuje mimo jiné i dopravně-bezpečnostní kampaň Asociace Záchranný kruh s názvem Ty to zvládneš.
O tom, že agresivní chování řidičů za volantem není novým fenoménem na českých silnicích hovoří dlouhodobé statistické údaje Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. Například v letech 2006 až 2016 přišlo vlivem agresivního způsobu jízdy na pozemních komunikacích ČR o život 2983 lidí*.
„Agresivní chování je úmyslné chování, které značně zvyšuje riziko vzniku dopravní nehody nebo konfliktu mezi účastníky silničního provozu,“ zdůrazňuje plk. Mgr. Pavel Žíha, vedoucí Odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje. Agresivita sehrává svou negativní roli až ve 40 procentech smrtelných dopravních nehod. Podobný podíl je však dlouhodobě uváděn i v dalších motoristicky vyspělých státech. Dvě třetiny řidičů v USA a Rusku a zhruba polovina řidičů v Evropské unii a Austrálii tvrdí, že se v posledních dvanácti měsících stala obětí jednání agresora na silnici. V ČR se jedná zhruba o třetinu řidičů.
V obecné rovině lze původ agresivního chování hledat nejen ve vrozené dispozici daného jedince, ale způsobit ho může v tomto případě rovněž naučené chování, a především pak provokující vnější faktory. „Dle průzkumu provedeného EOS Gallup Europe se jedná o bezdůvodné zabrání dvou parkovacích míst, včasné neztlumení dálkových světel, vjetí do ucpané křižovatky a následné zablokování provozu, předjetí řady čekajících řidičů a agresivní natlačení se do jejího čela, odbočování z levého jízdního pruhu na poslední chvíli a změna pruhů bez použití ukazatele směru,“ objasňuje nejvíce kritické důvody agresivity u evropských řidičů Roman Budský, předseda expertní rady platformy VIZE 0. Za pozitivní lze poté alespoň označit fakt, že čeští řidiči patří mezi více tolerantní. Nejvíce jim vadí váhavá a nejistá jízda jiného řidiče, provádění změny pruhů bez použití ukazatele směru nebo včasné neztlumení dálkových světel.
Pokud tyto zmíněné podněty způsobí agresivní chování u řidiče, dopouští se velmi často závažných dopravních přestupků, ve velké míře překračování povolené rychlosti, nedání přednosti v jízdě, nebezpečného předjíždění a dnes bohužel také známého vybržďování. Takoví řidiči svým jednáním nejen zvyšují riziko vzniku dopravní nehody, ale zároveň negativně působí na psychiku svých obětí. „Někteří z nich se často pasují do role strážců pravidel silničního provozu a poklesky ostatních tvrdě trestají – různým typem blokování nebo výhružnými či vulgárními gesty,“ uvádí ppor. Miroslav Kolda, vedoucí Oddělení silničního dohledu Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje. Může tak vznikat kaskádový efekt, kdy jeden rizikový jedinec vybudí agresi v řadě dalších lidí. Ostatně 51 % obyvatel zemí EU přiznává, že v poslední době projevili vůči ostatním agresivitu. V ČR se jedná o nemalých 42 procent, což je poměrně alarmující zjištění.
„Každý z nás by měl být v silničním provozu vzorem pro ostatní. Za volant je třeba usedat bez negativních emocí a také předem pečlivě naplánovat svoji trasu s ohledem na možný výskyt dopravních omezení, způsobujících časové zdržení. Pokud však k němu dojde, nezbývá než se obrnit trpělivostí, protože dojet pozdě je stále lepší než už nikdy nedojet,“ připomíná Lukáš Hutta výkonný manažér Asociace Záchranný kruh.
*Zdroj: Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011 – 2020, Besip – Ministerstvo dopravy/CDV
PR 17.2.2020
„Agresivní chování je úmyslné chování, které značně zvyšuje riziko vzniku dopravní nehody nebo konfliktu mezi účastníky silničního provozu,“ zdůrazňuje plk. Mgr. Pavel Žíha, vedoucí Odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje. Agresivita sehrává svou negativní roli až ve 40 procentech smrtelných dopravních nehod. Podobný podíl je však dlouhodobě uváděn i v dalších motoristicky vyspělých státech. Dvě třetiny řidičů v USA a Rusku a zhruba polovina řidičů v Evropské unii a Austrálii tvrdí, že se v posledních dvanácti měsících stala obětí jednání agresora na silnici. V ČR se jedná zhruba o třetinu řidičů.
V obecné rovině lze původ agresivního chování hledat nejen ve vrozené dispozici daného jedince, ale způsobit ho může v tomto případě rovněž naučené chování, a především pak provokující vnější faktory. „Dle průzkumu provedeného EOS Gallup Europe se jedná o bezdůvodné zabrání dvou parkovacích míst, včasné neztlumení dálkových světel, vjetí do ucpané křižovatky a následné zablokování provozu, předjetí řady čekajících řidičů a agresivní natlačení se do jejího čela, odbočování z levého jízdního pruhu na poslední chvíli a změna pruhů bez použití ukazatele směru,“ objasňuje nejvíce kritické důvody agresivity u evropských řidičů Roman Budský, předseda expertní rady platformy VIZE 0. Za pozitivní lze poté alespoň označit fakt, že čeští řidiči patří mezi více tolerantní. Nejvíce jim vadí váhavá a nejistá jízda jiného řidiče, provádění změny pruhů bez použití ukazatele směru nebo včasné neztlumení dálkových světel.
Pokud tyto zmíněné podněty způsobí agresivní chování u řidiče, dopouští se velmi často závažných dopravních přestupků, ve velké míře překračování povolené rychlosti, nedání přednosti v jízdě, nebezpečného předjíždění a dnes bohužel také známého vybržďování. Takoví řidiči svým jednáním nejen zvyšují riziko vzniku dopravní nehody, ale zároveň negativně působí na psychiku svých obětí. „Někteří z nich se často pasují do role strážců pravidel silničního provozu a poklesky ostatních tvrdě trestají – různým typem blokování nebo výhružnými či vulgárními gesty,“ uvádí ppor. Miroslav Kolda, vedoucí Oddělení silničního dohledu Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje. Může tak vznikat kaskádový efekt, kdy jeden rizikový jedinec vybudí agresi v řadě dalších lidí. Ostatně 51 % obyvatel zemí EU přiznává, že v poslední době projevili vůči ostatním agresivitu. V ČR se jedná o nemalých 42 procent, což je poměrně alarmující zjištění.
„Každý z nás by měl být v silničním provozu vzorem pro ostatní. Za volant je třeba usedat bez negativních emocí a také předem pečlivě naplánovat svoji trasu s ohledem na možný výskyt dopravních omezení, způsobujících časové zdržení. Pokud však k němu dojde, nezbývá než se obrnit trpělivostí, protože dojet pozdě je stále lepší než už nikdy nedojet,“ připomíná Lukáš Hutta výkonný manažér Asociace Záchranný kruh.
*Zdroj: Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011 – 2020, Besip – Ministerstvo dopravy/CDV
PR 17.2.2020
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
