Rumen jako mini Bugatti Atlantic
Už někdy před více než třiceti lety chtěl Bulhar Roumen Antonov postavit malý sportovní automobil ve stylu retro, něco na způsob Bugatti Atlantic. Ovšem ve své zemi v té době nic takového nebylo možné a proto v 80. letech emigroval do Francie, kde teprve udělal kariéru.
Dvoudveřovou karoserii dvoumístného malého kupé, inspirovanou designem třicátých let a hodně připomínající zmenšeninu Bugatti 57, je vyrobena z uhlíkových kompozitů. Pod ní však nejdeme techniku 21. století.
Pohonná jednotka - kapalinou chlazený zážehový tříválec v nejvýkonnější verzi přeplňovaný turbodmychadlem, je odvozená ze smartu, ale má novou hlavu válců, interiér potažený pravou kůží a klimatizaci. Před zadní nápravou uložený tříválec o objemu 698 cm³ lze dodat ve třech výkonových variantách:
45 kW (61 k), 97 Nm
55 kW (75 k), 112 Nm
74 kW (100 k), 130 N.m
Tyto výkony společně s hmotností prázdného vozu 500 kg zaručují dostatek dynamiky, i když největší rychlost výrobce neudává. Výkon přenáší na zadní kola šestistupňová automatizovaná mechanická převodovka.
Přední kola jsou nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech, vzadu je náprava De Dion. Vpředu jsou kotoučové brzdy, vzadu bubnové a vůz používá pneumatiky 155/80 R15 resp. 185/65 R15 Vzadu.
Celá legace o velikosti 3,4 x 1,6 x 1,2 metru přijde zhruba na 40 tisíc eur. Za tu cenu asi uvnitř mnoho pohodlí nenabízí.
Bugatti 57 byl posledním sériově vyráběným model italské automobilky. V roce 1933 poháněl vůz zážehový osmiválec 3.3 o výkonu 135 k. Jen stěží najdeme dva stejné kusy, neboť takřka každý z více než sedmi stovek vyrobených podvozků byl osazen jinou karosérií, ať již dodanou na zakázku přímo do Bugatti nebo na objednávku od specializované firmy. Zhruba 40 s kratším ráme m neslo označení 57S a stovka vybavená kompresorem pak Typ 57 SC. Mezi nejvzácnější patří právě karosérie Atlantic.
Aleš Hodouš, 23.10.2006
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
