Autokaleidoskop

Dokázali to, na co jsou, nejen, tatrováci hrdí po třicet let. Dokončit se ctí jednu z nejtěžších dálkových soutěží Africa Race. Úsilí, umění improvizace a zkušenosti posádky i mechaniků navázalo na historii a stává se součástí historie.

Dakarské soutěže jsou naprosto unikátní a anomální. Není mnoho sportovních disciplín, kde spolu startují soukromé, amatérské posádky s těmi továrními. Není mnoho soutěží, kde když zatnete zuby, tak můžete bojovat s těmi nejlepšími. Zvítězit pravděpodobně nemůžete, ale kdo ví, jak kolo bude štěstěny nakloněno. Poprvé to začalo být viditelné v roce 1985. Tovární teamy začaly dominovat nad těmi ostatními. Ti ostatní si uvědomili, že porazit je, znamená si šáhnout hodně daleko za hranice svých možností. Jít za hranu, kde už je to opravdu o hubu. Jánu Zaťkovi motorka přelétla přes hlavu v poslední etapě a rány si bude lízat ještě nějakou dobu. Tlačil moc, ale nešlo ubrat. Vždyť nedostižitelný Ullevalseter byl už tak blízko.

Tomáši Tomečkovi se podařilo jít za tu hranu a vrátit se v pořádku zpět. Porazit v celkovém pořadí jakýkoliv Kamaz, je něco co se neděje každý den, ani obden. Dostat se před auto týmu, které má za továrnou testovací poušť, co ji používá jako testovací polygon, ve kterém má sedm set kilometrů dlouhou testovací etapu. Kde jim záda kryjí mechanici pracující v polovojenském režimu a finančně se nemusíte moc koukat okolo sebe. To je prostě unikátní. Na druhou stranu, abych řekl celou pravdu na Kamaz Antona Shibalova jsme neměli. Tolik, kolik mají odjeto profi chlapci z továrního týmu nemá v kamiónech zdaleka nikdo.

V Dakaru u Růžového jezera byl v roce 2016 první Kamaz a druhá Tatra. Naše závodní posádka předvedla v mauretánských dunách něco, co vyrazilo dech okolí. Takový nástup se nečekal. Všichni sice vědí, že Tomáš to v dunách umí, ale že s takovým zápalem se do toho obuje, to bylo pro mnohé překvapení. Dokonce tak velké, že po dojezdu do cíle si mechanici Kamazu dovolili, zda se mohou podívat do kabiny Tatry. Myslím, že je pohled na spartánskou přístrojovou desku a klasicky usazený volant Tary dosti vyvedl z míry a přemýšlí, jak to vlastně ten Tomeček dokázal. Takového výkonu si nešlo nevšimnout. Organizátoři tento výkon ocenili speciální medailí nazvanou „Desert Master“, narychlo vytvořenou jen pro něj.

Mimochodem Tomeček ve třech speciálkách dokonce porazil oba kamiony KAMAZ, v osmé zajel pátý čas celkově. Škoda problémů s defekty v úvodu soutěže.

Pořádná oslava proběhne až zítra. Bohužel bez Tomáše Tomečka a Petra Foltýna, kteří se vracejí do marocké Zagory vyzvednout a dopravit domů poškozený asistenční truck.
Současně si uvědomuji, že jsem nenapsal skoro nic o posádce dvou kamiónu Balai. To jsou trucky, co vysílají pořadatelé jako poslední pomoc posádkám v nouzi. Leopold „Polda“ Paďour a Petr Foltýn odvedli pořádný kus práce. Nedoceněné práce. Spánkový deficit, vědomí, že jste ti, kdo jedou pomoci a vaše problémy nikoho nezajímají, protože není nikdo, kdo by vám jistil záda. Nezvyklé situace v nezvyklém prostředí z nich dělají tiché hrdiny Africa Race. Jim patří veliký dík za to, že motorkářka Žeňa může být v Dakaru. Když kompletně zabloudila a zakopala se na takovém místě, že ani šestikolová Tatra se k ní v písku nedostala a muselo se k ní jít půl kilometru pěšky. A nebyla to jen ona.

1.Shagirov – Jevtekhov (201)	Toyota	43:11:50
2.Thomasse – Larroque(202)	Optimus	+0:24:48
3.Serradori – Haquette	Proto(210)	+1:33:23
4.Sabatier – Rizzardi	Buggy	+1:41:38
5.Martin – Bigot	VW	+1:24:05
7.Shibalov – Ametych – Khisanov	Kamaz	+4:10:11
13.Tomeček – Lála	Tatra	+7:01.58

V.Morávek 11.1.2016