Autokaleidoskop

„Jakmile se přihlásíte na Rallye Dakar, přinutíte se opustit svoji komfortní zónu a zažijete opravdový život plný neuvěřitelných lidských i profesních dobrodružství,“ pokračuje Campbell. Johnny úzce spolupracuje se všemi jezdci, zejména s Ricky Brabcem a s Nacho Cornejem. „Každý v týmu má svůj specifický úkol, všichni však fungujeme jako jeden celek: v bivaku žijeme bok po boku s našimi týmovými kolegy. Spíme obaleni prachem v malých stanech bez klimatizace. Velmi chladné noci se střídají s horkými dny, přejezdy z jedné etapy do další jsou dlouhé a namáhavé.“


Budík vždy zazní uprostřed noci. „Vstáváme o hodinu a půl dříve než jezdci,“ vysvětluje Eric Siraton, mechanik Rickyho Brabce. „Každý den je jiný, ale vzhledem k tomu, že první jezdci vyrážejí mezi 4:00 a 5:00 ráno, obvykle vstáváme kolem 03:00–03:30. Jakmile jezdci odjedou, v závislosti na délce etapy si buď dáme snídani, nebo skočíme do auta a přejíždíme do prvního asistenčního bodu nebo do následujícího bivaku, abychom zřídili boxy. V průměru to představuje pět až šest hodin jízdy.“


Po příjezdu do bivaku se mechanici najedí a poté čekají na příjezd jezdců, kteří obvykle dorazí mezi 12:30 a 15:00. „Po příjezdu jezdců absolvujeme technický brífink a poté zahájíme práci na strojích,“ pokračuje Eric. „Pokud na stroji není konkrétní problém, rozebereme jej pouze částečně, což obvykle trvá dvě až tři hodiny. Pokud se problém vyskytne, může to trvat mnohem déle.“


Vzhledem k tomu, že itineráře jsou jezdcům vydávány teprve 20 minut před startem etapy, mohou jezdci po technickém brífinku odpočívat a pracovat s fyzioterapeutem. Miguel Àngel Domínguez a Filippo Camaschella jsou dva fyzioterapeuti, kteří s každým jezdcem denně hodinu a půl pracují, aby mu pomohli zotavit se z celodenní jízdy – nejdelší byla vyčerpávající etapa, během které na stroji ujeli plných 856 kilometrů. Àngel Domínguez má zkušenosti z Formule 1, zatímco Camaschella je členem motokrosového HRC týmu, který v letech 2019 a 2020 díky Timu Gajserovi vyhrál světový šampionát.

„Jakmile jezdci dorazí, podáváme jim speciální nápoj pro rehydrataci, poté si dopřejí sprchu, oběd a následuje 90minutová Tecar terapie zaměřená na regeneraci buněk a na stimulaci mikrooběhu,“ říká Àngel Domínguez. „Poté následuje fyzioterapie a kryoterapie. Toto vybavení si vždy beru s sebou.“


„Procvičujeme celé tělo,“ říká Camaschella. „Naše práce výrazně přispívá k rychlejší rekonvalescenci a pomáhá předcházet úrazům. Například Kevin Benavídes při nehodě utrpěl hlubokou ránu na nose a zranil si oba kotníky. Po naší terapii se cítil mnohem lépe a mohl následující den odstartovat ve výrazně lepším stavu.“
Tato rallye, která je bezpochyby nejnáročnější na světě, je velkou zkouškou vytrvalosti. Úroveň tolerance jezdců vůči bolesti je mimořádná a určitě jim v tom napomáhá i pravidelná fyzioterapie.


„Vítězíme jako tým“


Skvělá práce celého týmu Honda umožnila každému ze čtyř jezdců v některé z etap zvítězit, takže každý z nich měl až do 10. z 12 etap šanci na celkové vítězství. Názornou ukázkou toho, jak nekompromisní Dakar je, byla nehoda, jež vyřadila Nacho Corneju v desáté etapě, nebo chyba v 11. etapě, která zmařila naděje Joana Barredy na boj o vítězství poté, co minul tankovací zónu v rychlostní zkoušce u Al-Ula-Yanbu.


„V týmu Honda zažíváme mimořádné okamžiky, kdy všichni čtyři jezdci mají šanci na vítězství. Nedostali jsme od vedení týmu žádné příkazy. Strategie byla volná,“ vysvětlil Kevin Benavídes. „Věděl jsem, že druhý týden bude ještě náročnější. Když se ohlédnu zpět, byl to bláznivý závod plný zvratů. Vyhrál jsem devátou etapu, avšak můj bratr havaroval a já o něj měl velký strach. Poté následovala Nachova nehoda, která jej sesadila z celkové vedoucí pozice, a Joan musel závod ukončit v 11. Etapě – pouhý jeden den před koncem.


„Navigace byla pro vítězství na Dakaru 2021 klíčová. Byla to nejnáročnější rallye, jakou jsem kdy zažil, s neustálým bojem a s tolika změnami ve vedení,“ svěřuje se Benavídes, který nakonec v závodě triumfoval a v pátek 15. ledna 2021 získal své první dakarské vítězství. „Tlak byl vždy silný. To mě zcela jistě motivovalo. Byla to i zábava, za kterou však vděčíme celému týmu.“


Cesta k vítězství

Ve 12. etapě přišel okamžik, kdy se Kevin Benavídes bál, že v závodě nebude moci pokračovat. „Jel jsem v čele, ale na 14. kilometru jsem udělal chybu, musel jsem se otočit a pokusit se najít správnou cestu. Bál jsem se, že tato chyba mě bude stát vítězství,“ uvedl po dojezdu do cíle. „Rallye Dakar nelze projet bez chyby. Sám jsem se chyb dopustil a zažil jsem bolest, ale touha po vítězství převážila. To, že jsem vyhrál, jsem si uvědomil teprve na posledním metru.“


S prstem mířícím k nebi a v objetí celého týmu, který čekal na konci poslední rychlostní zkoušky, zasvětil Kevin Benavídes své první dakarské vítězství člověku, „který byl po celou dobu s ním: Paulu Gonçalvesovi.“


Po 12 dnech, více než 4 500 soutěžních kilometrech a po téměř 50 hodinách v sedle motocyklu dosáhl Monster Energy Honda Team svého druhého vítězství v řadě, tentokrát díky Kevinu Benavídesovi, kterému na druhém místě sekundoval vítěz Dakaru z roku 2020 – Ricky Brabec. Oba jezdce od sebe dělilo méně než pět minut.


„Abyste mohli Dakar vyhrát, musíte být nejen kompletní jezdec, ale potřebujete také kompletní tým. A všichni členové našeho týmu si během let osvojili všechny potřebné dovednosti,“ vysvětluje Faria, generální manažer týmu. Samotný jednotlivec nemůže nejdelší, nejnáročnější a nejuznávanější terénní závod na dvou kolech vyhrát. K tomu je zapotřebí tým.


Honda pracovala, trpěla a vyhrála jako tým. Každý z 24 členů týmu si splnil svůj osobní sen a svým dílem přispěl ke společnému cíli: přivést značku Honda zpět na nejvyšší ze stupňů vítězů na Dakaru.



Honda 3.2.2021