Autokaleidoskop

Denně aktualizovaný magazín ze světa automobilů, veteránů, automobilového sportu a cestování

Subaru akcni nabidky
Alcar - Konfigurátor kol

Zpověď Jirky Rambouska (II) - Měl jsem štěstí na lidi

(Dokončení) Z Mladé Boleslavi se přes několik „štací“ dostal do dílny pana Josefa Štangla, kde se v hojné míře renovovaly vozy Rolls Royce, ale také další kvalitní automobily jako Delahaye, Daimler nebo Mercedes Benz 300 SL.

Z Rolls Royců ho zajímají prakticky modely jen do roku 1933, tzn. Ghost, Phantom I a II, novější už ne. Buggati T 57 také není jednoduchý, například seřizování ventilového rozvodu je věda. Člověk musí nejdříve pochopit, jak to tvůrce myslel a jak funguje.

Nebo Hudson z roku 1910. Na pohled jednoduchý automobil s jednoduchým motorem. Až na jednu věc. Má pístovou olejovou pumpu, z které vede jedna trubička pod ojnici do vaničky s olejem. Nejdřív se čerpá olej do první vaničky, teprve když po naplnění přeteče do další. Dokud auto jezdí, olej je ve vaničkách stále, ale když ho rozeberete a chcete znovu spustit, tak musíte nejdřív 980 krát otočit motorem na sucho, aby se vaničky naplnily. Když to neuděláte, tak je po motoru. Taková prapodivná konstrukce. K tomu všemu se propracoval hlavně vlastní pílí.

A jak se všechno naučil? „Jezdím po výstavách, po burzách, kupuji literaturu a vše si překládám v překladači. Mám asi dvě stovky krabic s lejstry a pět tisíc knížek a časopisů. Už od mládí si kupuji knížky po antikvariátech, v osmdesátých letech objednával zahraniční literaturu přes SNTL, ale často to nebylo jednoduché.“

Teď nakupuje za velké peníze vše o vozech Bugatti, včetně starých knih a časopisů. Na Techno Classica v Essenu koupil sedmdesát časopisů Bugantics od roku 1931 do 1970. „To je něco, jako kdybych našel poklad. Z nich čerpám vědomosti, hlavně z technických článků. Třeba firemní dokumentace udává určité hodnoty seřízení ventilů. Ale po deseti patnácti letech se přijde nato, že je lepší udělat jinou vůli. Právě renovuji Bugatti 57, na kterou mám tovární dokumentaci, ale z časopisu vyčtu, že tu či onu věc je lepší udělat jinak. Padesát sedmička není jednoduchá, například seřizování ventilového rozvodu je věda. Člověk musí nejdříve pochopit, jak to tvůrce myslel a jak funguje,“ prozrazuje Jiří Rambousek.

K druhé více méně vysněné značce Bugatti se dostal díky panu Bohuslavu Kleinovi, někdy před pěti lety. V té době Jirka pracoval pro pana Josefa Štangla, díky němu se také mimo jiné dostal k vozům Rolls Royce a pan Klein se u něho dotazoval, jestli by nevěděl o někom, kdo by mu nachystal jeho Bugatti T46 a jel s ním do Molsheimu na oslavu 125. výročí narození Ettore Bugattiho. Kdo jiný by mohl lépe rozumět bugatkám, než právě Jirka Rambousek. Slovo dalo slovo a během cesty do Molsheimu a zpátky se skamarádili natolik, že od té doby pro pana Kleina pracuje. Bugatti 46 zpojízdnil a bylo ji možné vídat na veteránských akcích, stejně jako Bugatti 35B Pur Sang, věrnou kopii vyrobenou v Argentině. Co na tom, že jde o repliku, když to není žádným tajemstvím.

A jak praví přísloví – kovářovic kobyla chodí bosa, platí také „u Rambousků“. Na veteránských akcích ho sice můžete vidět za volantem různých starých automobilů, ale sám žádný pojízdný nevlastní. Před časem si koupil Renault ii z roku 1921 a už ho dává pár let dohromady. Jak říká, na svoji dobu je hodně archaický a jednoduchý. A má k němu dokonce originální techničák.

„Měl jsem štěstí, že jsem dělal s dobrými lidmi, jako byl Míra Kratochvíl nebo lidé ve škodovce. Táta mě vždycky říkal, jak vidíš někoho něco dělat, tak se mu dívej pod ruce, zato nic nedáš a přemýšlej, jestli bys to udělal stejně nebo jinak.“

Jen málokdo si dokáže totiž lépe poradit s jakýmkoliv předválečným historickým automobilem.



J.Lasík 30.4.2017


Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
Milotec logo


© 2019 Autokaleidoskop.cz Všechna práva vyhrazena.
Partneři: Auto ESA - váš spolehlivý autobazar