Autokaleidoskop

Do doby moderních autodromů byla jednou z nejznámějších tratí tehdejšího Československa Cena Prachovských skal. Okruh dlouhý 14,5 km vedl částečně Jičínem, větší částí pak krásnou krajinou Prachovských skal a Jinolických rybníků. Celkem 19 levotočivých a 27 pravotočivých zatáček s výškovým rozdílem 115 metru vždy dokonale prověřilo jak jezdce, tak připravenost jejich závodních strojů.

Na 35 000 diváků zhlédlo napínavé souboje ve všech kategoriích. V automobilech odstartovalo 24 vozů společně a klasifikace pak proběhla zvlášť pro každou vypsanou třídu – sportovní vozy do 1200 ccm vyhrál Jaroslav Vlček na Magdě před Oldřichem Křížem a Viktorem Krupičkou, do 2000 ccm byl první Jaroslav Netušil na kompresorovém voze Škoda před arch. Stanislavem Kohoutem a Aloisem Riegerem. Závodní vozy do 3000 ccm vyhrál Václav Bobek st. na Škoda Supersport před ing. Jiřím Pohlem a Janem Tenorou.

V druhém ročníku v roce 1953 se na startu objevilo 20 automobilů třídy sportovních vozů do 750 ccm a v cíli bylo pořadí Oldřich Šusta (Minor), Ivan Hodač a Arnošt Vávra. Další třídy měly stejně jako v předchozím roce společný start a ve třídě do 1200 ccm zvítězil opět Jaroslav Vlček na Magdě před Josefem Černohorským, do 2000 ccm Jan Filipovič na BMW 328 před ing. Zdeňkem Sojkou a třídu závodních vozů jako jediný dokončil Alois Veřmiřovský na Tatra – monopost.

Třetí ročník v roce 1954 se jel v rámci přeboru republiky. Ve třídě sedmsetpadesátek pro poruchy odpadli favorité s vozy vybavenými motory BMW Sahara. Vyhrál brněnský František Kameš na Minoru před Leopoldem Lancmanem a Františkem Brillem. Vyvrcholením dne byl společný závod tříd do 1200, 1500 a 2000 ccm a závodních vozů. V průběhu závodu musel Jaroslav Vlček opravovat, a tak třídu 1200 ccm vyhrál Zdeněk Treybal na novém voze ESO 1100 před Vlčkem a Jiřím Bulíčkem. Do 1500 ccm zvítězil Alois Rieger na voze Hakar před ing. Jiřím Pohlem a Václavem Vaníčkem, do 2000 ccm pak projel cílem první arch. Stanislav Kohout na KSP s motorem BMW před ing. Zdeňkem Sojkou a Janem Filipovičem. V závodních vozech potvrdily vozy Tatra – monopost výbornou úroveň a průměrem 116 km/h zvítězil Jaroslav Pavelka před Aloisem Veřmiřovským a Janem Kubíčkem.

Čtvrtý ročník Ceny Prachovských skal byl vypsán jen pro silnější třídy do 1500 a 2000 ccm a pro automobily závodní. Patnáctistovky vyhrál mladoboleslavský tovární jezdec Václav Čížkovský na Škoda 1500 před Vladimírem Valentou a Jaroslavem Vlčkem. Vítězství v dvoulitrech se stalo kořistí Jana Filipoviče na BMW před arch. Stanislavem Kohoutem a Olegem Rubošem. V závodních vozech se utkaly všechny čtyři Tatry – monopost a po odpadnutí Pavelky a Veřmiřovského zvítězil Metoděj Přikryl před Aloisem Markem a ing. Jiřím Pohlem.


V letech 1956 až 1961 patřila trať Ceny Prachovských skal jen motocyklům a během této doby vyrostla do podoby významného mezinárodního závodu. V roce 1962 se na startu opět objevily automobily. V národním závodě kategorie sportovně závodních automobilů se na startu sešlo 19 jezdců a po bezchybném výkonu zvítězil způsobem start–cíl tovární jezdec Miroslav Fousek na krásném kupé Škoda 1100 OHC před Milošem Vlčkem (Magda) a Jiřím Bulíčkem (Aileen).

Další ročník Ceny Prachovských skal v roce 1963 vyhrál brněnský „létající číšník“ Alois Gbelec na svém voze Formule Junior s motorem Wartburg, přezdívaným pro svoji barvu a tvar karoserie „mrkev“, před Milošem Vlčkem a Oldřichem Paschem. Zajímavostí bylo natáčení závodních scén štábem Československé televize pro chystaný film Modrý autobus, které pokračovalo i o týden později.


V roce 1964 v mezinárodním závodě vypsaném podle nové formule 3 do 1000 ccm se radoval první zahraniční účastník Manfred Brettschneider z NDR na voze Melkus Wartburg, na druhém a třetím místě dojeli kopřivničtí jezdci ing. Jiří Gajdoš a Jiří Pělucha na továrních vozech Delfín Tatra. Na třetím místě v hodnocení mistrovství republiky dojel plzeňský Oldřich Šusta.
Ročník 1965 se závod ef-trojek stal kořistí helsinského starosty Lea Mattily na novém voze Cooper Cosworth, druhý byl Alois Gbelec na voze Gbelec Wartburg a třetí Václav Bobek st. na mladoboleslavské novince Škoda F3.

Přes zimu škodováci zapracovali na motorech a v závodě v roce 1966 si pro vavříny dojel Jaroslav Bobek na Škodě F3 před Leo Mattilou (Cooper Cosworth) a stájovým kolegou Miroslavem Fouskem na Škoda F3.

Další závod Ceny Prachovských skal v roce 1967 provázelo deštivé počasí, přesto prokázali naši jezdci naprostou převahu, když opět porazili zahraniční konkurenci a obsadili první dvě místa v pořadí Václav Bobek st. (Škoda F3) a Miroslav Fousek (Škoda F3), na třetím místě dojel finský jezdec Kai Godenhjel na voze Repco Brabham.

Od pondělí 19. srpna 1968 se začali do depa sjíždět účastníci dalšího mezinárodního závodu. Veškerou snahu pořadatelů ale ve středu zmařil vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa a celý sportovní podnik, stejně jako zbytek závodů do konce sezóny, byl zrušen.

Dosavadní úsilí jičínského autoklubu bylo korunováno v roce 1969, kdy byl závod poprvé vypsán jako Cena ČSR a Cena Prachovských skal. Svět motorů v dobové reportáži napsal: „Hubáček, ing. Ondřejík, Fousek, D. Benz (NSR), F. Conti (Itálie) jeli v prvých kolech velkým stylem mezinárodních jezdců. Tomu odpovídala reakce obecenstva, které zůstávalo bez dechu, když se kolem něj řítily tři vozy v několika metrech odstupu, roztažené po celé šíři vozovky.“ V cíli závodu se radoval Vladimír Hubáček startující za Duklu Praha na voze Lotus 41C Cosworth před Frankem Contim (Chevron B15 Novamotor), Miroslavem Fouskem (Škoda F3), ing. Vladislavem Ondřejíkem (Lotus 41C Cosworth) a Dieterem Benzem (Tecno 69 Ford).


V roce 1970 vložený závod cestovních automobilů A2 do 11500 ccm vyhrál Jaroslav Bobek před Milošem Vodseďálkem a Václavem Bobkem ml. Tento rok byl posledním rokem platnosti „litrových“ ef-trojek u nás i ve světě a stal se i labutí písní formulových závodů na zdejším okruhu. Na startu už chyběli i mladoboleslavští a vrchlabští jezdci, když v polovině roku továrna ukončila svoje aktivity v této třídě. Za nepříjemného horka byl odstartován poslední závod formulí 3. Několik favoritů, včetně loňského vítěze Vladimíra Hubáčka, odpadlo a šachovnicovou vlajku viděl jako první ing. Vladislav Ondřejík na voze Lotus 41C Cosworth před Italem Wilhelmem Geissem (Tecno Novamotor), belgickým jezdcem René Scalaisem (Cooper T76 Ford) a naším Zdeňkem Křivohlavým na voze Chelík Wartburg. Vítěz byl také nejrychlejším mužem dne a dosáhl rychlostního průměru 143,7 km/h.


Automobily se potom krátce vrátily v letech 1972, 73, 74 a 76, kdy byl na části trati Ceny Prachovských skal uspořádán závod do vrchu, ale to už je jiná historie.


Ještě více než automobily proslavily Cenu Prachovských skal motocykly, která tady závodily od roku 1955 až do 1979, kdy okruh přestal vyhovoval bezpečnostním předpisům. Mezi vítězi najdeme jezdce světových kvalit jako byli například Jim Redman, János Drápal, Silvio Grassetti, Jack Findlay, z našich pak hlavně František Šťastný, Václav Parus, František Srna, Bohumil Staša, Gustav Havel, Miroslav Čada atd.


Michal Velebný, 10.4.2009
Motor Journal 4/2009 www.motorjournal.cz