Autokaleidoskop

Image značky Wanderer se utvářela mimořádnou spolehlivostí těchto automobilů a jedinečnou kvalitou. „Kdo chce skutečnou hodnotu, ten volí Wanderer“, tak zněl reklamní slogan pro automobily, které se kdysi vyráběly v Chemnitz a jejichž jméno ještě dnes vyvolává v odborném světě a u mnoha automobilových nadšenců uznání a nadšení.
S názvem Wanderer se poprvé setkáváme už v roce 1897. Tehdy byla poprvé použita firmou Johann Winklhofer a Richard Jaenicke, nejdříve v Schönau opravující a později v Chemnitz vyrábějící jízdní kola. Od roku 1902 vyráběl Wanderer Fahradwerke motocykly a o dva roky později byl zaznamenán první pokus výroby automobilů.
Ale teprve v roce 1913začala sériová výroba malých automobilů W1, které si pod označení „Puppchen“ získaly velkou popularitu. Stalo se tak poté, co firma odmítla spolupráci s Ettore Bugattim. Dvoumístný vůz, v němž seděli řidič a spolujezdec za sebou, poháněl zážehový čtyřválec o objemu 1140 cm³, jenž dosahoval rychlosti 70 km/h. Existovala rovněž třímístná verze v níž seděl řidič uprostřed. Několikrát inovovaný se udržel ve výrobě patnáct let do roku 1925, když ještě rok předtím přišel na svět čtyřválec s visutými ventily, nejdříve objemu 1550 cm³, později 1940 cm³. Na autosalonu v Berlíně 1928 byl vystaven šestiválec 2.0 W10 o objemu 2540 cm.
Ve dvacátých letech byly Wanderery úspěšnými zástupci střední třídy, které si i v zahraniční našly stále více kupujících. Proto byl uveden v roce 1927 uveden do provozu nový podnik v Siegmanu na kraji Chemnitz, již s pásovou výrobou.
Koncem 20. let se Wanderer pokusil čelit vznikající hospodářské krizi moderními karosériemi a silnými motory. Důkazem byl dvoulitrový šestiválec W10 o objemu 2540 cm³, vystavený na autosalonu v Berlíně 1928. K tomu se přidala moderně orientovaná logistika výroby, stejně jako angažovanost v motoristickém sportu. Přesto ale ani radost z inovace ani sportovní úspěchy nemohly zabránit klesajícímu počtu vyrobených vozů.
Po založení společnosti Auto Union, jehož logo čtyř navzájem propojených kruhů symbolizovalo novou jednotu čtyř saských značek, dostal Wanderer za úkol vyvíjet a vyrábět automobily střední třídy. Vozy dostaly moderní karosérie, kvalitní polonápravy a pod kapotu šestiválce. Z té doby pochází také jeden z nejzdařilejších modelů – kompresorový W25 od Dr. F.Porsche. Elegantní roadster poháněl řadový šestiválec o objemu 1963 cm a výkonu 63 kW (85 k). Se čtyřstupňovou převodovkou a bubnovými brzdami na všech kolech jezdil rychlostí přes 150 km/h. Jeho vývoj, ale pochopitelně i dalších modelů, přerušilo vypuknutí druhé světové války. Vzhledem k tomu světlo světa spatřilo jen 250 kusů, tak patří dnes k vyhledávaným sběratelským kouskům.
Poslední Wanderer vyjel z výrobního pásu v roce 1942 a tím také skončila bohatá kapitola německé výroby automobilů, která už po druhé světové válce nepokračovala.


J.Lasík, 19.10.2010