Autokaleidoskop

Denně aktualizovaný magazín ze světa automobilů, veteránů, automobilového sportu a cestování

DS3 Crossback
 

Vzpomínky Sira Stirlinga Mosse

Britský automobilový závodník Sir Stirling Moss, který letos oslaví 77. narozeniny, patří za nejznámějšího zástupce automobilového sportu. Je nejlepším jezdcem světa, který se nikdy nestal mistrem světa, čtyřikrát se musel spokojit s titulem vicemistra světa.

V roce 1955 a 56 mu stál v cestě Juan Manuel Fangio, v roce 1957 nevyzrálost vozu Vanwall, o rok později mu k titulu chyběl jediný bod, aby předstihl Mike Hawthorna. Za své bohaté kariéry startoval s nejrůznějšími automobily, jmenujme například Cooper_JAP, H.W.M., Jaguar, Austin Healey, E.R.A., Coopper-Alta, Maserati, Mercedes, Porsche, Cooper-Climax, Vanwall, až po Ferrrai nebo Lotus. V letech 1948 až 62 se zúčastnil 466 závodů, z nichž 194 vyhrál. A jak vidí svoji závodnickou minulost s odstupem mnoha let?

Umíte si představit, že „zaparkujete" svůj monopost tak jako nedávno Schumacher při tréninku v Monte Carlu, aby Fangio nemohl zajet rychlejší kolo?

Já si vůbec neumím představit, že by chtěl někdo vyhrát podvodem. To by bylo, jako kdyby člověk vyhrál běh na 3000 metrů nad postiženými.

Jaká atmosféra vládla za Vašich časů, podvádělo se?

Tu a tam se stalo, že někdo použil převrtaný motor nebo ilegální palivo, které však bylo hned cítit. Jezdci se však s oblibou rádi vytlačovali z jízdní stopy. Nejtvrdší souboje jsem sváděl s Jackem Brabhamem. Rád vířil přede mnou prach a když mě vytlačil ze stopy, tak jsem zaútočil z druhé strany. Jednou jsme proti sobě závodili na Novém Zélandě a mě se zlomila poloosa. Ačkoliv byl největší soupeř, nabídl mi poloosu ze svého náhradního vozu. S díky jsem ji přijal a pak Jacka porazil. Vždy se mě snažil porazit všemožnými prostředky, ale nikdy nechtěl vyhrát, pokud bych jeho vinou vypadl.

Vaše těžké nehody byly vždy důsledkem technických závad. Vzpomenete si i na jezdeckou chyby.

Jednou jsem vylétl z tratě na Nürburgringu, neboť jsem nemohl zařadit rychlost, to bylo s vozem Vanwall. V té době jsem toho bohužel o motorech moc nevěděl. Vždy jsem se je snažil šetřit. Místo abych točil 7000, řadil jsem už při 6800, což byla vlastně chyba, neboť jsem hodně zatěžoval převodovku, což jsem však tenkrát nevěděl.

Jak jste vlastně tuto epochu, při níž přišlo mnoho jezdců o život, zvládnul?

Mojí strategií bylo, abych se koncentroval na sto procent. Měl jsem ohromnou sebedůvěru a nutil jsem se, abych se raději držel pod limitem, kde hrozilo smrtelné nebezpečí. Jel jsem vždy o něco pomaleji, než bych mohl. Tato rezerva byla asi návodem na přežití.

V roce 1962 jste měl v Goodwoodu nehodu, která ukončila vaši kariéru. Zjistil jste někdy, co se vlastně stalo?

Vrak jsme prohlédli, ale nic nenašli. Provázely mě sice problémy s převodovkou, ale dodnes nevím, proč jsem narazil do hliněného valu. Lotus byl tehdy hodně filigrádní, pravděpodobně se něco zlomilo.

Po vyléčení zranění jste se vrátil do Goodwoodu, aby jste testoval formuli 1?

Pravděpodobně jsem s testem začal příliš brzy. To vím dnes, ale tehdy jsem byl pod tlakem tisku a celý závodnický svět chtěl vědět, jestli zvládnu comeback. Já to chtěl vědět pochopitelně taky. Zároveň jsem si musel dokázat, že jsem stále tak zručný jako dřív. Ale bohužel soustředěnost trochu opadla. Dokázal jsem se soustředit pár kol. Právě schopnost koncentrace byla tajemstvím mých úspěchů. Měl jsem tehdy s testováním počkat.

Právě probíhá Ennstal Classic, které se účastníte už po desáté.

S manželkou Ennstal Classic milujeme, každý rok při ní prožíváme nezapomenutelné dny plné napětí, s příjemnými lidmi v překrásné krajině. Ennstal má v našem kalendáři pevné místo.

Jindřich Lasík, 21.7.2006


Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
Milotec logo


© 2019 Autokaleidoskop.cz Všechna práva vyhrazena.
Partneři: Auto ESA - váš spolehlivý autobazar