Veteráni na „Malé lontštróse“
Rallye Křivonoska se během takřka čtyř desítek let staly mezi veteránisty pojmem, svátkem, Mekkou historie a hlavně přátelským setkáním všech nadšenců. Ostatně se o tom mohli přesvědčit všichni, kteří se v sobotu pohybovali mezi Hlubokou a Protivínem.
Nejde o žádnou soutěž, ani jízdu pravidelnosti, ale projížďku malebnou jihočeskou krajinou podle mapky. Zvláště pak úsek z Protivína do Žďáru po tzv „Landstrasse“ byl výletem do jihočeského ráje, bezpochyby šlo o nejkrásnější úsek celé akce. Kousek se jelo v podstatě po dálnici 18. století, tedy po cestě, která byla na svoji dobu široká a bytelná, Spojovala jihočeská města s rakouskými. Jedním z dochovaných svědků minulosti je most přes výpust Švarcenberského rybníka (dodnes se uchoval český název) v místech nazývaných „Na malé lontštróse“.
Každý rok se snaží pořadatelé nasměrovat přestávku do nějakého města, letos to byl Protivín, jenž však bohužel zůstal daleko za atmosférou, jaká panovala vloni v Holašovicích. Přimlouvali bychom se, aby se sem soutěž zase někdy vrátila.
Již od časných ranních hodin praskal kemp doslova ve švech, někteří účastníci museli dokonce být ubytováni až v Hluboké, prostě se sem na tři stovky vozidel nevešlo. Každý, kdo přišel získal i program, na rozdíl od mnoha jiných a věhlasnějších akcích, včetně seznamu přihlášených a stručného popisu tratě. Jen grafik by si příště mohl dát trochu více práce.
Několik stánků s občerstvením dokázalo uspokojit hladové a žíznivé krky, a to v cenách pro nás, pražáky, nevídaných – klobása za třicet, výborný párek za pětadvacet, krkovice za čtyřicet. A nezapomnělo se ani řidiče – vynikají točený nealko Budvar za dvacku. Na jiných podobných akcích zpravidla dostanete jen aĺkoholické pivo.
A ještě něčím je Křivonoska zvláštní. Sjíždějí se sem výhradně pravověrní příznivci veteránů, kteří sice často nemají žádné drahé unikáty, ale své plechové miláčky připravují a opečovávají s láskou největší. Setkávají se tady opravdoví nadšenci automobilové a motocyklové historie. Také většina účastníků se zamlouvá start rok dopředu, aby se na dostalo.
Tím však nechceme říct, že by nebyl k vidění zajímavý vozidla, i když máme pocit, že tentokrát přehlídka motocyklů trochu přeci jen zastínila automobily. Tolik nádherných zahraničních značek z 20.let se hned tak nevidí, stejně jako velký počet „řemenáčů“. Proto se k nim vrátíme ještě samostatným článkem.
Nechyběla ani paní MUDr. Jitka Masojídková s kompesorovou Bugatti 37 A, které je letos osmdesát let. Na svůj požehnaný věk je však bugatka stále mladá a plná elánu. Radost pohledět, protože paní Masojídková jí nikterak nešetří. Jde samozřejmě o vůz renovovaný jejím otcem panem Jiří Šilhou (bohužel už se na nás dívá shora), rovněž kdysi velkého příznivce Křivonosky. Domácí Anatol Daňha vyjel s Rolls Roycem Silver Ghost (1918), který měl premiéru na Jarní Štangl rallye. Nejstarší vozidlo, Oldsmobile Curved Dash, přivezl další pravidelný účastník Franz Hofer z Rakouska, tentokrát šlo model z roku 1903, ten předchozí měl datum výroby ještě o pár let starší. Jan Zápotocký z Jičína dokončil renovaci dalšího ze svých Renaultů – typ IM vyrobený před 90 lety.
Pořadatelé Českobudějovického Veteran Car Clubu nezanedbávají ani propagaci své věhlasné akce, protože všude kudy trať vedla, byly stovky diváků, kteří o a Křivonosce moc dobře věděli. Na jiných soutěžích tomu bohužel tak není, a často lidé vycházejí ze svých domů teprve až když kolem projede několik veteránů. Všem patří i naše poděkování a těšíme se na další ročník.
Jindřich Lasík, 12.5.2008
Každý rok se snaží pořadatelé nasměrovat přestávku do nějakého města, letos to byl Protivín, jenž však bohužel zůstal daleko za atmosférou, jaká panovala vloni v Holašovicích. Přimlouvali bychom se, aby se sem soutěž zase někdy vrátila.
Již od časných ranních hodin praskal kemp doslova ve švech, někteří účastníci museli dokonce být ubytováni až v Hluboké, prostě se sem na tři stovky vozidel nevešlo. Každý, kdo přišel získal i program, na rozdíl od mnoha jiných a věhlasnějších akcích, včetně seznamu přihlášených a stručného popisu tratě. Jen grafik by si příště mohl dát trochu více práce.
Několik stánků s občerstvením dokázalo uspokojit hladové a žíznivé krky, a to v cenách pro nás, pražáky, nevídaných – klobása za třicet, výborný párek za pětadvacet, krkovice za čtyřicet. A nezapomnělo se ani řidiče – vynikají točený nealko Budvar za dvacku. Na jiných podobných akcích zpravidla dostanete jen aĺkoholické pivo.
A ještě něčím je Křivonoska zvláštní. Sjíždějí se sem výhradně pravověrní příznivci veteránů, kteří sice často nemají žádné drahé unikáty, ale své plechové miláčky připravují a opečovávají s láskou největší. Setkávají se tady opravdoví nadšenci automobilové a motocyklové historie. Také většina účastníků se zamlouvá start rok dopředu, aby se na dostalo.
Tím však nechceme říct, že by nebyl k vidění zajímavý vozidla, i když máme pocit, že tentokrát přehlídka motocyklů trochu přeci jen zastínila automobily. Tolik nádherných zahraničních značek z 20.let se hned tak nevidí, stejně jako velký počet „řemenáčů“. Proto se k nim vrátíme ještě samostatným článkem.
Nechyběla ani paní MUDr. Jitka Masojídková s kompesorovou Bugatti 37 A, které je letos osmdesát let. Na svůj požehnaný věk je však bugatka stále mladá a plná elánu. Radost pohledět, protože paní Masojídková jí nikterak nešetří. Jde samozřejmě o vůz renovovaný jejím otcem panem Jiří Šilhou (bohužel už se na nás dívá shora), rovněž kdysi velkého příznivce Křivonosky. Domácí Anatol Daňha vyjel s Rolls Roycem Silver Ghost (1918), který měl premiéru na Jarní Štangl rallye. Nejstarší vozidlo, Oldsmobile Curved Dash, přivezl další pravidelný účastník Franz Hofer z Rakouska, tentokrát šlo model z roku 1903, ten předchozí měl datum výroby ještě o pár let starší. Jan Zápotocký z Jičína dokončil renovaci dalšího ze svých Renaultů – typ IM vyrobený před 90 lety.
Pořadatelé Českobudějovického Veteran Car Clubu nezanedbávají ani propagaci své věhlasné akce, protože všude kudy trať vedla, byly stovky diváků, kteří o a Křivonosce moc dobře věděli. Na jiných soutěžích tomu bohužel tak není, a často lidé vycházejí ze svých domů teprve až když kolem projede několik veteránů. Všem patří i naše poděkování a těšíme se na další ročník.
Jindřich Lasík, 12.5.2008
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout















