Autokaleidoskop

Tradičně se startuje v jedenáct hodin, a v tu chvíli jako by Svatý Petr mávl kouzelným proutkem, vysvitlo sluníčko a vydrželo až do odpoledne. V tu chvíli nebylo snad jediného veteránisty, který by nechtěl vyrazit na trať. Ale vzhledem k počtu startujících převyšující číslo 250 si někteří museli chvilku počkat.
První část vedla přes Hlubokou nad Vltavou, Lišov, Rudolfov do Českých Budějovic. Tady kolem poledne zaplnily výhradně předválečné stroje celé náměstí po jeho obvodu. Tolik krasavců náměstí dlouho nevidělo. Však také byly stále v obložení. A ve dvě hodiny se jelo dál. Jakmile se účastníci dostali na kraj města, čekala je krásná pravá jihočeská krajina s rybníky a malebnými zákoutími. A také krátká přestávka v Holašovicích s jihočeskými písničkami a chutnými koláčky. Odtud se ani moc nikomu nechtělo dál, ale bylo třeba dojet až do cíle opět na Křivonosku.
Letošní v pořadí 43. ročník uvítal na startu mimo jiné patnáct automobilů a zhruba stejný počet řemenových motocyklů nejstaršího data výroby, tedy do roku 1920. Více se těchto strojů schází snad už na Loukotích a řemenech v Jičíně.
Právě jeden z hlavních pořadatelů jičínské akce pan Michal Geisler se stal s Peugeotem z roku 1904 největším hrdinou Křivonosky. Už při prvním větším stoupání musel syn Václav vystoupit, občas zatlačit a kopec vyjít pěšky. „Tentokrát jsme se věnovali s Vendou jízdě a hlavně naslouchali potřebám stroje. Okolí jsme tak tentokrát moc nevnímali. V největších stoupáních jsme i využili doprovodu, netrápili pažouta a nechali se popotáhnout nahoru. Propadali jsme se startovním polem, v Budějkách místo oběda seřídili zapalování a následně pak absolvovali celý okruh soutěže - navíc dlouhou variantu s mladšími stroji. Do cíle jsme tak dojeli sice s posledními, ale statečně dojeli“, přibližuje letošní účast Michal Geisler. Je vidět, že veteránisty hned tak něco nezastaví. Před takovým výkonem nezbývá než smeknout.
Čest rodiny zachraňovala jeho paní Věra, která si opět počínala zdatně za volantem Maxwellu Q2 (1910). Jednou z novinek našeho veteránského hnutí byl francouzský automobil Hurtu, vyrobený v roce 1907 a „včera“ zrenovovaný panem Janem Zápotockým. Jde o další krásný kousek dochovaný jeho dovedností. Sklízel tak zasloužený potlesk diváků, kteří opět ve velkém množství lemovali trať dlouho před prvním automobilem. Takovou atmosféru, jaká panuje každým rokem na Křivonosce, se může mnoha pořadatelům jen zdát. Určitě i díky tomu, že nedělají žádné tajnosti s tratí.
Nesmíme zapomenout ani na dvě britské Lagondy z druhé poloviny třicátých let, které řídili Mirek Krejsa a František Kudela. Tyhle automobily měly na Veteran Rallye Křivonoska premiéru, stejně jako třeba Standard (1922) pana Jana Buřiče.
Na Křivonosce si přišli opět na své jak příznivci historických automobilů, tak motocyklů. A nemusí chodit ani do žádného muzea. Nevěříte? Tak se přijeďte za rok podívat.

J.Lasík 6.5.2013