V Bayerwald Classic rozhoduje přesnost
Všechny akce, motoristické pochopitelně nevyjímaje, pronásledovala o víkendu nepřízeň počasí, jestli tak lze vytrvalý déšť vůbec nazvat. Vyprávět by o tom mohli také účastníci veteránské Bayerwald Classic Rallye, která se jela jak na českém, tak i německém území Šumavy a Bavorského lesa.
Kromě jedné posádky, která neměla u vozu vůbec střechu a dalších tří jen s kouskem plátěné střechy, tak všechny ostatní vyrazily na trať v uzavřených vozech, a déšť jim přeci jen tolik nevadil. Hrdiny šedesátičlenného startovního pole byli manželé Michael a Miriam Eiseltovi, kteří celou trať absolvovali v otevřeném voze Alvis 12/70 Supercharged z roku 1937. Hned za nimi jel s číslem dvě Otto Tönges s Jaguarem SS ze stejného roku, který měl alespoň jednoduchou látkovou střechu, která jej však také moc neochránila.
Jízda pravidelnosti Bayerwald Classic se svými 217 fotobuňkami, rozmístěnými na třinácti zvláštních zkouškách, na orientaci náročná trať a šedesát měřených úseků pravidelnosti, to vše dělá ze soutěže jednu z vůbec nejnáročnějších akcí tohoto typu. Těžko bychom hledali v Evropě soutěž podobného typu. Jezdilo se nejen v dešti, ale také ve tmě, protože páteční etapa začínala ve tři hodiny a končila v půl jedenácté v noci, pouze s hodinovou přestávkou. Právě za tmy absolvovaly posádky náročné úseky v okolí Korábu, tedy v místech, kde se jezdívala Rallye Vltava, Rallye Šumava, Rallye Wiesbaden a kdo ví, jaká soutěž ještě. Ostatně Bayerwald Classic navazuje na stejnojmennou soutěž ze sedmdesátých let, mezi jejímiž vítězi je třeba i Walter Röhrl.
V sobotu se startovala v Bad Kötztingu už v osm hodin ráno a končilo o půl šesté, rovněž non-stop, jen s krátkou pausou. Škoda, že se podobné soutěže nepořádají také u nás, asi největším problémem by bylo zajištění fotobuněk, nezbytných na měření času.
Pěkný pohled byl už na předjezdce, které vedl domácí soutěžák Karl Vogl s pěknou replikou Subaru Impreza v barvách Rothmans z roku 1989 , za ním jel známý Harald Demuth s Porsche 911, následovaný Klausem Fritzingerem s Datsunem 240 Z (vyhrál Bayerwald rallye v roce 1978) a nechybělo ani pěkné Audi Quattrro Gr. 4 z roku 1982 nesoucí na kapotě jméno Hannu Mikkoly jezdce Karl Heinze Zicka. Ve startovní listině jsme pak našli ještě Isoldu Holderiedovou, která jela s Peterem Göbelem s Toyotou Celica GT. Právě na našich úsecích mohla zavzpomínat na dobu, kdy tady s Mitsubishi kdysi bojovala o vítězství.
K viděné byly i zajímavé automobily, jako třeba Renault Alipne, soutěžní Ford Escort RS „Vatanen“, Fiat 125 Abarth, BMW 2002, Porsche 911, ale nejkrásnějším byla bezpochyby replika Fiatu 131 Abarth v barvách Alitalia.
J.Lasík, 10.8.2010
Jízda pravidelnosti Bayerwald Classic se svými 217 fotobuňkami, rozmístěnými na třinácti zvláštních zkouškách, na orientaci náročná trať a šedesát měřených úseků pravidelnosti, to vše dělá ze soutěže jednu z vůbec nejnáročnějších akcí tohoto typu. Těžko bychom hledali v Evropě soutěž podobného typu. Jezdilo se nejen v dešti, ale také ve tmě, protože páteční etapa začínala ve tři hodiny a končila v půl jedenácté v noci, pouze s hodinovou přestávkou. Právě za tmy absolvovaly posádky náročné úseky v okolí Korábu, tedy v místech, kde se jezdívala Rallye Vltava, Rallye Šumava, Rallye Wiesbaden a kdo ví, jaká soutěž ještě. Ostatně Bayerwald Classic navazuje na stejnojmennou soutěž ze sedmdesátých let, mezi jejímiž vítězi je třeba i Walter Röhrl.
V sobotu se startovala v Bad Kötztingu už v osm hodin ráno a končilo o půl šesté, rovněž non-stop, jen s krátkou pausou. Škoda, že se podobné soutěže nepořádají také u nás, asi největším problémem by bylo zajištění fotobuněk, nezbytných na měření času.
Pěkný pohled byl už na předjezdce, které vedl domácí soutěžák Karl Vogl s pěknou replikou Subaru Impreza v barvách Rothmans z roku 1989 , za ním jel známý Harald Demuth s Porsche 911, následovaný Klausem Fritzingerem s Datsunem 240 Z (vyhrál Bayerwald rallye v roce 1978) a nechybělo ani pěkné Audi Quattrro Gr. 4 z roku 1982 nesoucí na kapotě jméno Hannu Mikkoly jezdce Karl Heinze Zicka. Ve startovní listině jsme pak našli ještě Isoldu Holderiedovou, která jela s Peterem Göbelem s Toyotou Celica GT. Právě na našich úsecích mohla zavzpomínat na dobu, kdy tady s Mitsubishi kdysi bojovala o vítězství.
K viděné byly i zajímavé automobily, jako třeba Renault Alipne, soutěžní Ford Escort RS „Vatanen“, Fiat 125 Abarth, BMW 2002, Porsche 911, ale nejkrásnějším byla bezpochyby replika Fiatu 131 Abarth v barvách Alitalia.
J.Lasík, 10.8.2010
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout















