Toyota Celica zvládla 14 000 km při expedici do Osaky
Sedm historických vozů, 12 zemí, více než 16 000 kilometrů napříč kontinenty. Expedice ROBOT, pokračovatelka slavné cesty Sakura 1970, má za sebou mimořádné dobrodružství.
Do Japonska se vydalo sedm historických vozidel a všechna dorazila do cíle. Převahu měla mladoboleslavská značka Škoda: do Ósaky úspěšně dojela Octavia z roku 1962 s posádkou Aloise Krejčího staršího a mladšího, další Octavii přivezli Ivo Tůma a Radek Toman. Českou klasiku reprezentovaly i Škoda 100 Jana Drbohlava a Václava Dědka a Škoda 120 slovenské posádky Miroslav Kuchár a Mikuláš Koščo. Symbolickou mezinárodní linku dodaly japonská Toyota Celica ST (Lubomír Pešák, Ivan Uher) a americký Ford Mustang z roku 1966 (Dalibor Šebek, Martin Novotný).
„Po ujetí necelých 14 000 kilometrů jsme dorazili do cílového města Ósaka v Japonsku. Cesta byla vyčerpávající a náročná, a to fyzicky, psychicky i technicky. Ale zvládli jsme to. A to hlavně díky vozu, který se během celé výpravy ukázal jako nejspolehlivější a nejrychlejší, tedy Toyota Celica,“ říká řidič vozu Lubomír Pešák.
Hranice byly občas výzvou „papírové války“ je zdržely, ale vše zvládli bez ztráty jediného dokumentu.
Problémy jsme vyřešili za pár minut
„Toyota Celica nás bez zaváhání a v plném komfortu dovezla do cíle. Byla radost ji řídit. Každý kilometr potvrzoval její kvality. Pohodlí, stabilita, svižná jízda i odolnost vůči různorodým podmínkám,“ říká Pešák.
Během celé trasy bylo potřeba řešit pouze dva drobné technické zásahy. První z nich se odehrál v extrémních podmínkách kavkazské Gruzie.
„V Gruzii při teplotě 37 °C došlo k zavzdušnění elektrického palivového čerpadla. Během tří minut jsme pomocí náhradního čerpadla, které jsme měli připravené v motorovém prostoru, vše vyřešili a jelo se dál,“ dodává.
Druhý zásah přišel v jihokorejském Soulu, kde se pouze uvolnila matice přichycení táhla plynu na karburátor. „Nasadili jsme novou bez zdržení,“ popisuje Pešák.
Dechberoucí Alma-Ata a moderní Čína
Největší zatížení Celica podle něj zažila v Kazachstánu, kde se silnice proměnily v opravdovou zkoušku pro pérování a podvozek.
Když se Lubomír Pešák ohlíží zpět, jeden moment mu zůstane v paměti navždy: „Z celé trasy na mě největší dojem udělala Alma-Ata (dnes Almaty). Toto město mě zaskočilo svou kontrastní krásou – leží na úpatí Vysokého Ťan-Šanu, obklopené velkolepými horami, které tvoří dechberoucí kulisu. Když jedete po městě a v dálce se zvedají zasněžené štíty, máte pocit, že se realita mísí s pohádkou.“
„Samotné město působí živě, moderně a kultivovaně. Příjemně překvapila architektura, množství zeleně, široké bulváry a přátelská atmosféra. Lidé zde byli vstřícní, otevření, hrdí na své město, a není divu. Alma-Ata dýchá duchem mladé, sebevědomé metropole s výbornou infrastrukturou a výrazným kulturním zázemím,“ říká Pešák.
Čína? Moderní silnice, přehledná organizace a čistota
Čína výpravu příjemně překvapila svou infrastrukturou „Moderní silnice, přehledná organizace, čistota, a především neuvěřitelně moderní vozový park, který bychom v mnohém mohli závidět i u nás v Evropě,“ vypráví.
„Expedice byla jedinečným dobrodružstvím. A Toyota Celica se ukázala jako nejlepší možný partner na cestu. Spolehlivá, rychlá, komfortní – zvládla vše, co jsme jí postavili do cesty. Osobně bych si podobnou výpravu rád zopakoval. A opět s Toyotou,“ přiznává Pešák.
Toyota 26.7.2025
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
