Tomáš Hank se vydal na nebeskou soutěž
Závěr roku přináši jednu smutnou zprávu za druhou. Ani dnes jsme nebyli ušetřeni. Ze Špindlerova Mlýna přišla smutná zpráva. Ve věku 81 let nás opustil soutěžní jezdec a kamarád Tomáš ,úspěšný automobilový závodník. Jeho kariéra trvala nějakých dvaačtyřicet let.
Ačkoliv je ze Špindlerova mlýna, tak jej kupodivu nikdy nelákalo lyžování, ale hlavně rychlá auta, což bylo celkem i pochopitelné, protože jezdil po Krkonoších se sanitkou. Možná i proto neměl rád lyžování, když pak viděl ty úrazy.
Od roku 1970 startoval v rallye, byť si občas odskočil i do závodů do vrchu, ale mohli jej vidět třeba i diváci autokrosu v Nové Pace. Svoji kariéru v rallye zasvětil pouze škodovkám a také jen dvěma spolujezdcům. Prvním byl jeho kamarád Arnošt Neubauer, později evropský šampion historických automobilů do vrchu s Porsche. Spolu také získali titul mistrů republiky a jeden z největších úspěchů, kterým bylo třetí místo v Rallye Škoda 1977 se Škodou 110. Za tento výsledek, jako nejlepší soukromá posádka, dostali zapůjčen vůz Škoda 130 RS.
V pozdějších letech usedal na horké sedadlo Josef Sítník. Ten se k Tomáši Hankovi vrátil předloni, po nějakých dvaceti letech, při revivalových soutěžích Rallye Berounka a Rallye Praha, které absolvovali se Saabem 900.
Se stotřicítkou dokonce startoval v Poháru míru a přátelství, který měl tehdy vysokou sportovní úroveň, byť byl určen jen pro jezdce socialistických zemí. Troufnu si říct, že vyšší než současné mistrovství Evropy nebo seriál IRC. Například Rajd Polski nebo Rallye Zlaté písky patřily v té době mezi nejtěžší evropské rallye, a co teprve Rallye Ruská zima. Právě ta se Hankovi pochopitelně líbila nejvíce, ale rád vzpomíná i na Maďarsko, kde zvítězil.
S automobilovými soutěžemi skončil v podstatě v okamžiku, kdy vypršela homologace Škody 130 RS, na další vůz už peníze nezbývaly, a tak se poohlédl po kopcích, které byly přeci jen levnější. Po revoluci se objevil nejdříve s Peugeotem 205, aby v roce 1997 přešel na Renault Clio, s nímž sbíral vavříny ve třídě sériových vozů do dvou litrů. Ale to už startoval v „Edda Cupu“, kterému zůstal věrný dodnes. Jen vyměnil dosluhující Renault za atraktivní Hondu Accura.
Ačkoliv jsme se v poslední době už moc nevídali, tak jsme na něj vždy vzpomínali. A budeme vzpomíbat i nadále, v našich srdcích zůstane.
J.Lasík, 18.12.2022
Od roku 1970 startoval v rallye, byť si občas odskočil i do závodů do vrchu, ale mohli jej vidět třeba i diváci autokrosu v Nové Pace. Svoji kariéru v rallye zasvětil pouze škodovkám a také jen dvěma spolujezdcům. Prvním byl jeho kamarád Arnošt Neubauer, později evropský šampion historických automobilů do vrchu s Porsche. Spolu také získali titul mistrů republiky a jeden z největších úspěchů, kterým bylo třetí místo v Rallye Škoda 1977 se Škodou 110. Za tento výsledek, jako nejlepší soukromá posádka, dostali zapůjčen vůz Škoda 130 RS.
V pozdějších letech usedal na horké sedadlo Josef Sítník. Ten se k Tomáši Hankovi vrátil předloni, po nějakých dvaceti letech, při revivalových soutěžích Rallye Berounka a Rallye Praha, které absolvovali se Saabem 900.
Se stotřicítkou dokonce startoval v Poháru míru a přátelství, který měl tehdy vysokou sportovní úroveň, byť byl určen jen pro jezdce socialistických zemí. Troufnu si říct, že vyšší než současné mistrovství Evropy nebo seriál IRC. Například Rajd Polski nebo Rallye Zlaté písky patřily v té době mezi nejtěžší evropské rallye, a co teprve Rallye Ruská zima. Právě ta se Hankovi pochopitelně líbila nejvíce, ale rád vzpomíná i na Maďarsko, kde zvítězil.
S automobilovými soutěžemi skončil v podstatě v okamžiku, kdy vypršela homologace Škody 130 RS, na další vůz už peníze nezbývaly, a tak se poohlédl po kopcích, které byly přeci jen levnější. Po revoluci se objevil nejdříve s Peugeotem 205, aby v roce 1997 přešel na Renault Clio, s nímž sbíral vavříny ve třídě sériových vozů do dvou litrů. Ale to už startoval v „Edda Cupu“, kterému zůstal věrný dodnes. Jen vyměnil dosluhující Renault za atraktivní Hondu Accura.
Ačkoliv jsme se v poslední době už moc nevídali, tak jsme na něj vždy vzpomínali. A budeme vzpomíbat i nadále, v našich srdcích zůstane.
J.Lasík, 18.12.2022
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout