Autokaleidoskop

Neděle po závodě do vrchu Zbraslav – Jíloviště je již od roku 1977 vyhrazena Tachlovickému trojúhelníku. Prvních 26 ročníků pořádal zasloužilý mistr sportu a motocyklový závodník Jan Horák. A tak se říkalo, jedu k Horákovi, a nikoliv na Tachlovický trojúhelník. Když v roce 2003 odešel do motocyklového nebe, tak v tradici pokračovala parta nadšenců VCC Tachlovice.

Tehdy to bývala velkolepá přehlídka věhlasných motocyklových značek a pro každého majitele byla čest vyjet na pětikilometrový trojúhelník vedoucí přes Nučice, Dobříč zpět do Tachlovic.


V posledních letech motocyklů bohužel ubylo, hlavně těch zahraničních předválečných. Z padesáti strojů zastupovaly zahraniční produkci jen řemenový Douglas, BSA, BMW, Nimbus a DkW, Harley Davison nebo Norton. Jinak samá jawa nebo ČZ.


Ani v automobilech nebyla situace o mnoho lepší. Na louce stálo sice asi šest desítek automobilů, ale na jízdu pravidelnosti jich vyjelo pouze třicet, ostatní majitelé se v poledne sbalili a odjeli. Diváci tak neviděli v jízdě například Renault Alpine, Saab 96, Renault 8, Volhu, Tatru 603, Simcu, Pragu Alfa, Ford Mustang, Mercedesy, Camaro atd. Na jednu stranu je to škoda, na druhou je startovné 1000 Kč pro vozidla nad rok výroby 1960 asi příliš. Za motocykl se platí tři sta korun, za automobil 400 korun, vozidla vyrobená před rokem 1920 neplatí. Proto ve startovní listině nenajdete vozidla mladšího data výroby.


Nejstarší automobil, Cadillac z roku 1917 přivezl pan Václav Macháček, dále následovaly Tatry 57 z roku 1932, Chevrolet M (1934), MG TA (1936). Pozornost poutal i malý Steyr Puch s obytným přívěsem.


Kategorii motocyklů vyhrál Dalibor Opava s BSA 350 před Martinem Veselákem (ČZ 98) a Vlastimilem Opavou (ČZ 250 S). V automobilech zajel nejpřesněji dvě kola Radek Štědrý s Fordem V8 před Jiřím Peldřimovským (Tatra 57), třetí skončil Petr Nosák s Aero 30.


Máme za sebou 42. ročník Tachlovického trojúhelníku – Memoriál Jana Horáka a přáli bychom si, aby si do malé obce na kraji Prahy našlo cestu ještě více majitelů historických automobilů, jako tomu bývalo dřív. Něco pořádat stojí dnes značné úsilí a pořadatelé by si to zasloužili. A pan Jan Horák by si jistě přál.


JL 9.9.2019