Autokaleidoskop

Ukázalo se opět, že Soutěž elegance má prostě zvuk a snad každý, kdo ve veteránském hnutí u nás něco znamená, přijel. Takže jsme tu mohli potkat malíře Václava Zapadlíka, renovátory a odborníky přes motoristickou historii Petra Cincibucha (snad po třiceti letech vytáhl krásný Z 4 Roadster), Evžena Majoroše a Miroslava Kotlaříka z Prague Car Centre, Ing. Stanislava Kargera, členy nedávno vzniklé Autosekce pana Michaela Květoně a Zbyňka Zikmunda. Pochopitelně nemohli chybět ani zkušení renovátoři jako je Vladislav Novák, jenž kdysi zrenovoval jediný na světě dochovaný automobil De Mesmay, s nímž přijel do Roztok pan Petr Michálek. Pánové Josef Holakovský a Michal Pomahač mají zase na svědomí nádherný Renault IV (1905), s nímž přijeli po ose až od Dobříše, dlouholetý renovátor Otto Nyč přivezl krásný motocykl FN. Nad tím vším bděl hlavní organizátor Jiří Černý z pražského Veteran Car Clubu.
A nechyběly ani premiéry. Mezi největší patřil rozhodně americký automobil Pierce Arrow 836 vyrobený v roce 1933 s řadovým osmiválcem o objemu šesti litrů. Tato značka, kterou proslavily extrémně velké a luxusní automobily, je v našich končinách prakticky neznámá. Vedle něho se majestátně vyjímal Rolls Royce Silver Ghost (1926), o pár kroků vedle osmiválcový Wikov 70, presentující důstojně českou automobilovou produkci třicátých let. Jinak ze vzácnějších vozů naší výroby jich mnoho k vidění nebylo, snad až na raritu, kterou je třeba Lidovka, zkonstruovaná ing. Zdeňkem Pilátem.
Dva nejstarší automobily pocházely shodou okolností z Francie – už zmíněný De Mesmay a dále Renault IV, pozornost budila pochopitelně Bugatti 44 (1929) nebo „barokní“ osmiválcový BMW 502.
Jak jsme se už zmínili, automobilů letos přijelo opravdu hodně, a možná by pro příští rok stálo zato, vyhradit roztockou akci hlavně pro předválečná vozidla. Nemáme nic proti mladší generaci vozidel a nechceme nikoho diskriminovat, ale někdy je přeci jen kvalita více než kvantita.
Každý návštěvník se zastavil u motocyklu Laurin Klement Slavia Typ CCCC, prototyp čtyřklikového čtyřválce z roku 1904 pouze v jediném exempláři. Nešlo sice o originál, ale znovu postavený stroj v letech 2003 až 2006. Ale ruku na srdce, komu by to vadilo, protože pohled na tento unikát doslova vyrážel dech. To by pánové Laurin a Klement koukali, co jeho dnešní majitel pan Pavel Malaník dokázal. Klobouk dolů, stejně jako před všemi dalšími nadšenci, kteří zachraňují automobilovou historii.


(Skupinové foto – zprava: Zapadlík, Novák, Nováková, Pomahač, Holakovský)

Jindřich Lasík, 9.5.2008