Autokaleidoskop

Tři jezdci – Hans Herrmann, Hubert Linge a Paul Ernst Strähle navíc zde oslavovali osmdesáté narozeniny. Ovšem vedle těchto špičkových německých jezdců dávné doby, jejichž jména jsou především spojena se značkou Porsche, se to zde hemžilo dalšími velikány motoristického sportu. Dvě kola zastupovali například sedminásobný mistr světa Jim Redman a dvojnásobný šampionát Dieter Braun. Na dvou, ale zároveň také na čtyřech, získal celkem sedm titulů slavný John Surtees, nechyběl jeden z největších jezdců všech dob Sir Stirling Moss, nebo Vic Elford (vítěz Rallye Monte Carlo, Targa Florio), Richard Attwood (v roce 1970 vyhrál s Herrmannem v Le Mans na Porsche 917), David Piper, Richard Attwood, Jo Vonlanthen, Kurt Ahrens a další jezdci z vytrvalostních závodů sportovních prototypů. Všichni se také předvedli za volantem závodních automobilů Porsche 917 k, Ferrari 330 P4, Porsche 908 Spyder, Gulf Replika 917, apod.
V kategorii závodních monopostů jel Moss s Mercedesem Benz W196 a Hans Herrmann s aerodynamickým Mercedesem Benz W 196, oba vozy pocházely z muzea Mercedes Benz. V majetku soukromých jezdců byly třeba Maserati 250 F z roku 1954 nebo o dva roky starší Ferrari 500.
Celé akce se zúčastnilo na 160 vozidel nejrůznějších kategorií, vedle čistokrevných závodních a sportovních vozů také osobní automobily z 50. a 60. let při tzv. Corsu Solitude.
Na části původního okruhu se představily také nejrůznější motocykly a své umění předvedli také akrobaté na „sajdkárách“.
Na závodní trati Solitude se jezdily motocyklové a automobilové závody v letech 1903 až 1965, nejdříve jako závod do vrchu. Ve dvacátých letech měřil okruh přes 25 kilometrů a pro své převýšení a sjezdy byl označován jako německé Targa Florio. Po válce, kdy se závody světového šampionátu motocyklů přišlo podívat také půl milionů diváků, byla trať zčásti přemístěna a jeden okruh zkrácen na 11 kilometrů. Pověstné úseky jako Glemseck, Frauenkreuz či Schatten zůstaly zachovány Zvláště atraktivní bývaly závodní víkendy, kdy se soutěžilo s motocykly i závodními monoposty formule jedna. Světové hvězdy jako třeba Geoff Duke, John Surtees, Mike Hailwood nebo Giacomo Agostini tady bojovali nejdříve o body do mistrovství světa. Dopoledne vítězili na legendárních strojích, odpoledne si to rozdali v F1 třeba s Grafem von Tripsem, Hansem Herrmannem, Jimem Clarkem nebo Stirlingem Mossem.
Z této tradice postupně během doby vykrystalizovala obávaná Rallye Solitude, později Solitude-Charbonnieres s jezdci jako byli Eric Carlsson, Walter Röhrl nebo Vic Elford.
První vzpomínkový Solitude Revival se uskutečnil v roce 2003 u příležitosti 100. výroční prvního závodu. V následující třech letech jej vystřídala Rallye Solitude Historic a letos došlo k repríze Solitude Revival. Závod, v němž vůbec o nic nešlo, se vydařil po všech stránkách, lovci autogramů si přišli na své a diváci se díky zasvěceným komentářům dozvěděli hodně zajímavého, jak od samotných motoristických ikon, tak o automobilech.

Jindřich Lasík, 1.7.2008