Autokaleidoskop

Letos poprvé bylo jeho pořádání přeneseno do lázeňského parku v Bohdanči, před Gončarův pavilon. Prostředí jak stvořené pro podobné akce. Originálních řemenových motocyklů se mnoho nedochovalo, zvláště těch z přelomu minulého století, a tak bylo k vidění i několik hodně zdařilých replik strojů Laurin Klement. Někdo repliky zavrhuje a neuznává, druhý je zase prosazuje. Co člověk, to v podstatě názor. Proti kvalitním replikám nic nemáme. Jen by se jejich počet měl udržet v rozumných mezích, a mělo by to být u každého stroje uvedeno, aby laik nebyl uváděn v omyl.
Když už jsme u replik, tak se musíme zastavit u dvou strojů Torpedo. Pan Pavel Malaník předvedl model V4, rok výroby 1909, postavený podle malého obrázku, který našel pan Václav Slovák ve svém archivu. Vidlicový čtyřválec o objemu 920 cm³ a výkonu 10 až 12 k konstrukčně vycházel ze stavby leteckých motorů, kterými se firma rovněž zabývala. Převodovka byla dvoustupňová s volnoběžkou v náboji zadního kola. Však také replika čtyřválce vzbuzovala mezi přítomnými patřičný obdiv. Jinak pan Malaník v minulosti už postavil několik motocyklů Laurin Klement.
Druhý stroj připravuje Martin Vraspír, poté co listoval v knize Naše motocykly od Libora Marčíka. Při výrobě byly využity postupy odpovídající originálu. Jde například o ruční ohýbání trubek, využití slévárenství při výrobě válců a bloku motoru apod. Zatím byl vystaven pouze stroj bez motoru, který se v současné době vyrábí.
Motocykly Torpedo vyráběla firma František Trojan, továrna motorových kol Kolín, založená v roce 1901 a vyrábějící motocykly mezi roky 1903 až 1914. Před první světovou válkou nabízela firma Trojan Nagl šest typů motocyklů Torpedo a odhady hovoří o šesti stech vyrobených kusech.
Asi nejznámější postavou řemenového klání byl pan Libor Marčík s originálem Rösler Jauernig z roku 1904. Nejde o německý stroj, jak by se podle názvu mohlo zdát, ale v letech 1903 až 1907 se motocykly této značky vyráběly v Ústí nad Labem. Poprvé se objevily na výstavě ve Vídni v roce 1904 a hned upoutaly pozornost pokrokovým rámem a konstrukcí odpružení předního, ale také zadního kola, což byla ve své době věc takřka nevídaná. Proto si konstrukci nechala firma také patentovat. Přední vidlice byla totiž v podstatě teleskopická. Do rámu se montovaly švýcarské jednoválce Zedel SV s výkonem od 2,3 do 3,5 k objemu 317 cm³, které poháněly zadní kolo plochým řemenem. Údajně mělo být vyrobena přes sto strojů.
Majitel tohoto stroje se proslavil svými dálkovými jízdami. Vloni ujel za sedmnáct dní 2605 kilometrů po hraničních okreskách České republiky. Před několika týdny podnikl výjezd na Grossglockner jako trénink na závod Paříž – Vídeň, který se mu uskutečnit v příštím roce a do kterého je přihlášen.
Stíhací závod spočíval v tom, že do rozjížďky nastoupili vždy dva jezdci s rozestupem „stromové aleje“ a vítězil ten, kdo byl rychlejší. Ale o to ani tak nešlo, smyslem akce je předvést nejstarší stroje v akci, pohovořit s přáteli, vyměnit zkušenosti a hezky strávit den. Pořadatelům přejeme do příštího ročníku ještě více řemenáčů.



J.Lasík, 15.8.2011